Camel - Nude (1981)
01. City Life (4:41)
02. Nude (0:22)
03. Drafted (4:20)
04. Docks (3:50)
05. Beached (3:34)
06. Landscapes (2:39)
07. Changing Places (4:11)
08. Pomp & Circumstance (2:05)
09. Please Come Home (1:12)
10. Reflections (2:39)
11. Captured (3:12)
12. The Homecoming (2:49)
13. Lies (4:59)
The Last Farewell:
- 14. The Birthday Cake (0:30)
- 15. Nude's Return (3:42)
(total time- 44:45)
Obsazení:
Andrew Latimer : guitars, vocals, flute, koto & various keyboards
Andy Ward : drums & percussion
Colin Bass : bass & vocals
Mel Collins : flute, piccolo & saxophones
Duncan Mackay : keyboards
Jan Schelhaas : piano on 'The Last Farewell'
Chris Green : cello
Gasper Lawal : all Percussions on 'Changing places'
Herbie Flowers : tuba
O Camel jsem si vždy myslela, že se jedná o malinkatou kapelu, která vydala během sedmdesátých let pár alb pro úzkoprofilovou skupinku posluchačů a během dalších let se postupně rozpadla a k mání byly především výběrový alba. Nevím kdy a kde jsem našla informace, že pravda je úplně jinde a kapela s delšíma přestávkama je činá možná dodnes. Že stihla vydat například tři alba v devadesátých létech jsem se dozvěděla nejspíš až z těchto stránek a tyhle, určitě kvalitní porce zajímavý muziky, aspoň podle nadšení zdejších kolegů se ke mně zatím nedostaly. Znám vlastně jen něco málo ze zlatých sedmdesátých a i přelomu, nebo spíš okraje dalšího desetiletí. Sem spadá i koncepční deska Nude, kterou sice nemám naposlouchanou nazpaměť jako díla slavnějších kolegů například Yes, či Genesis, ale včera jsem na ně dostala chuť a musím uznat, že za svými slavnějšími spolutvůrci nijak nezaostávají.
Je to velmi vnímavá muzika, zkomponovaná s velkou dávkou citu a důrazem na protlačení melodických složek, které na desce, vlastně v celé tvorbě kapely hrají prim. Sofistikované harmonie skryté pod jemným douškem tajemství a nebojácnost příslušící dotknout se více stylů, činí jejich hudbu neskutečně poutavou a vyzývavou. Andrew Latimer byl a věřím že pořád je zkrátka génius. Floydy v tom slyším na mnoha místech, ale třeba i Genesis a Hacketta, není to ale jedno? Camel jsou kvalita a plně zosobňují art rock sedmdesátých let.
reagovat
Jarda P @ 12.09.2016 10:50:45
Camel patří mezi nemnoho kapel, které nemají slabší desku. Nebýt Andyho nemoci, možná by jejich diskografie neskončila deskou Nod and a Wink (pokud pomineme znovu nahranou Snow Goose).
EasyRocker @ 12.09.2016 10:59:54
Jedna z mých nejoblíbenějších progových kapel a jedno z mých nejoblíbenějších alb vůbec, víc není třeba dodávat. Latimer je podobný formát, jako Steve Hackett. Krása.
Snake @ 12.09.2016 15:36:02
Já si cením především prvních čtyř alb, ale i Nude je fajn. Dlouho předlouho jsem si ho nepustil, budu to muset co nejdřív napravit..
horyna @ 13.09.2016 05:51:34
Nedoceněná kapela v moři artových gigantických souputníků vcelku zaniká a je to škoda. Jejich hudba nikdy nešla na dračku, tak jako u jiných kolegů, navíc se u nás mnohem tíž shání.
Snake @ 13.09.2016 06:33:06
..jak jsem včera slíbil. Dnes jsem album vylovil z regálu a brzy po ránu bylo to výborné poslouchání. Zprvu trochu mě zarazila snad až příliš jednoduchá rytmika v úvodní "City Life", ale dvojice po sobě jdoucích instrumentálek "Docks" a "Beached" je prostě výborná. Zpěvu tady tentokrát moc není, ale jinak je to takovej ten typickej melancholickej a trochu posmutnělej Camel tak, jak ho mám rád.
Vlastním nějakej nedatovanej repress od London Records (London Records – 810 880-2 LH) a byť je to vydání z roku raz dva, hraje skvěle. To cédéčko by bylo pěkným přírůstkem každé prog rockové sbírky, dám tedy čtyři.
jirka 7200 @ 15.02.2017 08:34:22
Camel jsem nikdy nekouřil, ani neposlouchal. Nicméně, nahlodával mě pocit, zda to není chyba a proto jsem se rozhodl v naší knihovně půjčit všechny CD, které se tam nacházejí. Jednalo se o tuto desku, Live koncert a další dvě řadové záležitosti. Snažil jsem se jejich tvorbou prokousat, ale všechny desky dopadly veskrze stejně. Pro mě jsou to velmi nudné skladby s nezáživným a jednoduchým rytmem, snad na tom live koncertu to v jednom songu trochu zajiskřilo.
