Transatlantic - Bridge Across Forever (2001)
01. Duel with the devil (26:43)
02. Suite Charlotte Pike (14:30)
03. Bridge across forever (5:32)
04. Stranger in your soul (26:06)
Obsazení:
I kdyby tady nebylo nic jiného, tak dětský sbor zpívající Motherless children, Wandering nowhere... mě pokaždé připraví tolik zbožňovanou neopakovatelnou chvíli, že mám nadlouho emočně vystaráno. Už jenom za to, jak dokázali pánové z Transatlantic vyšponovat atmésféru při zmiňovaném nápěvu musí dostat pět hvězdiček. Ale tohle album je pochopitelně suprové celé, stejně jako jeho předchůdce, možná ještě o kousíček lepší. Vůbec nezáleží na délce písní, je v nich tolik silných okamžiků že se posluchač nemůže nebavit. Je to hudební extáze a nářez dohromady. Žádná bezbřehá exhibice, ale smysluplná a do detailu propracovaná muzika.
Poslouchat hudbu Transatlantic je jako vrátit se v čase do dob Relayer a Tales From Topographic Oceans.
reagovat
bullb @ 18.02.2020 08:46:12
Táto muzička má u mňa všetky atribúty dobrej hudby. Jednu hviezdičku si nechávam ako rezervu. Výborná vec.
bullb @ 07.12.2020 07:46:43
Musím sa opraviť. Nielen dobrá ale vynikajúca hudba. Limitne sa blíži k piatim hviezdičkám.
EasyRocker @ 07.12.2020 09:28:23
Pro mě naprosto posvátná záležitost, kterou znám od doby, kdy vyšla. Dnes jednoznačně 5/5, nevím, co jsem tu před léty kafral, ale tehdy jsem to určitě tak cítil. Dnes bezchybná věc, s léty jako by stále u mě rostla...
Danny @ 07.12.2020 18:46:16
Mám jen The Whirlwind, pokud je toto album srovnatelné, pak chápu, pánové, vaše nadšení.
K tomuto albumu som sa dostal neskoro, ako nakoniec vždy ku všetkému :-).Album vyšiel v roku 2001 a ja som si ho kúpil až v septembri 2002.Neskoro, ale predsa! Celá jeseň 2002 bola u mňa v znamení TransAtlanticu. Pár týždňov po Bridge... sa mi podarilo zohnať aj prvú štúdiovku SMPTe. Táto hudba ma natoľko očarila, že som si ju nahral aj na kazetu a počúval v aute počas jazdy. Ešte dnes sa pousmejem pri spomienke ako som si za volantom pospevoval refrén "Motherless children..."TransAtlantic plnia všetky túžby progrockera mierou vrchovatou. Dlhominutážne, takmer polhodinové kompozície, stála zmena hudobných motívov, neuveriteľná pestrosť, brilantá ľahkosť s akou páni muzikanti prechádzajú naprieč širokým žánrovým spektrom....Nechýbajú ani staré art rockové triky, ako opakovanie určitých ústredných pasáží a refrénov, aby sa mohol poslucháč v tej spleti nápadov, tém a inštrumentálnych labyrintov zorientovať a aby mal nejaký záchytný bod. Suite Charlote Pike mi pripadá ako nejaký bláznivý muzikál z Broadway , chýba už len Liza Minelli:-). Uvoľnenosť,pohoda a dobrá nálada. Nasledujúca titulná skladba však všetko zmení. Neal Morse na mňa vždy pôsobil ako vážny,hĺbavý a trochu aj úzkostlivý človek. Keď začne táto skladba v ktorej sa Neal doprevádza iba na piáne, je to ako keď vkročíte do kostola. Nikto sa tam nerehúňa a človek, či už veriaci, alebo neveriaci pocíti určitú bázeň a posvätnosť miesta a snaží sa zachovať vážnosť a dekórum. Záverečná kompozícia Stranger in your soul začína rovnako symfonicky a s rovnakou melódiou ako úvodná Duel with the devil. Zrazu však nastúpia bicie nástroje presne v štýle Phila Collinsa a Genesis zhruba v období albumu Duke. Keby som nevedel, že o koho sa jedná, asi by som sa do krvi hádal, že to bubnuje Collins. Proste paráda! A tiež zbožňujem to záverečné vygradované finále. Bridge across forever je vynikajúci album, ktorý poteší každého progrockera. Ja, napriek tomu , že ho poznám už úplne naspamäť si ho tiež z času na čas pustím a vždy urobí dobre môjmu srdcu.
reagovat
Velmi kvalitní deska, i když se přiznávám, že v obou velkoskladbách tu a tam už ztrácím koncentraci na poslech. Z něj je jasné, že Morseův skladatelský vklad je největší, a tak vám bude deska ze všeho nejvíce připomínat soudobé desky Spock´s Beard, jenže s těžkotonážním (i když excelentním) Portnoyovým bubnováním. Ne, že by mi to nějak zvlášť vadilo, přece jen bych byl ale ještě o chlup raději, kdyby se Stolt přece jen více prosadil. Titulní skladba je pak procítěnou baladou, která poskytuje v okolní instrumentální smršti potřebný výdech. Takže resumé - výtečná deska s nenapadnutelnými výkony zúčastněných, přesto bych ji klidně o nějakých 20 minut osekal.
reagovat
Ze dvou kousků Transatlanticů jsem se právě k tomuto dostal jako k prvnímu. Jsem fanda DT a právě díky bubeníkovy (Mike Portnoy) se mi otevřeli vrátka i k tomuto jedinečnému projektu Superprog bandu. Každý člen z významné progové kapely současnoti a výsledek.. ..skvělý. Oproti prvnímu albu o hodně propracovanější a techničtější. Jestli ke škodě, to je na každém, aby posoudil sám.
Skvělé album pro fanoušky epičtější části art-rocku.
A lidi, poslouchejte to! Poslední recenze z 2004?!
reagovat
Dejf @ 14.02.2007 00:00:00
Sorry za hrubky - pozdní hodina..
První deska se mi líbila o "fous" více,jinak je můj názor napsaný k první řadovce neměnný.S rozsáhlou recenzí uvedené přede mnou ,až na pár maličkostí,souhlasím.Škoda,že zatím další řadovka je asi v nedohlednu.
reagovat
- hodnoceno 5x
- hodnoceno 5x
- hodnoceno 0x