Queen - Made in Heaven (1995)

Dodnes si pamatuji opovržení některých fanoušků a kritiků, když Made In Heaven v roce 1995 vyšlo. Pro mě stále jeden z absolutně nepochopitelných faktů, ačkoliv si myslím, že ledy v posledních letech přece jenom povolují a album je zpětně doceněno.

Made In Heaven je pro mě osobně nejlepším posmrtným albem. Deska, ze které stříkají emoce na všechny strany, deska, která obsahuje všechny ingredience, kvůli kterým máme Queen rádi, deska, která vás jednoznačně rozesmutí, ale o pár minut později roztančí... Deska, kterou zbožňuji!

Vrcholy? Jednoznačně Mother Love! Esence smutku... Poté třeba další pomalá perla A Winter´s Tale či rázná Made In Heaven. Ani popová You Don´t Fool Me, která je mnohým fanouškům trnem v oku, mi nevadí, ba právě naopak.

Pro mě jeden z nejsilnějších okamžiků queenovské historie. Zároveň jedna z nejemotivnějších desek, co znám. Prostě plná palba bez jediného rozmyslu!

P.S.: Kolikrát si říkám, co by dnes za takovou desku fanoušci Queen dali :-)
reagovat

EasyRocker @ 11.11.2016 19:13:03
Plně souhlasím, nebyl jsem nikdy jejich fanouškem, ale tohle album mě rozehřálo duši svou neuvěřitelně pozitivní náladou - to je jeho hlavní hodnota. Napsat tohle na prahu smrti, to je velký výkon.

Jarda P @ 12.11.2016 12:24:59
Po páté desce mě Queen přestali zajímat, až s Innuendem si u mě spravili reputaci. Posmrtné Made in Heaven mě mile překvapilo a řadím je na roveň s Innuendem. Škoda, že si to tak pokazili tím, co hráli v 80. letech.

Ač jsem svého času dostal jako dar všechna alba této kapely, jsem jeden z lidí, kterým jejich stylový, občas teatrální koktejl nikdy nějak zásadně nesedl. Z jejich tvorby si vybírám a na poslech jejich hudby musím mít rozpoložení. Jsou věci jako Bohemian Rhapsody, The Show Must Go On nebo Tie Your Mother Down, které mám rád, u řady z nich zase krčím rameny. Zcela jiná situace je ale s tímhle albem, kde natáčel Freddie vokály několik měsíců před smrtí. Vůbec, poslední dvě alba mám určitě nejraději.