Objektivně ale nevidím problém v hudbě, dle zdejších recenzí, ale prostě o nějakou mou vnitřní nekompabilitu s jejich nahrávkami.
tykeww @ 15.02.2017 14:20:14
Jirko, bylo mezi těmi CD i Mirage z roku 74? To je moje nejoblíbenější camelská deska, skvělá je tam skladba za skladbou, parádní je přinejmenším třináctiminutová Lady Fantasy.
jirka 7200 @ 15.02.2017 16:57:05
Ne, byly to desky z osmdesátek. Viděl jsem však dokument o kapele Eva a Vašek, kde Vašek odborně popisoval, že dosažením určitého věku posluchače začne jejich hudba souznít i v člověku, který měl jiný hudební vkus.
Teď bych nerad, aby jsi to pochopil jako příměr ke Camel vs. Eva a Vašek, tak jsem to nemyslel. Jen jsem tím oslím můstkem chtěl říct, že možná časem dojde k lepší konstelaci mezi mnou a hudbou Camel :-)
horyna @ 02.08.2017 09:29:50
Byla by hloupost tvrdit, že se osmdesátá léta Camel nedotkla. Každá kapela s nimi měla patálie, ale Camel se poprali opravdu důstojně a bez ztráty identity. Nude je zářným příkladem. Skvělá práce.
Jak zde zaznělo již před sedmi lety, neuvěřitelné album. Proti deskám ze 70. let možná lehounký příklon k více klávesovému soundu 80. let, ale byl rok 1981 a jinak to ani být nemohlo. To ale absolutně nemohlo nijak oslabit nádherné melodické a progové cítění Latimera. Celé album jsem zhltl doslova se zatajeným dechem, protože tvoří absolutně kompaktní celek, kde samozřejmě tu a tam problesknou logické vlivy Genesis či Pink Floyd. Album se vyplatí poslouchat už kvůli nádherným melodiím, harmoniím a celkové prokomponovanosti. Ačkoli zpracovávává závažný koncepční námět, doslova chvílemi srší pozitivními emocemi, hlavně ale melancholií. Apeluju zde na všechny zasvěcené - v Bontonlandu v Praze mají nyní tento SKVOST za 219,- Kč a další alba (Stationary Traveller, I Can See Your House from Here) dokonce za 109,- Kč! Evidentně se toho chtějí zbavit a navíc vím, že sehnat jejich alba u nás byl léta dost velký problém. Skupte to a nedopusťte, aby se to dostalo jen díky ceně do nepovolaných rukou!:-)
reagovat
PaloM @ 16.08.2012 14:19:34
Nude bol prvý album, čo som počul od Camel. Bola to nuda a preto sa načas zabrzdil môj záujem o skupinu. Našťastie nie navždy.
Jarda P @ 17.08.2012 05:28:51
Já se "nudím" každý rok v Chorvatsku. A věru odpudivé to není :-)
PaloM @ 18.08.2012 06:47:55
Boli sme viackrát v Chorvátsku, nikdy som sa tam "nenudil" ani nenudil. "Nudili" sa starí hnusní odporní Nemci. Kto sa vyzlečie donaha na pláži a je škaredý, mal by dostať pokutu za ohrozovanie estetického vkusu mládeže a obťažovanie dospelých.
Chorvátsko je nádhera, preto by mala byť "nuda" povoľovaná výberovou komisiou :-)
EasyRocker @ 31.01.2014 10:38:34
>> odkaz
A mám pocit, že to byl Onoda, o kterém byl koncept alba Nude. 100% jist si nejsem, ono jich bylo víc, kteří tak dlouho bojovali, ale mám pocit, že je to on...
Mayak @ 31.01.2014 10:46:08
EasyRocker: áno, "Nude" je forma príbehu práve o ňom :-)
Koncepčné albumy majú svoje originálne čaro. V prípade skutočne kvalitnej skupiny (čo CAMEL bez najmenších pochybností je !!!), s kvalitným tématickým nápadom, v podaní manželky šéfa kapely, Andyho Latimera ? Susan Hoover (japonský vojak, tridsať rokov sám na opustenom ostrove, nevediac, že druhá svetová vojna sa dávno skončila...) a navyše vydaný v čase, keď art rocku nepriali snáď všetci svätý (doba rozmachu New Romantic, NWOBHM a ešte stále besnejúceho punku...), to je zvlášť vzácne, asi ako nález oázy s vodou a ďatlovými palmami na totálne vyprahnutej púšti...
?Nude? je takýmto dielom svojej doby... Nesmierne krásne album, plné kvalitných muzikantov, plné skvelých inštrumentálnych nápadov (?Docks?, ?Beached?, ?Landscapes?, ?Changing Places?, ?Pomp & Circumstance?, ?Captured?, ?Nude's Return?...) a striedmeho, ale vysoko precíteného spevu Andy Latimera (?City Life?, ?Please Come Home?, ?Lies?) a tajomnej a decentnej atmosféry celého projektu, trvajúceho 45 minút...
