Transatlantic - SMPTe (2000)

Neskutečně propracované album ve kterém jsou gejzíry nápadů napresovány až za okraj. Lahodná muzika, složitá jak hrom, přesto posluchačsky zábavná a poučná. Tři dlouhé a komplikované skladby se proloží dvěma pochopitelnějšími a hned dostane dramaturgie desky ten správný směr. Je dobře že se tihle špičkoví hudebníci dokázali navzájem seřadit na jednu kolej a ega(tihle je ani nemají) nechat stranou. Za nejlepší bych označil kupodivu Stoltovku My new world, to je vtělená nádhera.

Pohodové album, které dokáže přetavit ten nejlepší art rockový mustr svých učitelů(Yes) nové generaci. Řekněte kdo se v dnešní době může něčím podobný pochlubit.
reagovat

Petr87 @ 05.12.2017 11:48:26
Z mého pohledu jedna z nejlepších moderních prog rockových desek!
Hudbu z tohoto opusu znám za ty roky prakticky nazpaměť - do puntíku propracované, komplikované, ale zároveň chytlavé a posluchačsky přístupné kompozice... Absolutní hudba!
Díky moc za recenzi a připomenutí tohoto skvostu.

horyna @ 05.12.2017 12:46:15
První dvě alba jsou nedostižná. Trojku mám rád skoro stejně a díky kratším skladbám se v ní mnohem lépe orientuji. Je dobře že se ke zpěvu občas dostane i R. Stolt a na bonusech trojky dokonce slyšíme neodolatelný hlas Petera Trewavase. Strašně mě imponuje a velmi mrzí, že nezpívá daleko častěji. Jasně, je to především výborný basák, přesto mě jeho vokál něčím přitahuje. Má takové zvláštní aroma, cit a uhrančivost. A sentiment, ano to je to slovo které jsem hledal.
Ať žijí Transatlantic!

S tvorbou tejto medzinárodnej superskupiny som sa zoznámil na jeseň 2002 páve ich druhým albumom Bridge across forever, ktorý mi okamžite, po prvom posluchu prirástol k srdcu.O nejaký krátky čas nato sa mi podarilo kúpiť aj "jednotku" so zvláštnym názvom SMPTe. To sú začiatočné písmená priezvisk členov tejto supergrupy. Roine Stolt(KAIPA,The Flower Kings,Karmakanic,The Tangent....),Neal Morse(Spock´s beard),Mike Portnoy(Dream Theater,Liquid tension experiment) a basgitarista z legendárnych Marillion- Pete Trewavas. Teda skutočne vynikajúci muzikanti. Čo sa týka Portnoya vtedy bol ešte normálny , nebehal po pódiu v župane , nenosil koziu briadku zafarbenú na fialovo :-)) a nehovoril za každým slovom "fuck" (viď.2CD Live in Europe).Človek sa nestačí čudovať, čo s niektorými ľuďmi urobí sláva. Ale vráťme sa k meritu veci. Hudba na tejto platni je výborná, poteší každého poslucháča, ktorý v hudobnom vývoji ustrnul niekde v sedemdesiatych rokoch minulého storočia (ja patrím tiež do tejto kategórie). Sú tu jasné odkazy na legendy tejto doby , najmä na Genesis a Yes...Čo povedať na záver? Ak máte radi dlhominutážne viacdielne kompozície epického charakteru, ak máte aspoň trochu zmysel pre dobrodružstvo a dostatok trpezlivosti tak tento album je určený pre vás. Verte mi, budete bohato odmenený v podobe hodnotného umeleckého zážitku.
reagovat

