Bush, Kate - The Sensual World (1989)

Kolem britské zpěvačky, skladatelky, performerky Kate Bush jsem chodil s jakousi vnitřní nejistotou. Obdivoval jsem její ženskou krásu, uhrančivě hluboké oči, postavu, hřívu vlasu… její komplexní sex-appeal a samozřejmě její pronikavý křišťálově jasný hlas, ale už výrazně méně se mi líbily její písničky a její hudební doprovod. Průběžně jsem se s její hudbou seznamoval, ale její alba jsem cíleně nesbíral.
Na počátku devadesátých let ke mně připutovalo její album The Sensual World, které u mě nějaký čas zůstalo, abychom se seznámili. Zkusím se po jeho poslechu k albu nějak přiblížit….

THE SENSUAL WORLD – úvod patří zvonům (tubular bells) a pak už tady máme model hudby osmdesátých let se všemi jejími atributy. Dlouhý elektronický chladný tón, přítomnost synthesizeru (synclavieru) a programované elektrické bicí nástroje. Vstupují sem i dudy (?) nebo je to elektronická simulace (?) a přicházejí sem prvky world music. Nad tím vším se vznáší podmanivý hlas Kate Bush. Hudba má nádech balkánské – možná arabské hudby s tou jejich zvláštní stupnicí. Skladba má atmosféru, třebaže jí nejsem pohlcen do morku kostí, ale jsem po letech zase zvědav, jak na mě tahle hudba zapůsobí dál…..

LOVE AND ANGER – klavírní prvky a rytmické výpady bicích a percussion. Kate Bush zpívá ve velkém stylu a přesvědčivosti, ale další rytmické postupy už budou neměnné v duchu důrazu na druhou dobu ve stylu osmdesátých let. Je zde energie a oddanost podání souznící se zpívaným textem, ale hudebně se tady toho pro mě děje málo. Zato tu pracuje ženský sbor Tio Bulgarka. Jinak mi skladba připadá po odmyslení si hlasu hlavní performerky anonymní a mohl by ji zpívat ve své době leckdo (možná i Cindy Lauper).

THE FOG – bzučení synthesizeru a komorně znějící téma s tajemným přednsem Kate a mužského hlasu (?) a pak se před námi odvíjí melancholicky znějící skladba s polačenými akcenty kytary a zasmušilým tónem kláves. Mezihra s houslovým partem a smyčci se synthesozery by mohla být soundtrackem pro film Michael Collins s Liamem Neesonem, popisujícím dramatický zápas irského lidu s britským impériem. Dotěrné bicí jsou překrývány lesem smyčců, ve kterém slyším i chechot racků a před očima mám zamlženou krajinu skal a chudých cihelných domků na šťavnatých zelených pastvinách….

REACHING OUT – klavírní téma v úvodu působí nadějně, má mírný dozvuk a už je zde Kate s jejím panensky čistým vokálem a přál bych si, aby to tak zůstalo. Bohužel to tak nebude. Trio Bulgarka je tady zas a hudba najednou získá hutnější sound, který se valí před ní a ten celek na mě působí mírně nabubřele a pateticky. Vyjádření emocí se zde děje (řekl bych) spíše pod režií producenta, který má zájem nechat vydělat hodně hudebníkům a tak se ten hutný doprovod různě násobí. Nejsem si jist, jestli to písni a Kate Bush prospívá. Po odeznění hutného soundu zůstává takový mírně rozplizlý dojem….

HEADS WE´RE DANCING – tak tohle je už pro mě skutečná taneční věc do osmdesátých let. Elektronické bicí a percussion znějí velmi nepřirozeně a technicky chladně i když průrazně. Možná by to mohlo být téma pro nějaký broadwayský muzikál, kde vyniknou choreografie, kostýmy, světla a tanečníci na scéně…. Pro mě se tady toho ovšem po hudební stránce děje pramálo a spíš se těším, až bude konec a jsem zvědav, co přinese další příspěvek…

