Phillips, Anthony - The Geese And The Ghost (1977)

Anthony Phillips poprvé (sólově) a společně s Trespass i nejhodnotněji! Přeje si snad někdo oponovat? Prvky renesance - vznešený a pokrokový to čas - už dávno odvál vítr staletí. Pokud se někdo z hudební branže pokusil oživovat tuto zašlou dobu, nedopadlo to vždy zajímavě, objevovaly tu desítky metalových monster působících komicky, pateticky a fatálně. V rockové hudbě se totiž nesleduje pouze velikáštví, ale důraz se klade na působivost, emoce, duchaplnost, víru a především uměleckou výpoveď, která se orientuje v čase a její význam neslábne po několik dalších desetiletí.

Anthony vytvořil dílo s právě takovým obsahem a své (dvou)povídkové suitě vtiskl charakteristické znaky Tudorovské Anglie, komorní klasické hudby i stop progresivních hodnot, náležících sedmé dekádě. Vyrovnaná a téměř instrumentální kolekce stojí a padá s Phillipsovou klasickou kytarou, strunnými a dechovými party, které dokáží na spojnici těch správně sesumírovaných hodnot vytvořit uchu příjemnou, historicky laděnou výpravnou bajku.
reagovat

Snake @ 06.03.2017 18:36:27
Souhlasím, tou poslední větou jsi trefil hřebík na hlavičku. Obě části The Geese & The Ghost jsou opravdu kouzelné a "vymazlené" do nejmenšího detailu, ovšem neméně vysoko bych hodnotil i šestidílnou suitu Henry: Portraits From Tudor Times. Jako kdyby na mě ze tmy mrkali trubadúři Gryphon.

Hudba je to velmi jemná - takřka bez bicích nástrojů - a vyžaduje speciální přístup. Nazval bych ji soundtrackem ke snění, relaxaci a odpočinku. Ve výprodeji se mi podařilo sehnat letité vydání Virgin - CDOVD 315, Virgin - 261 062 (1990) a hraje opravdu pěkně...

Za čtyři.

EasyRocker @ 06.03.2017 19:08:07
Pro mě jedna z nejzásadnějších postav, ale i desek celé hudební historie...

jirka 7200 @ 06.03.2017 21:37:46
Chlape, takto by to dál nešlo! Nemáš k hodnocení nějaká průměrná alba? Klidně doporučím!

Ač se potřebuji soustředit na jinou kapelu, kterou jsem dosud neznal, která má však také desek požehnaně, tak ty sem hodiš recenzi na album, kterému se nedá odolat... :-)

horyna @ 27.09.2018 05:06:32
Staří Genesis jako za Hacketta. Collins zpívá nádherně a pohádkový zvuk mě vrátili zase do doby, kdy se vyráběla ta nejlepší muzika.

lover-of-music @ 27.09.2018 08:14:29
The Geese And The Ghost - krásná to deska. A hodně příjemná, uklidňující. Řekl bych, že občas je i trochu smutná, ale to je čistě můj pocit. Každopádně je tato deska pro mě velkou raritou, protože vyšla v roce 1977 a to už byla hudba jaksi........ Ale tady to vůbec není poznat. A toho si vážím.

Nebýt Genesis, tak bych tu desku vůbec neznal.

PaloM @ 27.09.2018 08:43:10
Komu sa zdajú jednotlivé albumy Phillipsa príliš drahé (ako napríklad mne) a kto sa uspokojí s krásnou výberovkou a audio knižkou (ako napríklad ja), tomu vrelo odporúčam toto: Harvest Of The Heart - An Anthology Box set, 5CD (2014) >> odkaz

Nazired @ 30.09.2018 12:56:19
Nedavno jsem prodal asi 15 prvnich Phillipsovych alb (sbirka CD cca 1988-2002.. vse 100% stav.. nikdy jsem je neposlouchal) do jednoho CD bazaru za cca 50kc/kus.. vic mi za to ti bidaci nedali..

Brano @ 30.09.2018 15:59:12
Nazired,aj by som ti uveril,ale keďže som pozrel do Tvojho profilu,že akú hudbu počúvaš(Sandra, Nazaredh, Kabáti, Dep Leppard, Dep Purple, Suzanne Vega, Sakson, Kys, Puhdys, Ies, JůTů (nevím jak se to pžesně píše)..tak veľmi pochybujem,že by si mal niekedy doma zbierku CD Anthonyho Phillipsa.Ale pokus o vtip to bol dobrý...

yngwie3 @ 30.09.2018 17:02:52
A toto mi tiež príde hodne veselé ...

