Di Meola, Al - Consequence Of Chaos (2006)

Rok 2006 slavnému světovému kytaristovi hodně přál. Tím nemyslím to, že by rozbil bank v kasínu někde v Las Vegas a zkasíroval balík a nebo to, že by měl nějaké zásadní životní štěstí. Vydal v tomto roce /2006/ dvě studiová alba a třetí bylo na cestě. Album Consequence of Chaos je pro mě určitým zadostiučením, protože jsem se začal obávat o to, kudy směřuje jeho předchozí tvorba /narážím na desky Cosmopolitan Life a Vocal Rendezvous, vydané před tímto opusem/. Ale při poslechu tohoto díla vím, že Al se vrátil zpět do svých, pro něj tak charakteristických kytarových stupnic a vše má plně pod kontrolou. A naštěstí se v jeho následující tvorbě nevyskytuje nic podobného, jako Cosmopolitan Life.

Cosequence je poměrně dlouhá deska, má skoro 65 minut, takže pro posluchče zaměřeného na jiný styl hudby, než je fussion, bude příliš dlouhá a seznámení s tímto albem skončí nejspíš v módu - tlačítko stop.
A teď pro milovníky fusion : Al namíchal vskutku bravůrní koktejl muziky. Jazz, rock, funky, World music, otisky italské a španělské hry, trochu Afriky......žánrově bohatá deska. Al si pozval do studia světoznámé hosty - Cicka Coreu, Johna Pattitucciho, Barry Milese, Steva Gadda a Ernieho Adamse. Tuto světovou sestavu doplńují jeho dlouholetí spoluhráči - Gumbi Ortiz - conga a percussion, Mario Pamisano - piano, keys., Victor Miranda - bass. V té pozdější Alově diskografii - včetně tohoto alba - nehledejte skladby, které ihned zaujmou. Jeho komponování písní je jako složitá hudební křížovka a když vyluštíte tajenku, máte skvělý pocit z poslechu. Od elektrických kytar, po ty akustické, od polyrytmů a skvělých perkusí, po ojedinělé samply, od syntazátorů, po piáno - celkově vzato paráda ! Tahle deska si určitě zaslouží hodnocení ****z***** Výborné album, nejen pro fan club. Ale jak jsem již výše psal - pro neználky - příliš dlouhé.


reagovat

Judith @ 13.03.2023 00:32:34
Hezká hudba, díky za tip. Asi nejvíc se mi líbí skladba Tao. Celkově mi připadá silnější první půlka, ale možná jsem jen začala ztrácet pozornost, nejvíc u Cry For You - na klavír prostě nemám trpělivost :) Album je pestré a závěrečná San Marco (Vecchio) tvoří hezkou tečku.

stargazer @ 13.03.2023 18:51:51
Když jsem tohle album koupil a začal se mu poslechově věnovat, zhruba v polovině cd jsem začínal ztrácel niť. Tehdy soustředěný poslech /a pouze přes sluchátka/ byl velmi náročný, ale i přesto velmi zajímavý. Album jsem si rozdělil na dvě poloviny a jeden den jsem si dal tu první část a po nějaké době druhou. Dnes to poslouchám celé v kuse a pořád objevuji nové a nové detaily.

Judith @ 13.03.2023 22:39:27
Di Meola mi připadá asi právě pro svou všestrannost obecně těžko uchopitelný. Podařilo se mi kupodivu naposlouchat album World Sinfonia, jednu dobu jsem si ho pouštěla do sluchátek před spaním. Momentálně preferuju v hudbě trochu jiný temperament, bylo to každopádně zajímavé setkání.