Roxy Music - Viva! Roxy Music (1976)

26.08.2025 hejkal | #

Pokiaľ hľadáte dôkaz, že preraziť môže naozaj čokoľvek, kapela Roxy Music je priam etalónom tohto javu. Niečo mi vraví, že koncertný album Viva! (1976) napriek tomu nepozná množstvo ľudí, a tak si o ňom čosi povedzme.

Skupinu som prvý raz počul vďaka klipu Do The Strand, okamžite mi evokoval to najhoršie, čo som si dokázal predstaviť. Bryan Ferry čosi falošne pišťal, do toho skoro punková nálada, ale nie prirodzená, skôr hraná. Vyskúšal som aj debutový album a ešte nejaké skladby a následne celá Roxy Music putovala do koša ku Petrovi Gabrielovi a Davidovi Bowiemu. Čím to je, že je v pope toľko mizerných spevákov s falošným teatrálnym image, ktorý zaberá?

Napriek uvedenému som pred časom zaradil do zbierky koncertný album Viva! z roka 1976. Osem skladieb bolo zaznamenaných na troch vystúpeniach v rokoch 1973-1975. Konkrétne šlo o koncerty v Glasgow Apollo (november 1973), Newcastle City Hall (október 1974) a Wembley Empire Pool (október 1975). Zostava preto pôsobí stabilne, striedali sa akurát basgitaristi. Ono, Roxy Music viac zaujme hľadačov mien ako muzikou, pôsobili v nej rôzne hviezdy hudobného neba, ktoré môžem (Eddie Jobson) i nemusím (Brian Eno). Na tomto albume hrajú v zložení Brian Ferry (spev), Phil Manzanera (gitara), Andy Mackay (saxofón, hoboj), Paul Thompson (bicie), Eddie Jobson (husle, klávesy), John Wetton (basa v piatich skladbách z roka 1974), John Gustavson (basa v skladbe Both Ends Burning z roka 1975) a Sal Maida (basa v skladbách Pyjamarama a Chance Meeting z roka 1973). Špekuluje sa, že niektoré basové party prehral v štúdiu Rick Wills, pretože sa uvádza na obale a v skupine v tom čase nepôsobil. Overiť sa to nikomu nepodarilo. Ozaj, v skladbe Both Ends Burning spievalo vokály duo The Sirens zložené z Doreen Chanter a Jacqui Sullivan.

Štýlovo sa hudba kapely nedá presne vymedziť. Najčatejšie padajú slová ako glam, pop, alternatíva, new vawe, ale aj art rock. Ja by som povedal, že je to rádiová estráda, pozlátko pre nenáročných hľadajúcich čosi snobské na miestach, kam nič vznešené nezavíta. V jednej veci však má rocková hudba obrovskú výhodu. Na pódiách má tendenciu zotrieť umelinu a pritvrdiť. Aj album Viva! Je toho dôkazom.

Osem skladieb pôsobí na prvý pohľad drsne, zvuk je tvrdý, ostrý, muzika má psychedelický osteň, ktorý nezastaví ani pancier. Prvky, ktoré na štúdiovkách otravujú v miere prevyšujúcej tlačovky vládneho splnomocnenca pre preverenie manažovania pandémie, znejú naživo iba ako otravný hmyz. To je pochvala. Taká Bogus Man má jediné šťastie, že má koncertný zvuk, inak by mohla slúžiť na mučenie príslušníkov Hamasu. Kapela má výhodu, že má gitaristu, ktorý sa aspoň na pódiu nebojí zašpiniť si zvuk a hrubozrnne šalieť.

Paradoxne, za najlepšiu skladbu na albume považujem husľovú nervóznu dumku Chance Meeting, ktorá slúži ako intro k Both Ends Burning. Akoby kapela zabudla, že má niečo predstierať a naozaj budovala napätie. Rovnako skvelá je If There Is Something, najmä naliehavá husľová pasáž. Ono, ak kapela nepredstiera punkovú náladu a nepočuť speváka, celkom jej to ide. Do tretice, exponovaná In Every Dream Home A Heartache má silu a viem si ju predstaviť ako hororový soundtrack.

Keby mala kapela silnejší materiál, mohla by miestami znieť viac ako len dobre. A s iným spevákom by mohla byť aj skvelá. Na keby sa však nehrá, a tak tu máme ako-tak počúvateľný koncertný album, ktorý funguje v jednotlivých momentoch, ale ako celok trpí tým, že je od Roxy Music.

reagovat

Antony @ 26.08.2025 17:22:16 | #
ROXY MUSIC jsou pro mne už na trvalo nerozluštitelnou záhadou. Jak se jim mohlo podařit, že takto plytká a otravná muzika pronikla až do prog rockových databází? Pokusů o poslech různých alb bylo mnoho, vždy to skončilo velice bídně. Olezlá a nakašírovaná zdechlina se dere z repráků, sípe a hýká, hudba nikde. Ztracený případ.

hejkal @ 26.08.2025 18:36:27 | #
Mám to s nimi dosť podobné, len moja slabosť pre živáky je tu silnejšia. :)

zdenek2512 @ 26.08.2025 19:04:19 | #
Tuhle desku jsem neslyšel, ale mám první tři desky, které si občas pustím. Obdivuji na nich hlavně obaly, na kterých jsou nádherné ženy. Nejradši mám album For Your Pleasure. Ještě k těm ženskejm, na Siren je bývalá manželka Micka Jaggera.