Nazired: "Jako velký fanoušek kvalidní musiky ve svém okolí považovaný za ZNALCA!", koniec citátu ...

Poslech čarokrásných děl tohoto kytarového mistra a někdejšího člena rané sestavy Genesis je pro opravdu speciální, niternou, očistnou záležitostí. Pokud znáte geniální díla Steva Hacketta a milujete díky 12strunným kytarám album Trespass, pusťte se do díla tohoto pana Mistra s nadšením.

Wind-Tales - nádherný pohádkový orchestrální úvod, který navodí tu nádhernou magickou atmosféru dávno zašlých časů a skvěle tak koresponduje i s geniální Crossovou kresbou na obalu. A už tu máme jemné akustiky a Which Way the Wind Blows a Phila Collinse za mikrofonem. Phillips se se strunami jen mazlí a kouzelným melodiím, odnášejícím vás do daleké minulosti, musíte podlehnout. Je zde zvonkohra, varhany a spousta dalších nástrojů, které mistr Phillips suverénně začleňuje. Nádhera, až mě mrazí. A máme tady čtyřdílný kouzelný opus Henry: Portrait from Tudor Times - po úvodní akustické Fanfare následuje pět kratších dílů, opět přebírají roli nejčistší zvonivé akustické struny, ústrojně se zapojuje mellotron, harmonium, klavír, křehce a mistrně propojené a zahrané. Kytarová přediva nabírají na dramatičnosti a smutku, Phillips propojuje více těchto kouzelných nástrojů, oživení přichází v polovině s krásně odsekávaným motivem za doprovodu fléten (mj. John Hackett a další dva hráči), souboj nástrojů je živým vybočením z jinak čistého klidu a krásy tohoto díla, je tu úplné hudební drama, kdy se vypjaté pasáže střídají s klidnými, odváže se pořádně i rytmika s podporu tympánů. V závěru si berou slovo opět krásně propojené 6 a 12strunné akustiky, to, co zde Mistr předvádí, nemá jakékoli obdoby. Sedím přikován v židli zcela odzbrojen a nechávám tu krásu pomalu a jemně doznívat až do chorálového konce, zde i na řadě dalších míst alba jsou zapojeny i další dechové nástroje, anglický roh a hoboj. God If I Saw Her Now je další akustickou skvěle prokomponovanou krasavicí s něžným pohádkovým hlasem hostující Viv McAuliffe, jejíž propojení s Philem Collinsem je přímo organické. Tady je ten až folkový otisk, který příjemně domalovávají flétny. Další komentář není potřeba. Po dramatické orchestrální miniatuře Chinese Mushroom Cloud přichází další záplava akustik, a máme tady pilotní a titulní skladbu ve dvoj dějstvích, představující téměř 16 minut hudebních hodů pro pokročilé. Stupňující se účinek propojených akustik, kde každé zazvonění strun slyšíte jako ozvěnu, mellotron, zklidňování a postupné rozpoutávání tempa, čímž vzniká čarokrásná hudební řeka. Ač instrumentálka, slov není třeba, vyvrcholení až klasického rázu vycítíte, a dostáváme se tu v nádherné souhře kytar a mellotronu do velké blízkosti Trespassu. Celá druhá půle je všestranně propracovaným hudebním dramatem, kde Phillips pracuje v podstatě s klasickými principy a buduje tuhle suitu jako svůj nezničitelný pomník - slyš geniální závěr!. Na konci jsem zcela emocemi vyčerpán a vyždímán... Musí přijít zklidnění a toho se dočkáme v podobě klavírní krásy Collections. Je to skladba v záplavě kytar výjimečná, ale o nic méně působivá, stejně jako křehký doprovod hlasu samotného pana principála a jemné orchestrální vyznění. A nádherná klavírní suita pokračuje v závěrečné Sleepfall: The Geese Fly West a se zapojením dechů, mellotronu navozují závěrečné smíření. Těžko mohl Phillips tomuto svému opusu magnum stvořit působivější, pohádkovější a krásnější závěr.

