McLaughlin, John - Devotion (1970)

Alan Douglas. To je producent, který zaplatil McLaughlinovi v roce 1970 pouhých 2000 dolarů za nahrání dvou studiových alb. John byl v té době členem skupiny Tony Williams Lifetime a tento kontrakt na jeho dvě studiovky byl nevýhodný.
První album této podivné spolupráce se jmenuje Devotion, to druhé My Goals Beyond.

Na rozdíl od jiných světových jazzových kytaristů, John nahrál své první tři desky v diametrální rozlišnosti. Jeho první Extrapolation je jazzově pojaté album. John využil čistý kytarový zvuk a celé toto dílo působí jaksi lehce, až křehce. Jeho třetí studiovka se nese v akustickém duchu s prvky indické hudby.
A jeho druhá deska Devotion je hudba, která mi připomíná ranné věci od Pink Floyd. Hlavně motivy z Saucerfull.., ale toto album jsem dlouho neslyšel, je to pouze takový můj osobní dojem. Album Devotion je založeno na psychadelickém zvuku kytar, progresivních jazzrockových bicích vinikajícího Buddy Milese a hammondkách Larryho Younga, coby v té době asi největší eso na svůj nástroj v oblasti jazzu i rocku.
Album má takovou temnou, až naléhavou atmosféru, John v některých tracích vrství kytary na sebe, hraje zkresleně aby pak vystřídal vybuzenou kytaru za kvílející, nervy drásající tony.
Do tohoto kytarového mumraje se míchaj hammondky a baterie bicích na pevném basovém základě a světlo světa spatřil elektrický psychadelický úlet jménem Devotion.
I když se údajně pásky z natáčení tohoto alba poškodily a musely být rozsekány a složeny křížem krážem, album je stále narvané pekelnými riffy a kombíky různých hudebních směrů.
Z McLaughlinovy LP trojice je tato deska jasně nejlepší, je živelná, ohnivá a tajemná. Dávam tři a půl hv.
reagovat

stargazer @ 06.04.2024 07:03:52
Chaotičtější vadání tohoto alba jsem jaktěživ neviděl. Tracklist na spotify je úplně v jiném pořadí než na cd, co mám doma a aby toho nebylo málo, na Discogs jsem si prohlížel original obal vinylu /pro srovnání, co je správně/ a tam je to taky úplně jinak.

Judith @ 06.04.2024 10:24:51
Zajímavé album, překvapuje mě, kolik je na něm slyšet psychedelie. K peripetiím ohledně natáčení jsem zjistila, že McLauglin byl na producenta nazlobený nejen kvůli finanční nevýhodnosti smlouvy, ale taky proto, že Alan Douglas provedl mix alba bez jeho přítomnosti a údajně přitom dal dohromady kousky, které k sobě vůbec nepatřily - prostě hudbu přestříhal. Zda s odkazem na poškození pásů, o kterém se píše v recenzi, kdo ví. Každopádně to s kytaristou nekonzultoval, původní vydání se tedy nedá považovat za výraz tvůrčího rozhodnutí autora. Zda měl JMcL později možnost promluvit do podoby jiných vydání, se mi zjistit nepodařilo.

Tracklist uvedený v naší databázi odpovídá pozdějšímu CD, původně finální Devotion zde album otevírá a celkově je v podstatě přehozené pořadí A a B strany. (Progarchives pracují s LP vydáním.) Poslouchám CD verzi z YouTube. Než jsem se do pátrání ponořila, říkala jsem si, že úvodní skladba - tedy Devotion - funguje jako otevírák skvěle, velká jízda od první minuty. Postupně se deska v tomto podání zklidňuje. Má to něco do sebe. Každopádně se mi hodně líbí rockový zvuk kytary (s různými krabičkami a efekty později myslím JMcL tolik nepracoval) a úžasné varhany. Psychedelická divočina je zase jinačí než jazzová. Myslím, že si album ještě zopakuju do sluchátek. Jsem zvědavá, kam až mě to vystřelí.

stargazer @ 06.04.2024 11:21:10
John McLaughlin do finální podoby alba nemohl zasáhnout, protože absolvoval koncertní šňůru s The Tony Williams Lifetime a jak uvádíš správně Judith, když zjistil v jaké to podobě album Devotion vyšlo, byl opravdu nakrknutej. Taky se prezentoval Natu Weissovi /budoucímu manažerovi Mahavishnu Orchestra/ jeho prvním albem Extrapolation, protože Devotion nebyl podle jeho představ, i když by byl blíže k hudebním představám zvuku ještě nezformovaných MO.