Flower Kings, The - Flower Power (1998)

The Flower Kings nebyli jen kopírkou slavnějších Yes. Vycházeli ze stejného modelu, ale nikdy nehráli jako oni. Na rozdíl od takových Citizen Cain, kteří své vzory Genesis nestoudně napodobují, že je z toho člověku kolikrát až vnitřně trapně. TFK jdou po své cestě. Jejich podobnost na Yes pramení z podobného aranžérského přístupu. Stolt hraje iluzorním způsobem jako kdysi Howe a Bodin kreslí totožné scény jako kdysi Wakeman. Významná je i rytmika, kde Roineho bratr Michael drží výraznou basovou stoupu a ve své hře je hodně kreativní a vynalézavý. Totéž se dá říct o dvojici Jaime Salazar bicí a Hasse Bruniusson perkuse. U Yes se o podobnou práci staral jenom Bruford, ale čtyři ruce zmůžou víc a je to místy znatelně slyšet.

Druhá dvoj diskovka Flower Power je členěná do dvou sekcí. První zabírá suita Garden Of Dreams. Druhá využívá běžný písňový model. Garden Of Dreams je hodinovou procházkou krajinami Yes z období nepochopeného alba Tales From the Topographic Oceans. 2CD patří k nejvyrovnanějším sbírkám co od TFK znám a nebudu vybírat nejoblíbenější skladby, protože bych sem musel zkopírovat celý track list. Ten je parádní od začátku do konce. Invenčně je to plejáda mimořádně silných motivů a soudržných celků. TFK obsadili na konci devadesátých let dlouho vyprázdněný progresivní trůn a až neuvěřitelně snadno navázali na úspěchy Yes, Genesis i Marillion. Patřili mezi první, kteří v této dekádě pomohli znovu rozproudit horkou umělecky napumpovanou krev, která se dlouho schovávala v těch nejtenčích záhybech a konečcích navazující na životodárné tepny sedmdesátých let.
reagovat

Myšák @ 19.12.2020 07:57:11
V přehrávači mám letošní desku a musím smutně znovu konstatovat, že dřívější forma kapely je pořád v nedohlednu. Nic extra, což samozřejmě neplatí pro recenzovaný kotouč.

EasyRocker @ 19.12.2020 10:54:33
Samozřejmě legendární práce od jedné z mých nejzásadnějších hudebních spolků. Tohle období Flowerů zkrátka nemá konkurenci, a žel se už vzhledem k současné sestavě zřejme nevrátí.

The Flower Kings sa v poradí štvrtým albumom - Flower Power, pustili do menšieho rizika. Vydali totiž druhé dvoj-cédečko v tak krátkom čase po vydaní Stardust We Are. Takže znova viac ako 2 hodiny hudby. Na jednej strane chápem ich zámer - ak máte v rukáve kopec nápadov,
prečo ich neukázať svetu. No otázka znie, či im ten risk vyšiel. Moja odpoveď ? Aj áno, aj nie. Flower Power nie je zlý album, a áno obsahuje veľa dobrých hudobných momentov. No myslím si, že to páni tou stopážou prehnali. Na rozdiel od predošlého albumu.

To sa paradoxne netýka hneď prvej skladby, hodinovej Garden Of Dreams. Je v nej všetko čo od F.K. očakávam. Vynikajúce progresívne momenty, veľa zvratov, pekné
pokojnejšie pasáže a vždy dobrý Ronnie. Nenudí ma ani jedna časť celej skladby. Ak by som mal vymenovať obľúbené časti tak by to boli:

Attack Of The Monster Briefcase
Garden of Dreams
Don't Let The d'Evil In
There's No Such Night
Dungeon Of The Deep
Indian Summer
Shadowland
The Final Deal
A úplne najväčšie mrazenie na chrbte mám pri gitarovom sóle z All You Can Save. Túto skladbu radím veľmi vysoko v rámci celej tvorby F.K.