Už krásný jasný úvod Tt´s a Beautiful Day s úžasně čistým klavírem dává na srozuměnou, že tohle je nadzemsky lehkonohá a pozitivní energií nabitá hudba s jen lehkými otisky strun Kde tohle ve své situaci Freddie v sobě bral, je pro mě dodnes nepochopitelné. A je tu rázně se rozbíhající se Mayův riff a titulní skladba. Je tu queenovská monumentálnost, která mi u nich v řadě případů k srdci nepřirostla, ale tady to nepřesahuje únosné hranice, je to krásné, decentní. Kytara řeže a pálí, May se tu vůbec odvázal a Freddieho zpěv je libozvučný a uvolněný. Napjatý sbor jak v gospelovém provedení a z ní parádně vyplouvající Freddie a další skvělá, zde přímo fantastická melodie Let Me Live. Tuhle píseň miluji od prvního kontaktu před léty a je to stále lepší! Střídání hlasu a doprovodných vokálů a neuvěřitelná pozitivní energie vás vystřelí do středu galaxie. Zase zde pan May střihne odvázané sólo.
Jemné bicí s basou, která skladbu vyšperkovala, a pak parádní, až goticky znějící kytarové tóny, plující majestátně jako stěna křišťálu a ledu s ohromně procítěným, posmutnělým Freddiem. Mother Love. Ano, tahle skladba není veselá, ale na síle jí to nijak neubírá. Mrazivé, úžasné. My Life Has Been Saved má rovněž posmutnělou, jednoduše stavěnou linku, Freddie tomu dá ale neskutečnou refrénovou sílu a celá skladba neodolatelně graduje - ve druhé půli vybalí May opět krásně zpívající sólo. Pecka I Was Born to Love You má od prvních tónů hitovou, pozitivní duši a když to pánové rozbalí na plné obrátky, na zadnici určitě sedět nezůstanete. Na konci ze všech stříká pot, pocity jsou ale dokonalá spokojenost. Heaven for Everyone je úplně odlišným případem, jak se tady pánové úkolu zhostili. Pomalejší, přemýšlivá věc, ovšem s fantasticky zpívajícím Freddiem a výpravnými, strhujícími Mayovými sóly, v závěru máme monumentalitu, ale i gejzír emocí. Too Much Love Will Kill You je nádherná balada (zpíval ji např. i Pavarotti) je zaslouženou perlou desky. Klavírní vstup a pak koncert Freddieho, který jede naplno i přesto, že ví, co ho čeká. Dokonalá extáze, další vynikající sólo. Basová, až funková linka Deacona, žhavé kytarové tóny a Freddie - You Don´t Fool Me má ještě dozvuky v osmdesátkách, zvláštní věc, nástroje tady zápasí a jede se nadoraz, hlavně May. Tahle skladba mě nikdy nechytla tolik, jako zbytek alba. A Winter´s Tale - umírněná balada - jen dokonale křehké propojení naléhavého Freddieho a orchestrálního znění, ze kterého jen velmi umírněně vyplouvají tóny kytary. Zase jiné pojetí, ale opět mě pánové dostali. It´s a Beautiful Day (reprise) - dovětek k první úvodní písni, zase ta krásná, ledová křehkost kláves, klavíru a krásná éterická Deaconova basa, utnutý závěr... Ano, dnes to byl krásný den s krásnou hudbou. Až na poslední pokus ve své diskografii jste mě, pánové, dostali.


Tohle album miluju a dávám jasný plný počet, asi paradoxně i proto, že se dá v diskografii Queen označit za nejméně queenovské - jsou to krásné, uvolněné a i přes vědomí tragické budoucnosti neskutečně pozitivní písně, které mě vždy pohltí od počátku až do konce. Je to také jediná jejich deska, ke které se vracím dokonce velmi často. Krása!
reagovat

horyna @ 06.06.2016 11:23:34
Když jsem postupně objevoval kouzlo Queen, chtěl jsem si opatřit i toto cd, ale nějak jsem to pořád odkládal, až na něj už nepřišla řada, přitom předchozí Innuendo řadím k tomu nej. Ovšem to co kapela předváděla v sedmdesátkách stejně nemá obdoby, umělecky naprosto nejdokonalejší, s totálním přehledem komponující multižánrová kapela- miluju ty písně. Po albu Jazz, pro mne totální obrat a odpad, žel bohu.

Jarda P @ 06.06.2016 14:57:24
Kromě bezkonkurenčních prvních pěti alb mě Queen zaujali už jen Innuendem a právě poslední Made In Heaven. I když posmrtným.

Spočinutí v klidu a pokoji. Několik let po emotivním a vypjatém Innuendu se pro mě právě tady uzavírá historie jedné legendy jménem Queen.

Celá deska se nese ve velmi uklidňujícím duchu, podobně laděných alb opravdu neznám mnoho (a asi žádné, které by se v tomto ohledu Made in Heaven vyrovnalo). Tedy ne, že by deska naprosto postrádala tvrdost - titulní skladba nebo třeba I Was Born To Love You v některých pasážích na pilu rozhodně přitlačí, ale album je zkrátka tentokrát o něčem jiném. Jeho těžiště se nachází spíše v pomalejších skladbách, které jsou ozvláštněny tu sborovými vokály (Let Me Live), tu se zase noří do melancholických hlubin (Mother Love). Při nádherně procítěné baladě Too Much Love Will Kill You člověka kolikrát píchne u srdce, naopak naděje přímo čiší z další krásné veci Heaven For Everyone. No a samozřejmě nesmím zapomenout na houpavě uklidňující A Winter´s Tale, která pro mě představuje krásný konec alba - druhou verzi It´s A Beautiful Day jsem si pustil asi jen dvakrát a nijak mi nechybí.
Mezi slabší skladby bych zařadil My Life Has Been Saved a You Don´t Fool Me, u druhé jmenované ale v mém případě záleží hodně na náladě. Občas mám pocit, že v ní slyším něco naprosto geniálního, častěji se ale těším na závěrečné finále a tuhle skladbu doposlouchám jen tak jedním uchem.