DEEPER UNDERSTANDING – byl zvolen trochu jiný rytmus a studené dlouhé tóny synthesizerů a opět ty vtíravé ženské sbory kolem Kate. Obávám se, že se už toho na albu asi moc nezmění. Hrají zde pro mě zvučná jména jako David Gilmour, John Giblin, král keltské hudby Alan Stivell, renomovaná jazzmani Eberhard Weber a Nigel Kennedy, ale třebaže jejich otisk (na albu) zde zaznamenávám, přesto obecně málo ovlivňují album tak, abych se dokázal s touto hudbu nějak hlouběji smířit. Kate zpívá ovšem famózně, ale ty zatracené programované bicí zde dělají víc škody než užitku a dlouhé chladné tóny synthesizerů spíš přivolávají ledovou královnu osmdesátých let Annie Lennox. Tohle není nic pro mě. Možná si někdo řekne, proč tedy album recenzuji. Je to proto, že se snažím v sobě vyždímat nějakou toleranci a vstřícnost pro jiné žánry a nedaří se mi to, při veškeré snaze…

BETWEEN A MAN AND A WOMAN – tak tohle už je podle mě hudba typická pro MTV těch časů. Klipová kultura. Na pódiu je podmanivá sexy dračice Kate Bush ve famózním oblečku a kolem ní se vlní homosexuálové se žlutými nagelovanými vlasy a kolem ní se vlní jako hadi do elektroktronického rytmu. Hodně gest a hodně vnitřního prázdna mezi mužem a ženou, jak mírně parafrázují název písně….

NEVER BE MINE – mám určitou představu o téhle skladbě. Kdyby Kate ze studia vyhnala všechny muzikanty včetně producenta a sama zasedla za klavír, přizvala Gilmoura na akustickou kytaru a Kennedyho s houslemi, bylo by to to pravé ořechové. Víc by vynikl její křišťálový hlas a prospěl by celkem nápadité melodii i ten komorní doprovod. V něčem, se zde atmosféra podoba albu Joni Mitchell Dog Eat Dog (1985), ale ty ženské sbory jsou vtíravé jako Nivea. Škoda, je to prostě jinak.

ROCKET´S TAIL – zdá se, že sem přichází výraznější změna! Sborový zpěv v úvodu jde téměř do divadelní polyfonické podoby. Nevím čím to je, ale mám pocit, jako bych slyšel perestrojkový doprovod k písni Miss Moskva s Jiřím Kornem. Je to samozřejmě nesmysl, ale ta asociace byla tak neodbytná, že jsem ji musel použít. Ale teď je tady změna jako zvon. Klasické bicí se všemi poctivými atributy a elektrická kytara Dave Gilmoura. Poprvé sem pronikly rockové aspekty a spojení nového aranžmá Kate sluší, asi bych ale poslal Trio Bulgarka na dvůr za studio, aby si dámy daly panáka nebo si zapálily a chvíli na albu nebyly. Nicméně i tak musím konstatovat navzdory divadelně dryáčnickému závěru, že tohle byla zajímavá pozitivní změna!

THIS WOMAN´S WORK – tak tady se jakoby plní moje přání, které jsem vyslovil u Never Be Mine. Tohle je Kate Bush ve své přirozené ženské kráse hlasu, pojetí a výrazu s výtečnými klavírními party. Ten synclavier v pozadí začíná působit rušivě a les smyčců sem vstupuje nenápadně a zase odchází. Tohle je píseň, která je schopna ve mně vyvolat pozitivní emoci a přál bych si, aby to tak i zůstalo. Sboristky sem ale přivlečou pozvolna atmosféru jako kolem zpěvačky jménem Enya a už se zase dostáváme tam, kde jsme „neměli být“. Naštěstí to ale neplatí absolutně a klavírní party a křišťálový hlas je jasnou tečkou v závěru….

WALK STRAIGHT DOWN THE MIDDLE – už jsme zase v osmdesátých letech se vším všudy, hlavně s těmi tolikrát mnou zatracovanými bicími. Je tady ale s bezpražcovou baskytarou John Giblin a ten umí. Ostatní doprovod je zase chladný, studený a i když mám rád různé typy melancholií, zde bohužel nenacházím ani jednu. Etnické vokální výkřiky se obávám skladbu nezachrání, i přes jakýsi naprogramovaný druh mystiky, který z ní stoupá….