Pri upratovaní na hardisku som v zložke sympho-metal našiel tento kúsok, ktorý mi tam zablúdil neako omylom. Veľmi dlho som to nepočúval, tak poďme na to.
Úvodná All of the above môže vystrašiť 31-minútovou dĺžkou. Po prvých minútach je jasné, že pri tejto hudbe sa čas neráta. Začiatok mi pripomenul
blue-efektný nástup "Je třeba obout boty...", po progres pasážach prekvapí nádherná spievaná časť komponovaná á la Yes, veľmi ľudský prejav, žiadne siláctvo, hrejivé vokály, gitarové sóla, ktoré hladia a excelentné tiahle klávesové finále do stratena.
We all need some light s krásnym úvodom akustickou gitarou, úžasne pokojná pieseň mi presne sadne k začiatku obdobia mieru a očakávania, adventu.
Mystery train má úplne odlišnú náladu. Ostro sekané rytmy postupne prejdú do silného refrénu, úžasná medzihra, no toto je pre mňa vzorom nového progresívneho rocku. Paráda, má to energiu.
Skladba prejde plynule do My new world. Úvod je prekvapivý - akési elektronické klávesovo-sláčikové kvarteto, ktoré sa v 2. minúte zmení na klavírno-beatlovský nástup spevu s beatle-refrénom.
Nemá to asi cenu takto rozpytvávať, v 16-minútovej skladbe sa prelýnajú klávesové plochy, citlivý spev, pozitívna hudba, ani chvíľu nudy.
In held (twas) in I - v záverečnej skladbe pokračuje prílev energie, kompozičné majstrovstvo
progres-rocku a radosť z hrania sú najsilnejšie dojmy nielen zo skladby, ale z celého albumu.
Ak som spomenul mená kapiel, tak kopírovanie tu nie je - zostáva len porovnanie pocitov s tým najlepším, čím na mňa pôsobia tie skupiny.
Je to výnimočná nahrávka a v mojom zozname CD, ktoré chcem zakúpiť, stúpa strmo k prvým riadkom.
reagovat

Brano @ 02.12.2008 22:33:21
Ja som sa k tejto hudbe dostal na jeseň roku 2002.Ako prvý som si kúpil vtedy aktuálny album Bridge across forever a táto hudba ma skutočne poriadne chytila za srdce.Až som to už nevydržal a o mesiac som si kúpil aj SMPTe,ktoré sa mi ale páči o chlp menej.Škoda,že už ďalej nepokračujú,mohlo to byť zaujímavé.

Hergot, tak tohle je nářez! Progrockové záležitosti posledních dvou dekád většinou nemusím, připadají mi taková studené, odtažité - samozřejmě to neplatí o všech, ale obecně mám raději muziku šedesátých, sedmdesátých let. Takže Transatlantic jsem tak nějak minul (jaká chyba!) a docela náhodou jsem se k němu dostal až teď.

To, co jsem zažíval při poslechu téhle desky, tak to dloooouho nepamatuju. Naprostá extáze, přísahám na holej pupek. Album mě vtáhlo okamžitě a nepustilo. A jakmile dohrálo, musel jsem ho slyšet znova. A znova a znova. Tohle se mi stalo jen u několika kousků - má svatá trojice Meddle / Dark Side / Wish You, nebo Kuře v hodinkách, no, bylo by jich víc, ale ne moc.

Je to přesně to album, které se nedá moc popisovat. Je bohaté, plné barev, posílá mysl kamsi do vzdálených koutů našeho(?) vesmíru a přitom ještě stihne hladit po duši. Tohle se fakt nedá popsat líp, tohle se musí slyšet.
reagovat

PaloM @ 25.10.2008 11:25:48
Vďaka za pripomienku projektu skvelých muzikantov, mám len "Bridge..." a to sa mi páči. Prekvapil ma názov (čo sú vlastne prvé písmená priezvísk), pretože
SMPTE obrázky používam na testovanie LCD monitorov
pri CT prístrojoch.

máchal @ 25.10.2008 21:20:43
Ta spojitost tu bude určitě! Jen si nejsem jistý, jestli měli na mysli nějaký konkrétní standard (SMPTE definovali mnoho standardů v oblasti videa i audia). Docela se mi líbí představa, že je to ta kalibrace ze všech nejznámější, kdy se před filmem pouštělo takové to odpočítávání od desítky, vím že tohle je taky práce SMPTE... ale těžko soudit, co tím mysleli ve skutečnosti...

Pokud hledáte něco lahodící uchu a co pohladí duši, jste u tohoto alba na správné adrese. Osobně sem znal dřív Bridge Across Forever, ale ani SMPTe mě v ničem nezkalmalo. Snad jen můj subjektivní dojem je, že SMPTe má Jeden pilíř v podobě All Of The Above oproti Bridge Across Forever, který se pevně tyčí na Duel With The Devil a Stranger In Your Soul.
Skvělá formace muzikantů. Pokud hledáte něco originálního - určitě poslechnout.
reagovat

pocul som sice len klasicku Cd verziu albumu, ale aj tych par kuskov ma stacilo dostatocne rozburit a zaroven upokojit svojim rozburenym pokojom a super gitarovymi linkami. odporucam hlavne undying love, ale konieckoncov vlastne cely album :)))
reagovat

Po poslechnutí tohoto alba jsem byl omámen precizností hráčů a jejich muzikanstvím.Po dlouhé době jsem mohl přiřadit ke klasice jako D.Purple,L.Zeppelin,J.Tull,Yes,P.Floyd atd.konečně zase něco nového.Moc se mi to líbí.
reagovat