Úprimná rada, priatelia týchto stránok: Objavujte nepoznanú krásu tejto menej známej, ale takmer geniálnej skupiny a nevybíjajte si jalovo energiu v omieľaní ?významu? albumov takmer bezvýznamých pre art & prog rock (napr. albá zľudovelých Pink Floyd z 80.a 90. rokoch). Žijeme (asi) len raz a na poznávanie množstva krásnej, ale málo (alebo vôbec nie) propagovanej skvelej art rockovej hudby je času skutočne veľmi málo...
Howgh...
reagovat
Kim @ 31.01.2005 00:00:00
Nezhazovat Pink Floyd, jejich přínos do artrocku je maximální a jejich alba jsou koncepční! Jejich popularita a popularizace neznamená nutně pohrdat jimi, takový postoj je pseudointelektuální. A to se týká i 80. a 90. let, doporučuju sólovou tvorbu Gilmoura a možná i Wrighta. Od Camelu znám zatím právě NUDE, jsem rád, že narozdíl od několika let zpět, už se o nich na internetu dá něco nalézt (stáhnout). Jejich příjemné melodie se mi dost líbí, ale preferuji méně kláves a více kytary.
Mayak @ 31.01.2005 00:00:00
Myslím, že si totálne nepochopil(a), Kim, moju pripomienku v rámci recenzie na CD CAMEL "Nude" k téme Pink Floyd, ktorých prínos pre rockovú hudbu celkove je nesmierny a gigantický a vysoko pozitívny!. V čase, keď som písal o Camel, podľa môjho názoru príliš veľa zbytočne jalového priestoru sa na týchto stránkach venovalo skutočne priemerným albumom v dejinách rocku, menovite "Division Bell" a "Final Cut". Na svete sú tony a tony lepších diel a albumov skvelých, bohužial málo známych, alebo takmer vôbec neznámych skupín. Sám som hľadač takýchto pramálo známych a skrytých klenotov, teda nekompromisne si dovoľujem tvrdiť, že je celá galaxia LEPŠÍCH albumov, ako floydovské produkty z 80. a 90. rokov. Mojim záujmom je, aby ľudia, ktorí chodia na tieto stránky mali aspoň šajnu aj o iných kapelách, ako je výborný, ale jasne zľudovelý Pink Floyd. Vážim si Pink Floyd skutočne, ale nemienim ich glorifikovať, lebo aj im sa "podarili" sotva priemerné albumy -práve tie dva toľko pretriasané na týchto stránkach...
Dave @ 31.01.2005 00:00:00
Kim > jakkoliv mám PF rád a vděčím jim za to, že dnes poslouchám artrock potažmo rock vůbec, tak nemohu souhlasit s tvým názorem. Za artrock by se u nich dala považovat alba Dark Side of the Moon, Wish you were here, Animals. The Wall a Final cut jsou sice koncepční ale nikoliv artrock. Tvorba před Dark side sice byla plná progrese, ale byly to pouze experimenty, nemělo to žádný koncept, těžko to považovat za Artrock.
Ten artrock je to ještě takový odlehčený, alba jsou snadno přístupná posluchači, poslechni si takové Van der Graaf Generator, staré Genesis nebo třeba King Crimson, to je teprv náročná muzika, to je pravý umělecký rock.
Také moc nového do artrocku nepřináší - zajímal by mně ten "maximální přínos" - vždyť DSOTM vyšlo v roce 1973, kdy tento hudební styl již zažíval časy své největší slávy. Animals je z roku 1977 - to již byl artrock v útlumu a toto album myslím že opravdu nic nového již nepřineslo (neschazuji jeho kvality! Je to moje nejoblíbenější od PF).
O jejich albech, které vydali po odchodu Waterse se raději zmiňovat z tohoto pohledu nebudu...
Kim @ 02.02.2005 00:00:00
Dobře, Watersovo Final Cut je natolik indivudalistickým projektem, že asi v komplexním pojetí "artrocku" nemá význam. Stejně tak slabé Momentary Lapse. Jsem ovlivněn obdivem PF, ale znám dobře i výše zmiňované kapely (Genesis, King Crimson). Přesto nedokážu albem Division Bell jen opovrhovat, protože má "populární zvuk". Neomezil bych výčet alb PF s vlivem na artrock jen na Animals, Wish a Dark Side. Pro svoji kompozici je "albem" třeba Echoes a možná i Saucerful of Secrets. Jasně, jednotlivé skladby, ale nejde nám přece jen o koncepční alba. Co se týče přínosu do artrocku, je má hláška fakt jen výplod z neznalosti. Snad teda můžu mluvit aspoň o přínosu ve smyslu nalákání posluchače na "jinou" hudbu. // Děkuju za tip na VDGG.
martin69 @ 13.08.2012 16:26:43
I když vím,že Mayak už sem nechodí.S jeho slovy souhlasím.Nude rozhodně není žádná nuda.Naopak!
hejkal @ 16.08.2012 18:57:56
Len technická pre neangličanov, nude je nahota. A tá nie je nudná, hlavne u opačného pohlavia. Pravda, ak nie je odpudivá. Ehm.
- hodnoceno 4x
- hodnoceno 2x
- hodnoceno 0x