S oblíbenými zpěvačkami to mám vyjasněné: Janis Joplin, Maggie Bell, Candy Givens, Inga Rumpf, Aretha Franklin, Flora Purim, Annie Haslam, Elkie Brooks, Carly Simon, Carole King, Laura Nyro, Grace Slick, Sandy Denny, Maddy Prior, Joni Mitchell, Nico, Marishka Veres, Christine Perfect, Lisa Gerrard, Sylvia Vartan….. s Kate Bush to nemám zdaleka ujasněné ani po tomto albu. Výtečný křišťálově znějící vokální podíl, se zajímavou barvou hlasu, ale ve službách „nesprávné múzy“. Respektuji její podíl ve vývojové linii britské hudby, ale na albu The Sensual World mi chybějí skladby typu Wuthering Heights a přebývá mi zde hodně tendenční chemie. Kate by si po řadě alb mohla dovolit dupnout a třeba i vyměnit producenta. Neudělala to. Také si říkám, že tady hraje zbytečně moc hudebníků. V dnešní době krize by to musel nahrát kvintet, ale takhle mám pocit, že se při přestávce Kate dívala z okna studia a kdo šel ze známých hudebníků kolem, tak toho pozvala na čaj a nabídla mu možnost, aby si zahrál. Asi tím naštvu její ortodoxní příznivce, ale na víc jak tři hvězdičky album alespoň podle mě nedosáhne. Sorry, Kate, obal alba je výtvarně nádherná a jsi pořáid krásná ženská, ale tohle album mě zanechává v rozpacích…..






reagovat

PaloM @ 13.04.2013 15:15:21
Petr, som veľký fanúšik Kate Bush. Sensual World je v inom štýle, ako čokoľvek predtým od nej. Ženské trio Bulgarka perfektne zapadlo. Až taký znalec nie som, no možno sa Kate inšpirovala u Petra Gabriela, ktorý v tom čase world music miešal do svojej muziky (výborné koncerty).
Sensual World som dlhšie trávil, asi preto, že nie sú na ňom vyložene hitové melódie.
Ak si ešte nepočul, tak tvojim muzikologickým ušiam by mohli viac lahodiť albumy Aerial a ešte viac 50 Words For Snow. Najmä posledný si bude od teba vyžadovať skúsiť na chvíľu zabudnúť, že to zložila a nahrala Katka Buška. A som veľmi zvedavý na tvoj názor.
K tejto recenzii - samozrejme rešpektujem názor, no ja som citovo spriaznený s celou diskografiou mimoriadnej osobnosti a vnímam Kate komplexne - ako si naznačil: krásna žena, mimoriadny skladateľský a spevácky talent, pohybové stvárnenie a imaginatívne video klipy. Veľká škoda, že je málo filmových záznamov. Čo je, je z Británie, vraj sa bála lietať.

zdenek2512 @ 13.04.2013 16:01:12
V roce 1978 vyšel v Melodii krásný článek nevím už od koho možná i od Jiřího Černého o zpěvačce, která nahrála za pomoci Davida Gilmoura aĺbum. Podle článku to mělo být úžasné. Ještě byla připojena fotka a byl jsem úplně vedle, Kate se mi strašně líbila, ale album ne a ne sehnat. V následujícím roce jsem nastoupil na vojnu a měl úplně jiné starosti. Po návratu mi kamarád sdělil, že má první a třetí album, které jsem si okamžitě nahrál. Když jsem si to doma pustil očekával jsem Floyd, ale bohužel Ti se nedostavili a ani to nebyl rock zapovského nebo zeppelinovského ražení. Říkal jsem si ale že ten Černý to tam pro nic za nic nevychvaloval pouštěl jsem si ten pásek pořád dokola a nakonec jsem si to její dílo a zpěv zamiloval. Oženil jsem se a narodili se nám děti a na poslech nebyl čas, pásky jsem prodal a po několika letech jsem zjistil, že bez muziky být nemůžu, koupil jsem kazetový deck a první co jsem chtěl krom Beatles, Led Zeppelin, King Crimson byla právě Katka. Všechny její desky mám hodně rád možná The Red Shoes není až tak dobrá, ale zrovna tohle album se mi zdá i lepší než to Red Shoes nebo i Lionheart. Samozřejmě Kick Inside nebo Never For Ever jsou lepší, ale tady je to trochu jiné a možná je to tím i zajímavé. A pořád je to pěkná holka.