Tohle je tak křehké, krásné a mistrovsky odehrané dílo, že po jeho doznění nejsem schopen vůbec ničeho a přemýšlím, jak a zda tohle nahráli vůbec normální lidé ve studiu. Ale ano, vypadá to tak. Anthony Phillips je stejný génius jako Steve Hackett, ale Steveho desky mají přece jen rockovější ráz. Tohle je skutečně komorní, klasicky a folkově orientovaná nádhera daleko mimo tento svět a jeho dimenze. Asi za deset...
reagovat

horyna @ 19.05.2016 08:48:20
EasyRocker: nedávno jsi mi ho doporučoval, dobře si pamatuji, okamžitě bych po něm skočil být tak někde k dostání, obrazil jsem pár českých inter prodejen a nikde nic :-( :-(

EasyRocker @ 19.05.2016 08:52:08
horyna: vím, že dlouho nešlo objednat přes amazon, ale teď tam mají tu krásně udělanou 3diskovou bonusovou verzi... a stále by mělo být :-)

horyna @ 19.05.2016 09:04:41
EasyRocker: vychází na 900,- !!!! za jedno cédo ani náhodou, být tam tři různé desky tak alou

EasyRocker @ 19.05.2016 09:32:43
horyna: Ano, laciné to není. Já ho pořizoval ještě u nás v Bontonu, ale tam už ho volně nemají.

horyna @ 19.05.2016 10:05:51
EasyRocker: šťastlivče, podle toho co jsi psal tenkrát, i podle toho co čtu teď, to bude klenot nejklenovatější :-)

EasyRocker @ 19.05.2016 10:09:56
horyna: ano, ale první dvě desky jsou vůbec vynikající. Tehdy ještě nebyl problém je sehnat, ale tady do té reedice to už několik let nejde...

Snake @ 20.05.2016 18:17:38
Vskutku pěkné...

Je to určitě art, ale netroufám si tvrdit, že rock. Především v první polovině alba je to hudba hodně komorní, nicméně poslouchá a relaxuje se u ní báječně. Tedy art music ?

EasyRocker @ 20.05.2016 18:31:50
Snake: ano, určitě se to tak pojmenovat dá. Já to při té záplavě emocí při poslechu nevnímal, ale je fakt, že tohle už rock opouští celkem značně...

Snake @ 20.05.2016 18:57:47
Hudba takového kalibru vyžaduje speciální rozpoložení a náladu. Podobně, jako třeba "Days of Future Passed" od The Moody Blues. Dnes v podvečer pustil jsem si to do sluchátek (byť jen z ytb), svalil se na pohovku a kromě upíjení vynikajícího piva "Grevensteiner" nedělal vůbec nic. Album mi parádně sedlo...

Díky za inspiraci.

EasyRocker @ 20.05.2016 19:13:44
Snake: ano, taky si je budu muset pustit. A ještě podobné nálady jsou na některých starých albech Oldfielda (Incantations)...

Až sedem rokov po odchode z GENESIS vydal svoj prvý album tento do dnešnej doby produktívny multiinštrumentalista, skladateľ a vôbec - progresívny umelec.
Necítim sa znalcom jeho komplexnej tvorby, ale už v stredoškolských rokoch, keď som túto dosku počul prakticky paralelne s "Trespass", považoval som ju za viac, ako rovnocennú s ňou a zamiloval som si ju...
Ukážka, ako by asi alternatívne mohli znieť GENESIS, keby...
Na albume spolupracujú s Anthonym: Phil Collins, ako spevák, Michael Rutherford je tu po autorovi albumu vlastne najzásadnejší inštrumentalista, na flautu hraje brat Steve Hacketta - John, na hoboj pre zmenu Anthonyho brat - Robert...
Krásne, komorné dielo je postavené na dvoch príbehoch :
- 12 minútovom historickom, bojovom portréte kráľa Henryho z Tudorovských čias
- poetickom, vlastne rozprávkovom (pohádkovom) príbehu o Husiach a Duchovi
Album je popretkávané štyrmi (včetne bonusovej "Master of Time") spievanými skladbami, na dvoch počuť Phila Collinsa, na ďalších dvoch samotného autora.
Táto doska je ideálnou ukážkou fúzie klasickej hudby a art rocku.
Pri hodnotení takýchto diel sa pri recenziách bežne používa termín "bez hodnotenia" (ako napr. na polskom CALADANE pri starších, pre históriu rocku zásadných albumoch), alebo sa jednoducho dáva bez mihnutia oko plný počet bodov s poznámkou "Arcidielo" (tiež termín z Caladanu)...
reagovat