Made in Heaven bych sice neřadil mezi queenovská top alba, ale poslouchám jej velmi rád a věřím že nejsem sám.
reagovat

DeaconJohn @ 29.06.2010 18:05:55
Souhlasím, jedná se o unikátní desku nejen v diskografii Queen. Až se dostanu k recenzi, tak bez douhého přemýšlení udělím plný počet hvězd. Z každé písně na Made In Heaven dýchá uklidňující atmosféra švýcarského městečka Montreux, kde Mercury našel poslední tvůrčí útočiště. Především epitaf Mother Love a zasněná A Winter´s Tale jsou poklady, bez kterých si už 16 let neumím představit večer 24. listopadu...

PaloM @ 29.06.2010 18:55:59
Názor vám neberiem, ale rozhodne nezdieľam :-)
Tri piesne, Heaven for Everyone, Too Much Love Will Kill You a You Don't Fool Me som si zaradil na vlastnú výberovku z asi 6 štúdioviek Queen, zbytok diskografie som si kúpil. Ak si dobre pamätám, album vznikol z Freddyho súkromných nahrávok (len spev), ku ktorým kapela dodatočne nahrala zbytok.
Na mňa to malo vplyv ešte z nostalgie po smrti Freddyho, teraz ako celok som mnou ani nehne. Skôr mi to celé pripomína "Tribute to ..." alebo sólové popové skladby Mercuryho, čo poväčšine "nemusím".
Chápem, má to určitú mágiu, čosi ako zádušná omša za rockera :-)

DeaconJohn @ 29.06.2010 19:23:20
Není to album v pravém smyslu slova, proč deska z větší části vznikala tak, jak vznikala, je pochopitelné. Ano, jedná se o takovou zádušní mši a poctu zesnulému příteli. Hudba samotná je však dle mého názoru skvělá bez ohledu na okolnosti vzniku.

b.wolf @ 30.11.2011 13:43:24
Je to už neuvěřitelných dvacet let, co Freddie odešel... tohle album celou queenovskou legendu končí. Klidné, pohodové, odpočinkové.

Já bych toto album nebral jako úplně řadové. Spíš nějaký výběr toho co zbylo nebo co bylo k mání a co bylo pečlivě dotvořeno a vyšperkováno. Jde o velmi důstojné rozloučení Queen s fanoušky. Zvuk této skupiny, především kytara Briana Maye udělaly ze starých písniček Made In Heaven a I Was Born To Love You ještě větší hity, než jakými byly v letech osmdesátých. Heaven For Everyone s Freddieho vokálem se stala hitem č. 1, ale málokdo ví, že ji napsal Roger Taylor v 80.letech pro skupinu Cross a sám ji také zpíval, ale hitem se stala až když vyšla jako singl k desce Made In Heaven. You Don´t Fool me je často fanoušky Queen odsuzovaná, vím. Mě a moji rodinu však z alba při prvním poslechu s Too Much Love Will Kill You nejvíce upoutala. Na albu nevidím slabé místo. Remake My Life Has Been Saved se mi zdá lepší než na singlu k desce The Miracle. Pro mě je zde největším favoritem A Winter´s Tale.
reagovat