hejkal @ 27.08.2025 05:02:48 | #
Nie, že by ma pekný obal nezaujal, ale nepamätám si, že by som si kupoval album len kvôli obalu. Hudba je to, o čo mi ide vždy až v prvom rade. Konkrétne obaly Roxy Music ma nijako zvlášť nezaujali, ba skôr naopak. Každopádne niekedy tento koncert vyskúšaj, mohol by ti jeho psychedelický opar vyhovovať.

zdenek2512 @ 27.08.2025 06:30:36 | #
hejkal, když hudba, tak první tři desky se mi líbí nejen kvůli obalu, Country Life je tak napůl a ty následující jsou hodně pop. V podstatě na deskách kde hrál Brian Eno a Eddie Jobson mají úroveň. Živák si určitě pustím na YT. 

hejkal @ 27.08.2025 07:12:45 | #
Jasné, len som sa zamyslel, podľa obalu som naslepo kedysi dávno určite tiež kúpil nejaké CD, ale takmer vždy to bolo s očakávaním muziky. Eno je jednou z osobností, ktoré ma absolútne neoslovujú.

jiří schwarz @ 27.08.2025 09:31:26 | #
Jsem docela překvapený tím odsudkem kapely. První tři alba patří k nějakému základu mé hudebně-mentální výbavy, ta dvě z roku 1973 miluju. Nepamatuji se ani, že by s tou muzikou měli problém mí bigbítoví souputníci v mládí. Vybavuju si, jak mě ta tři alba přinesl domů, když jsem byl nemocný, zesnulý Vojta Lindauer (později známý např. z Rádia Beat). Pravda, ty další věci poté, včetně tohoto živáku, rád nemám ani v nejmenším, ve studiovkách pak vítězí manýrismus nad rockem.

hejkal @ 27.08.2025 10:43:54 | #
Máloktorá kapela ma zo 70. rokov tak míňa ako Roxy Music. Samozrejme, nemám nič proti jej fanúšikom.

zdenek2512 @ 27.08.2025 19:30:14 | #
jiří schwarz, pro mě jsou taky desky Roxy Music a For Your Pleasure jedním ze základů rockové hudby.

jiří schwarz @ 27.08.2025 22:11:30 | #
Anthony, tak třeba při 50. poslechu něco objevíš jako i LZ - promiň, že se trochu utahuju.
Hejkale, kasně, ok. Zamýšlel jsem se, a je mi jasné, co může vadit, hádám, asi je to ten manýrismus. 
Zdeňku2512, skoro jsem se bál, že jsem tu poslední fanoušek této formace, anebo aspoň těch prvních desek.

Antony @ 28.08.2025 08:24:02 | #
jiří schwarz
V pohodě, každý máme na muziku svůj názor, podle toho, jak na nás působí.
Opakované poslechy jsou vyzkoušenou ověřovací metodou. Jsou tituly, které se dokážou překvapivě rozvinout, ačkoli zpočátku působily nezajímavě, jsou tituly, které přes počáteční nadšení brzy narazí na svůj strop a dál nerostou. Rád dávám muzice šanci. Každé album má svoji genezi, i interpret, ovšem. U ROXY MUSIC bylo těch pokusů víc než dost napříč desetiletími. Svoji dávku možností již dávno přečerpali, můj verdikt je podepřený dostatkem zkušeností a je jednoznačný.
Ano, možná se v éteru světového hudebního umění potulují nahrávky, kterým jsem dal jen deset poslechů, a ony zasluhovaly padesát. Ale nemůžu ani nechci mít všechno.

chimp.charlie @ 28.08.2025 09:09:56 | #
Padesát poslechů kvůli tomu, abych v hudbě něco objevil, jsem nikdy nedal, ba ani těch deset - možná tím o hodně přicházím, ale na něco takového mi život přijde příliš krátký, a v mém věku už tuplem :) Nicméně už v mládí jsem dospěl k poznání, že názor, jaký si desku vytvořím po třetím poslechu, se později mění jen zcela výjimečně. Holt každý to máme jinak.

jiří schwarz @ 28.08.2025 09:48:54 | #
Chimp.charlie, mám to stejně jako ty.

hejkal @ 28.08.2025 10:00:26 | #
Sem-tam sa vrátim k niečomu, čo som už odmietol. Ale 50-krát je pre mňa naozaj strata času a života. Stane sa, ze niečo časom vezmem na milosť (napr. Rolling Stones), ale ešte sa mi nestalo, že by som zrazu po rokoch zvolal - to je super! Žiadnu srdcovku som dodatočným presviedčaním samého seba, že v tom čosi musí byť, ešte nezískal. Naozaj skvelá hudba sadne po pár počúvaniach. A na tom sa nikdy nič nezmení.

Antony @ 28.08.2025 11:36:30 | #
Tak tři poslechy nejpozději rozhodnou o tom, zda má smysl pokračovat. Výjimky existují, ale jsou zanedbatelné. Víc poslechů dám například interpretům, kteří mne nějakým předchozím dílem přesvědčili o své kvalitě a já nejsem ochoten uvěřit tomu, že se takhle zhoršili. Na druhou stranu ale v drtivé většině platí, že po prvním poslechu je jasno, jestli nahrávce věcovat čas i nadále.

hejkal @ 28.08.2025 13:13:22 | #
Súhlasím, prvý dojem je vždy najsilnejší. Česť výnimkám.

Jarda P @ 28.08.2025 18:22:55 | #
K prvnímu albu Roxy Music jsem se dostal v době vydâní a ihned mě zaujalo zvláštním stylem i zvláštním zpěvem. Postupně jsem si pořídil prvních pět studiových alb i živák a nedám na ně dopustit. Není to hudba pro hardrockery, ale má své kouzlo.