SBB - Nastroje (2002)

Nastroje jsem poslední dobou často poslouchal a snažil jsem se zjistit, proč jsou tak neoblíbeným albem. Pro SBB to bylo první studiové album po nekonečné řadě, mnohdy nudných, živáků. Došlo k obměně na bubenické stoličce a skupina logicky nemohla a ani asi nechtěla navázat tam, kde před několika lety skončila. Popovější a písničkovější ráz nahrávky je zřejmý na první poslech. Přesto bych toto album úplně nezatracoval. Jsou zde dvě výborné skladby: W ogrodzie snu a Calkiem spokojne zmeczenie. Potom velmi dobré Pisze to zycie scenariusze, ...Or whatever, W oceanie sie zanurza Liverpool a Star Of Hope. Na hraně jsou první dvě věci: Muzyka, ktora jest w nas... a Za nami wieki wojownikow. Za vyložené propadáky považuji Piesh stojacego w bramie, Knowing Where You Belong a Don´t Look Back (zvuky moře mě iritují). Suma sumárum 6 skladeb z 11 jasou přijatelné, dvě na hraně. Moje hodnocení 3 hvězdy.
reagovat

Tak jak jsem již několik alb SBB chválil,zde tak
nelze.Na rozdíl od live CD vydaných po roce 1980
na prvním studiovém albu jakoby SBB ztratili
všechnu invenci,kterou předvedli na albech Good Bye
a Trio Live.Nastroje - to je propad směrem ke
komerci a pokusu o jakýsi pop,sice instrumentálně
skvěle zahraný,ale to je tak vše.Nejhorší ukázkou
tohoto je písnička Za nami wieki wojownikow.
Pokud lze něco vyzdvihnout,pak následující skladbu,
kde si Jozef Skrzek snad vzpomněl na dobu slávy
této polské supergroup.
Takže jen z důvodu úcty k hudbě vytvořené před
tímto CD dávám **. Awake SBB!
reagovat

pepanovacek @ 13.10.2008 17:17:08
Člověče, Zdeňku, tak já mám úplně jiný názor. Od minulé středy mám téměř nepřetržitou "SBB karmu" a album "Nastroje" mi právě dohrálo. Nejspíš s předsudky po přečetní Tvé recenze jsem byl velice mile překvapen. Na první poslech moc příjemná muzika, holt prostě jen "jiná" kapela. Spíš jsem byl po "povinném" prokousávání se, znechucen tím množstvím živých nahrávek, z nichž mnohé jsou špatné, hrozné až tragické. Teda podle mě, pochopitelně.

PaloM @ 13.10.2008 17:56:58
Ja ich tak nekriticky obdivujem, že po toľkých skvelých platniach progresívnej hudby som v pohode strávil i ľúbivé "Nastroje". Manželka má najradšej
prvé "Škrekove" sólovky Pamätník Karolíny, Krstný otec Dominika i anglicky spievanú Jozefínu. Aj keď naivnučké, ale podstatne viac znesiteľné oproti stupídnemu popu z rádia. Jediný problém som mal v čase vydania s LP SBB Amiga (1978), ktorého som sa rýchlo zbavil. Skúsim si to po 30 rokoch pustiť z archívu mp3, čo to so mnou urobí...
Som rád, že si vôbec ešte niekto spomenie na SBB.

pepanovacek @ 13.10.2008 18:25:56
No vidíš, draku a já byl právě z Amigy nadšenej úplně nejvíc, kupoval jsem si tuhle desku, když mi bylo asi patnáct a točil jí dokola tak často, že minulý týden, po víc jak pětadvaceti letech, co jsem jí neslyšel, jsem jí znal skoro zpaměti :-)

Zdeněk @ 14.10.2008 12:52:47
Já holt od SBB očekávám jinou muziku,než tu co prezentují na tomto albu.Považuji je totiž pořád za "formát".Na hudbu,kterou stvořili tady máme jiné
interprety,které zrovna nemusím.Ptoto jsem nadšen z následujícího alba Rock.Nicméně je to jen můj subjektivní názor.

Hikoki777 @ 21.09.2014 16:20:10
Zdravím všechny fandy SBB, a jsem podobně jako Palo rád, že se ještě o ně někdo zajímá. Znám jejich poslední alba, které mě, hlavně The Rock a The Iron Curtain,velmi příjemně překvapila a vrátila na chvíli víru v znovuzrozený tvůrčí potenciál kapely. Recenzované album neznám, takže nezbývá než ho sehnat a poslechnout.

Mohyla @ 21.09.2014 17:29:09
Hikoki777, vyskúšaj, daj vedieť! So Zdeňkom sa +/- v hodnotení zhodujeme, tento album však vnímame dosť rozdielne! Keď sme pri poľskej hudbe, ako si na tom s Niemenom?

Hikoki777 @ 21.09.2014 17:06:46
Ahoj,zdravím. Tak to tě zklamu, moje znalost tohoto polského veliká je mizivá. Nevím vlastně proč, ale nějak sem se k němu nedostal. V těch pubertálních letech to jednoznačně vyhrávali SBB, taky sem zažil jejich koncerty na 'Festivalu mládí a míru' na brněnském velodromu, a na Czieslava nějak nezbylo místo. Nebo byl pro mě málo rockově přímočarý? Ani nevím. No a později už jsem k polské hudbě, s výjimkou SBB, vlastně nevracel. No ale co nebylo, může být.