Arena - The Visitor (1998)

První dvě desky této navýsost originální kapely nejsou vůbec špatné, to skutecně hodnotné a zásadní přichází ovšem až s vydaním tohoto hudebního milníku, odvážím si tvrdit celého desetiletí. Ano, až tak velkou výpovědní hodnotu má pro mne tato deska. Celkové zkvalitnění a odvážná originalita nového soundu, děje se v důsledku několika faktorů- je to jistě příchod nového kytaristy jenž se od tohoto alba zapojuje do skladatelskeho procesu, jeho originalní styl, velka variabilita a tvůrčí svoboda, cítění ne nepodobné Gilmourovskému. Naprosto nové, neokoukané klavesové plochy a zvuky a taktéž bezpochyby silně emotivní, až plačtivý vokál Paula Wrightsona , jež mě tak moc imponuje. V neposlední řadě nový a moderní zvukový kabát zcela jasně hledící vpřed.

Úvod desky v A Crack In The Ice obstarávají překrásné vstupy sólových kytar-tolik typické právě pro mistra J. Mitcella, poznávací to znamení jeho nového stylu, jež nás provází celým albem a následujícími dvěma deskami(na dalších dílech pracuje více ve prospěch celku). Toto období Visitor-Immortal-Contaggi on, řadím k jejich nejhodnotnějšímu. Album nás okamžitě pohlcuje, parádní nazvučení bicí soupravy a Nolan jak utržený ze řetězu, atributy příznačné pro tvorbu Areny.
Dvojku uvozují akustické kytary a snivý vokál, přechod do Double Vision jedním z nejdojemnějších sól jaké si umíme představit zcela odrzbojuje.
Instrumentální Elea -tady jsou už slova zbytečná, jen prostě poslouchejme!! The Hanging Tree -s velkou výpovědní hodnotou jen potvrzuje rozmanitost alba, přitvrdí se v A State Of Grace, aby krásně přemostěným sólem v In The Blink Of An Eye a klavírními rejstříky mohl gejzír emocí prýštit z nás. Na romantičtější notu se zahreje prostřednictvím Tears In The Rain a euforie stoupá k vrcholu s kytarovým sólem v Running from Damascus.

Při každém poslechu mě Visitor dokonale smete, jeho prožitek je vždy velmi emotivní a nenacházím na něm jediné slabé místo, proto hodnocení vyznívá nadmíru jasně.
reagovat

kamila @ 15.04.2016 20:45:08
Arenu jsem poznala díky nàsledující parádní desce, tahle mi sedí ještě o poznání více, skvělá muzika.

horyna @ 17.04.2016 20:19:21
Jo jo, tahle patří k nejlepším, má jedinečnou atmosféru a plno skvostných nápadů.

Muž kráča po ľade na zamrznutom jazere... zrazu sa pod ním ľad prelomí, on sa prepadne a v mozgu sa mu začne premietať film jeho zivota... Tak takto začína skutočne vydarený album Visitor od skupiny ARENA. Myslím, že každý, kto má rád kvalitný neoprog, si príde na svoje. Maximálne nasadenie, bezchybné inštrumentálne výkony, nápadité melódie... to všetko sprevádza poslucháča celým albumom. "Nadupané" a rázne skladby, ako napr. Double vision, State of grace, (Dont forget to) breathe striedajú jemné inštrumentálne skladbičky, ktoré umožňujú poslucháčovi "nabrať dych". Počas nahrávania tohto albumu vládla v skupine dosť napätá atmosféra, ktorú stupňoval najmä konflikt medzi basgitaristom Johnom Jowittom a spevákom Paulom Wrightsonom. Na konečnom výsledku to však nepoznať. John Mitchell majstovsky ovláda svoju gitaru, jeho gilmourovské sóla sa tiahnu celým albumom a jedinečne dotvárajú celý príbeh. Clive Nolan znovu dokazuje svoje kvality a na klávesových nástrojoch doslova čaruje. Po krehkej inštrumentálke Serenity a dojímavej balade Tears in the rain dej prechádza do skutočne grandiózneho finále. V Enemy without a v Running from Damascus celý dramatický príbeh vrcholí. A ako to dopadne? To už nebudem prezrádzať. :-) Tento album si treba rozhodne vypočuť! "I will always find you." :-)))
reagovat

pito63 @ 04.06.2012 10:52:30
Nakoniec zo mňa bude fanúšik neo-progu. :-)
Braňo, vďaka za recenziu!

b.wolf @ 04.06.2012 17:14:31
Tak to jsem teda docela navnaděný, co to bude za dílko. Prog můžu v jakékoliv podobě, takže dám na recenzi a zkusím je zároveň s Pendragon.
Díky za recenzi.

b.wolf @ 05.06.2012 10:45:29
Dnes jsem si tedy zatím v mp3 poslechl Songs from the lion´s cage a Visitor. Výsledek je jasný, výborná hudba-hned jdu shánět originály. Braňo, dík za recenzi.

Mohyla @ 20.10.2013 15:21:24
Pre mňa pochúťka, maškrtka, areňáci "umí"!

PaloM @ 26.05.2014 15:47:25
Na základe Braňovej recenzie tu, aj na jeho blogu v SME, som si vypočul album. Je výborný, páči sa mi.
Skúsim ešte ďalšie od Arena.

Album, které je kritikami většinou hodnoceno jako jedno z nejlepších (a většinou vůbec nejlepší) album skupiny, zaznamenalo oproti předchozí řadovce Pride obrovský posun. Úvodní, více než sedmiminutový song A Crack In The Ice nabízí povedený refrén a složitá i krásná sóla; výborná je i následující potenciální hitovka Pins And Needles. Kapela nabízí mnohem vyzrálejší a povedenější kytarové party než na Pride; z nahrávky se vytratil klasický syntezátorový zvuk a nahradily ho lepší a přirozenější kytarové stěny - viz bezchybná, tajemně hrozivá Double Vision nebo duo čistě kytarových instrumentálek Elea a Serenity. K nejlepším songům, co kdy kapela nahrála, patří i další chytlavé melodie (Don't Forget To) Breathe a Enemy Without, nebo dvě překrásné balady - na akustickou kytaru hraná Hanging Tree a klavírní Tears In The Rain. Sečteno a podtrženo - Arena natočila výborné album bez výrazných chyb. Za 5
reagovat