Ale predstava, že po hodinke Garden Of Dreams čaká poslucháča ešte viac ako hodina hudby, nie najhoršej hudby ale predsa... Prečo ? Prečo nevydali páni len jedno CD zahŕňajúce Garden Of Dreams, Deaf Numb And Blind a k tomu ešte nejaké kratšie piesenky ? Mohol to byť ďalší vynikajúci album. Takto však aj po veľa pokusoch stáleho počúvania (aj ako samostatné cédečka) sa mi prosto druhé CD už nevie zapáčiť. Ako som už spomínal, nájdu sa aj na ňom dobré skladby. Napríklad už spomínaná Deaf Numb And Blind (taká typická Flower Kingovka, jej naozaj nemám čo vytknúť), Power Of Kidness (má zaujímavú - až Vianočnú atmosféru, aspoň si to myslím) a Magic Pie (prvý významný
moment Hassa Froberga pri ktorom som spozornel). Ale v konečnom dôsledku mi druhé CD príde trošku
zbytočné.

Na záver však dodávam, že aj keď mne osobne Flower Power veľmi nesadol, stále je to kvalitná porcia hudby. Pánom ani zďaleka nedochádzajú nápady, no mohli si nejaké ušetriť na neskôr. Takto toho „vybalili“ na mňa priveľa. Neodpustím si ale povedať jednu vec: Tento album má v istom ohľade aj trocha smoly. Je obklopený veľmi silnými albumami z oboch strán. Nasleduje po troch vynikajúcich
albumoch, a to ešte nespomínam tri albumy, ktoré nasledujú po ňom. Z tohto uhla pohľadu
sa mi Flower Power zdá byť miernym sklamaním.

Takto to bude „len“ silných 3,5 boda. Tentoraz však zaokrúhlene nadol.
reagovat

horyna @ 29.09.2016 13:14:35
Díky za recenzi Adam6, s albem nemám sebemenší problém, na 1 cd je překrásná "květinová" hudba i když inter a spojovacích článků je hodně. 2 cd mám ještě radši, nevidím zde žádnou vycpávku, či slabší píseň, alba poslouchám odděleně, přeci jen, na jeden zátah je to privela. Ale chápu, ne každému taková porce sedne.

Adam6 @ 01.10.2016 06:41:56
Ďakujem za reakciu :)

Další obr projekt kapely Flower Kings, druhý v pořadí nese jméno Flower Power. Že se jedná o skutečnou artovou lahůdku netřeba fanouškům kapely zdůrazňovat, pro ty jež tvorbu těchto seveřenů neznají vůbec, nebo pouze okrajově, je nutno zdělit, že se jedná o těžký a neprostupný oříšek jejich diskografie. Spolu s alby Stardus We Are a i částečně Paradox Hotel, pro mne představuje (spíše představoval) nejtěžší kolekci, jejímž nitrem se prokousat vyžaduje od posluchače dostatek porozumnění, chuť vše pochopit a vstřebat, množství následných poslechů i krátkých nástřelů alba a hlavně velkou časovou rezervu.
Sestava zůstala z dřívějška nezměněna, jen pro Roineho bratra Michaela Stolta obsluhující basovou kytaru je to poslední album. Od příště už bude velet těžkým strunám Jonas Reingold.
Deska je rozdělena na dvě části, dva disky, z nichž první obsahuje hodinovou skladbu členěnou do 18 podskladeb a dále tři instrumentální věci.
Druhý disk, to už jsou klasické písně flavrů, 10 tracků, tak jak je zná člověk třeba z Retropolis. Ještě se zmíním o časech alb, oba disky se pohybují okolo 70 minut. Takže je toho opravdu požehnaně, zhůru do boje:-)

