Dream Theater - A Change of Seasons (EP) (1995)

Mám rád když se skupina poohlíží po svých vzorech a dávají jim občas hold zahráním nějaké skladby, ale popravdě DT to již dělají skládáním vlastního repertoáru, kdy do svých písní vkládají prvky klasiků. Možná i chápu, že zde to má význam jako doplnění jedné skladby, aby nevydávali 25minutové cd (ajo např. Deceide, ale to je něco jiného:), ale zvolil bych radši chvíli počkat na nějaké nové nápady a přidat k ní 4-5 vlastních skladeb. To co udělali, sráží i kvality A CHANGE OF SEASONS a jen díky tomu si tohle cd skoro vůbec nepouštím. Vlastně jako jediné ho nemám jako originálku, protože mi za to nestojí. Navíc zahrání mých oblíbenců Led Zeppelin je naprosto katastrofální a i když jsou DT desetkrát zručnější a Petrucci by možná dokázal zahrát Jimmyho sóla malíčkem, postrádá to vlastní nápad, a hlavně ducha a šťávu originálu. To platí o ostatních skladbách.
Co se týče A Change of Seassons, mají lepší eposy (I Mind Beside Itself, Octavarium...)
Mám je rád, ale co je moc, to je moc...
reagovat

PaloM @ 08.09.2010 14:40:11
.. a to bol len tréning pred podstatne väčšími humusmi, keď "scoverovali" celé albumy :-)

miguel7 @ 08.09.2010 14:44:50
Slyšel jsem jen Number of the Beast. Stáhl jsem ze zvědavosti a hned vymazal. Víckrát to slyšet nemusím a to jsem si ještě zkusil stáhnout Master of Puppets, ale asi to dopadne stejně...nechápu to, proč se takové věci vůbec vydávají. Stejně tak Six Feet Under kdysi předělali úplně celé Back in Black od AC/DC a to byl další průser. Jsou věci, které snad nikdy nepochopím...Jsou to prostě prachy zadarmo pro muzikanty a chudáci skalní, že si to musí koupit

PaloM @ 08.09.2010 16:15:17
Máme na to rovnaký názor, tiež nechápem, prečo nahrali celé albumy ako cover. Vôbec nič mi to nevravelo.

Dlouhá léta mi toto CD leželo ladem někde v poličce. Nejvíc mě kdysi naštvala coververze od Eltona. To jsem měl velký problém rozdýchat. A ejhle, dnes to beru jako vrchol alba. Skvělý Derek! Ale podle Labrijáče mají až teprve teď toho nejlepšího klávesáka. Jakoby Kevin a Derek nebyli nic.
V úvodním sondu se prostřídá tolik nálad a melodií, že by z toho dnešní druholigová skupina DS (stejně druholigová jako všechny ty Vanden Plasy, Platypusy, Kameloty...) udělala hned tři alba. Fantastické motivy, hromada chyrých a smysluplných sól, skvělé přecházení ze stylu do stylu. Rocková příjemnost, metalové akcenty, střídání emocí....výborně.
Dalšího skvělého alba se už od DS nedočkám. Jejich doba skončila rokem 1997, takže alespoň poslouchám tento skvost a vzpomínám na jednu zásadní skupinu devadesátých let.

Apropos: Eltone, přitvrď tak jako DS a začnu tě poslouchat. Ta předělávka Funeralu je výborná!
reagovat

Tak toto dielo môžete považovať za jedno z vrcholných diel progrocku vôbec!!! Úžasná titulná skladba, v ktorej je toľko nálad, emócii, zmien rytmov, koľko nemá mnoho kapiel za celú svoju existenciu vo svojej celej diskografii... Och Bože, to boli časy, DT v tej dobe šliapal ako rozbehnutá lokomotíva a valcoval všetky dogmy rockovej muziky!!!Celá kapela podáva strhujúci výkon, nie je jediný moment, pri ktorom by ste sa len nachvíľu prestali sústrediť! Osobne milujem hlavne časť e/Another World. Melancholická atmosféra so strhujúcim refrénom a úžasným Petrucciho sólom. Ježia sa mi chlpy už len pri myšlienke na tento úsek skladby....
Celá skladba je aj veľmi dobre otextovaná... či už to chápeme ako kolobeh roka, (ročné obdobia sú mimochodom hudobne geniálne vystihnuté - zimná chumelica v Darkest of Winters, horúce, lepkavé a bláznivé leto v Inevitable Summer...), ale hlavne kapela vyjadruje v piesni kolobeh ľudského života s prípadnou reinkarnáciou???...:o)
Aj 5 hviezdičiek je málo....:o) kto nepočul, nevie o čo prichádza.....
......škoda len že tvorba DT ustrnula a... a ďaľej už v recenzii Systematic Chaos...
reagovat

Brano @ 29.07.2009 17:11:59
Tomas, Change of season je fakt vydarená vec,ja mám najradšej ten vygradovaný záver.Zvyšné live cover verzie ma až tak neberú a dosť ma nudia.Keď už dobrý koncert od DT ,tak odporúčam Live at the Marquee(1993).Chlapci tam hrajú s obrovským nadšením ,doslova ako o život.

Podle mého nejlepší album, jaké DT vydali. Genialni uvod, skvela Petrucciho osobita kytara (s precizni presnosti, jako vzdy). Jedinou slabinou tohoto alba je podle meho LaBrieho vokal, kdyby album vyslo o nejake tri, ctyri roky pozdeji, kdy se LaBrie pohyboval jinde, zapsalo by se do srdci fandu jeste vice. Jinak samozrejme...
reagovat

Mysilm si, ze vynikajúci album s geniálnou náladou. Sú na nom neskutocné melódie z obrovským počtom nálad. Pocas pocúvania ohto albumu sa chvilu cítite ako odhodená handra, alebo pes vyhnaný na ulicu. Na chvílu ste stastny. Nieje to tak aj v zivote?
reagovat