Já bych tomuto albu dal o bod víc. Je taky první "řadovou" deskou, kterou jsem od nich slyšel. Pro mě je made něco jako mladší a jemnější bráška innuenda a je takovým důstojným završením. Je tu sice pár skladeb, které mi připadají jako vata vat(My life Has been Saved, nebo You dont fool me-nechápu jak se dostala na greatest hits) a taky nechápu co má znamenat těch 20 minut na konci, ale jsou tu také pecky, které se vyrovnají peckám z innuenda. Hned první první tři skladby(nepočítám beautiful day), no to je úvod jako bejk. Made in je mnohem lepší s tím kytaro/klávesovým úderným rifem než originál a mr.bad guy od mercuryho-úplně jiná skladba. Let me live chytlavá, nahraná jak z kostela s černošským sborem a i may s taylorem výborně zapadají do této oslavné písně. No a mother love? Husina po celém a slza na krajíčku(ne jediná na tomto albu).Vrchol celého alba.
No a pak výplň. Nebere mě a nikdy nebrala, ale pořád tak nějak zapadá do celku.
i was born...tak tohle pecka.Příklad made in heaven. Jen co se přidalo toho qínovského soundu, je to pecka pecek.
Heaven...pěkná ale hotovej jsem z ní nikdy nebyl
Too much...jéééžíši to je ale ploužák. Srdíčko mám roztoužené po sladkým tanečku. I mayova verze je perfektní. Nevím která se mi líbí víc, protože každá je jiná
You dont fool me-tak tohleto teda ne. Nikdy mě na ní nic nechytlo.Připadá o ničem a nějak se mi sem nehodí mezi ty sladké a srdcobolné songy.
a winters tale- tedď už bych si vzal ten kapesník.Podle toho hlasu už jde slyšet, že je tu doopravdy na sklonku života. Unavený, starý a smutný, ale i v tuto chvíli když už je na smrtelné posteli a hlasivky jakoby zestárly o 20 let, pořád je to excelentní zpěvák...co? Nikdo na něj neměl a nebude mít! To nejsou slova fanatického fanouška, ale sečtělého kluka, který zná podrobně celou diskografii a i historii.
A po tomhle dojáku vypínám.
Na tomhle albu je 7 písniček, kvůli kterým ho řadím mezi první pětku queen(A night, Sheer, Innuendo, A day, Made in), a i kvůli sepjatosti alba, což je docela i nich nezvykem.
jo jo fredy byl dobrej...a je!

reagovat

rocrec @ 08.02.2010 23:06:13
K písni You dont fool me: ta, že je o ničem??? Tato píseň začíná v prvních pár vteřinách nenápadně a začíná se jen zlehka rozjíždět v klasický Qeenovský nářez. Píseň v sobě skrývá něco tajemného, živočišného, živelného, ale i smutného a přemýšlivého. Pro mne tato píseň je naprostá TOP na tomto albu!
Samozřejmně záleží na vkusu každého posluchače, ale proč ji nedat šanci a nesnažit se ji pochopit?!

David654 @ 24.07.2010 14:14:19
Made In Heaven (1995)
--------------------------------------------------------------
Mother Love (Mami Mám Tě Rád).
Myslím že to je skladba nějaký rok 1990 nebo 1991.
Ale divím se že jí Freddie točil v Montreux.
Někde zase sem četl že byla točena 3.Týdny před jeho smrtí.Jeto fakt smutná skladba.
--------------------------------------------------------
Romantická skladba je podle mě Zimní Pohádka.
Která byl natočena nějak říjen-listopad 1991.
To byla poslední Freddieho skladba.
Freddie byl vyhůblí.
Určitě už ve skladbě už pomaly umíral.
Ale skladba má dobrý text.
-----------------------------------------------------------
Too Much The Love Kill
------------------------------------------------------
Je taky dobrá skladba od Briana Maya.
Někde sem vyděl video že to zpívá Luciano Pavarotti.
Z 80.Let to zpíval i Freddie.
-------------------------------------------------------
Toje všechno co můžu napsat

nowhere_man @ 24.07.2010 15:49:18
Ja neviem, ale takéto reakcie okoloidúcich mi niekedy fakt vadia. Teraz pri niektorých albumoch Queen to už bije od očí, napríklad reakcia nado mnou. To je jednoducho neskutočné, koľko faktov sa dá prekrútiť. Prepáčte, ale to je moc.

miguel7 @ 24.07.2010 17:20:16
"vyhůblí" "vydel" "umíral pri skladbe" ...to uz opravdu neeeco slovo, to perla