Úvodní hodinový monolit, jež je naštěstí takto rozčleněn, pomáhá posluchači svými oddělitelnými tracky se ve skladbě mnohem lépe orientovat. Nebudu píseň popisovat jako celek, ani všechny její části, tohle není školní elaborát, nakouknu pod pokličku pouze některým zvlášť chutným kouskům.
Temná třetí skladba Business Vamp- opředena zvlaštním tajemnem Bodinových klavírních pochodů a hvízdajících kláves, obsahuje spoustu skvělých melodií a silně expresivní Stoltův vokální přednes, nástrojové zvraty a vrcholy, padající do teskných romantických poloh spolu skvělě kontrastují. Chvílemi zatěžkaně, přesto velmi svižně zní instrumentální pátá Attack Of The Monster Briefcase. Stoltův lyrický přerov v sedmé Did I Tell You- učaruje hned s prvními poslechy, bicí vytváří tichý pochodový rytmus, Stolt sází krásná sóla a subtilní atmosféra je okouzlující, to ovšem člověk netuší že hned v následující osmé,"zahradě snů"- toto všechno je ještě znásobeno, ovšem přednes Hasseho sytým vokálem, vytváří ještě více uhrančivý moment, deroucím se pod citový povrch, laskomina prvního stupně. Po utržené ze řetězu deváté Don't Let The d'Evil In přichází hudební femoném desky, skladba Love Is The Word- nejprve zaútočí drsným nástupem sekaných rytmů a expodující zvukovou koláží, aby melodický přerod v jednoznačně originální (ta basa) stavbě písně, obsahuje plno mimořádných nápadů, sto udržet naše uši na pozoru, naprostý gejzír hudební nápaditosti. Ezotericky nábožný je třináctý kus Dungeon Of The Deep, to následující, barovým piánem provázející Indian Summer- medituje ve vzpomínkách časů minulých. Velké okamžiky na nás číhají prostřednictvím šestnáctém tracku alba, niterné, přesto velkolepě vypovědní Gardens Revisited. Volně stojící instrumentální závěr alba Astral Dog- představuje hloubavě položenou, krásnou a volně plynoucí plaletu květinových umělců.

Oduševnělým entrée široké palety barev začíná jedna z nejlepších skladeb desky, zahajovací část druhé části Deaf, Numb & Blind- uvozující kytarová melodie nepostrádá originalitu uchopení i značné novum stylu F.K., z niž budou pánové vycházet i na dalších deskách, perkusní vpády a kytarové ornamenty, doplněné vzrušující exotickou melodií posouvají skladbu do dalších segmentů, Stolt čaruje nejen skvělé nápady skladatelské, ale jeho vokální poloha, držící se linie instrumentální je prostě ukázková. Následný basový běh a nejspíš imitovaná foukací harmonika způsobí přerod do fusion vod a mi ne a né se dostatečně namlsat. Orientem vonící počátek Stupid Girl- má poté spíše uhrančivě free charakter, to třetí Corruption- tvořena zásobárnou perkusních tónů, zvuků a úderů, svou svižnou dravostí prostě bavit musí. Originální každým coulem je pátá Psychedelic Postcard- svými zvuky, tempovými legráckami a silně humorným vokálním zkreslením, posouvá naši mysl někam ke konci psychadelických šedesátých lét. Fröbergova Magic Pie- skýtá jeden z oduševnělých vrcholů alba- Bodinovy nápady, klasická kytara, zpěv ptáků, sbory a basová figura, to vše pomáho k Hasseho jedinečným vokálním kreacím plným touhy a přesvědčení, že lépe tato skladba prostě podat nejde. Ovšem jejich osm minut nám dává na vědomý, že zlom a přerod v ještě emotivnější strukturu se konat bude, katarze je na dohled, provází nás klavírní melodie, přispívá a dotváří tak jedinečné nástrojové bohatství písně. Závěr alba se nese ve velkém stylu, nejprve onene "magický koláč", tentokrát se divák pasuje se Stoltovým uchopením sborově výborně intonovaného, táhle uhrančivého, až nábožensky svatého "malíře". Jedenáct minut "volání domova"- nás nechce nechat vydechnout, opět mimořádné vokální kreace a kouzlící Thomas na klapky, odlehčený fusion styl písně postupně prochází různými tvary a změnami, ano takto se dělá nanejvýš sofistikovaná a bohatě kreativní hudba.

Netuším jak dlouhou dobu mi trvalo, se do tohoto díla konečně pořádně ponořit a vstřebat ho. Ano objevovat se zde dá pořád a je mi jasné, že ještě dlouhou dobu v něm budu nacházet nuance a části jež mne překvapí. Když člověk tohle všechno tuší, o to více se na další zkoumání takového teritoria těší. S poslechem alba napadla mne myšlenka týkající se bohatství barev obsažené v hudbě kapely Genesis v 70-letech, něco podobného cítím i v muzice těchto velkých malířů obrovských pláten.


reagovat

EasyRocker @ 28.06.2016 12:15:03
Nedávno jsem tuhle nádheru točil v rámci celé diskografie téhle pro mě legendy neoprogu. Téměř celá tvorba FK je pro mě kultovní a tohle album není výjimkou :-)

prvym albumom, ktory som od TFK mal moznost pocut bolo prave toto 2CD - Flower Power, a mozno aj z toho dovodu je doteraz mojim najoblubenejsim, predovsetkym jeho prva cast,ktoru z drtivej vacsiny tvori jedna hodinova skladba (aj ked rozdelena do 18 casti) - Garden of Dreams. Je v nej snat vsetko, na co sme od TFK zvyknuti - atmosfera, vzdusnost, miestami velka precitenost, miestami drsnejsie polohy, jedno z vrcholnych diel art-rocku (snat mozem takyto termin pouzit, a ziadny zaryty yes-man sa neurazi:-). Pre CD je doplnene este prijemnou instrumentalkou Astral Dog - skvela vec na relaxaciu:-)
Druhe CD je o poznanie viac pesnickove, mna z neho zaujali hlavne prve tri skladby. Opat sa ale jedna o brilantne dielka, jemne, ale pritom miestami drave, hudobne fantasticky zahrane (tie ich gitarove sola ma raz zabiju:-)
reagovat

Ravil @ 15.11.2004 00:00:00
Souhlasím, od TFK je to základ. Jen se mi zdá, že Garden Of Dreams se po cca 9. skladbě trochu vytrácí. A FP taky trpí dost špatným zvukem. Ale motivy prvních dvaceti minut GoD jsou naprosté vrcholy artrocku, to je bez pochyb.

Jarda P @ 13.07.2011 13:05:15
Uplynulých 14 dní v Chorvatsku jsem strávil se sluchátky na uších výhradně s Flower Kings, protože jsem měl vůči nim rest a vzhledem k délce alb nebylo dost času k důkladnějšímu zkoumání. Mě nejvíce oslovila první 3 alba, ale i ostatní jsou výborná. Občas se najde vycpávka, ale jinak kvalita. Jen poslední The Sum of No Evil je slabý odvar bez nápadu.

Toto dvojalbum by mal vlastniť každý artrockový fanatik...je atmosferické, dynamické, psychedelické, esoterické, snové i agresívne súčasne, ...proste bezchybné...
reagovat

Zbyszek @ 05.04.2007 00:00:00
Souhlasím s tímto názorem. Toto dvojalbum by měl mít opravdu každý milovník art rocku a progrocku. Hlavně skladba Garden of Dreams je vynikající, byla to první věc, kterou jsem slyšel od TFK a hned jsem se do této hudby zamiloval :-)

Mohyla @ 13.07.2011 07:15:50
suncruiser,Styko. Súhlasím, neskutočne krásne dielo, Flower Kings poznám hlavne novšiu tvorbu, je vynikajúca, ale tento dvojalbum je zatiaľ asi jednička v ich tvorbe.

Brano @ 13.07.2011 08:02:30
Mohyla:Flower Power je fajn,ale skús si ešte vypočuť Stardust We Are(1997)2CD.To je nielen podľa mňa absolútny vrchol tvorby TFK.