diesbies @ 14.04.2013 16:46:57
Petr Gratias: Zdravím, Petře. Nejlepší album Katky za ***? Zklamal jsi mne :)
Samořejmě, je to Tvůj názor- ale vůči tomu- Sade za 4? Ughhh

Kate Bush měla v době vydání The Sensual World (1989) za sebou pět výborných alb a reputaci přemýšlivé a kreativní umělkyně. Když v roce 1978 vstoupila jako dvacetiletá do světa pop music, působila jako zjevení. Brzy se ukázalo, že kdo chce porozumět principům jejího hudebního světa, musí mu jít naproti. Přitlumené odstíny její tvorby vyžadovaly adekvátní stav posluchačovy mysli. Kdo se naladil k poslechu, zpravidla s ním nedokázal přestat. Na The Sensual World navíc Kate Bush jakoby přestala pochybovat o tom, co a jak chce. Je hloubavá a přitom energická. Nepotřebuje ve skladbách "nekonečné" vrstvy nástrojů pro dosažení správné dynamiky a čerpá (zejména v aranžích, ale i ve vokálních výrazových rejstřících) ze svého ohromujícího smyslu pro detail. Citlivě si hraje s rytmikou i s dynamickými plochami (v rámci skladeb i dramaturgie celého alba), umí - a tím mě vždy okouzlovala - jakoby mimochodem vymodelovat mlžně uhrančivé kontury svých melodií. Nezastupitelně na albu s vokálními party vypomáhá Trio Bulgarka (Stojanka Boneva, Eva Georgieva a Janka Rupkina) s více než esenciálním vkladem. Osobně se k albu často a rád vracím a vlastně ho vnímám jako předěl mezi prvotní více expresivní tvorbou a přemítavějším pokračováním. Je to výborné album a dávám poctivé čtyři hvězdy.
reagovat

diesbies @ 22.12.2012 06:42:19
Danny: pěkně napsáno, já osobně bych tedy neváhal s pěti hvězdami, je to asi moje nejoblíbenější Katčino album.

PaloM @ 22.12.2012 08:59:24
Danny, vďaka za tvoj pohľad na Sensual World Katky Bušky. Ťažko vyjadriť slovami, čo ona chcela povedať zložitou hudbou.

Danny @ 22.12.2012 20:20:26
Kluci, díky za reakci.

diesbies: vnímám album velmi podobně jako ty, jen jsem se snažil vyhovět požadavku, abychom pěti hvězdami neplýtvali a hodnotili jimi jen výjimečná alba. Přemýšlel jsem na tvůj popud, které album mám od Kate Bush nejraději, ale nejsem schopný to rozhodnout, dobře ti ale rozumím - The Sensual World patří k nejlepším.

PaloM: v případě Kate Bush je opravdu lepší poslouchat a nechat se unášet proudy její hudební vynalézavosti, než hledat slova. Samozřejmě jsem četl tvou recenzi níže a souhlasím s tebou - přestože Kate své písně proplétá výraznými melodiemi, vždycky jde o originální a rafinované konstrukce, nikdy o pitomoučké zpívánky.

Prvú správu o tomto albume som mal, že Kate to nahrala s trio Bulgarka. Predstavil som si kombináciu vokálov ženščin z Balkánu s mojim miláčikom, to by šlo.
Ani vo sne ma nenapadlo, že to môže byť až tak dobré. Tento Katkin titul ale nebol pre mňa hneď stráviteľný. Mal som to dlho len na kazete, púšťal len párkrát ročne.
Neviem ako, hádam zberateľský čuch, ma priviedol ku kúpe tohoto CD a potom to prišlo:
fantastické hudobné nápady (možno to zapadalo do éry indie rocku), balkanské „jačáky“,
paradoxne i absencia chytľavých melódií, to všetko ma nútilo veľakrát toto CD počúvať.
Nemôžem povedať, že patrí k mojim najobľúbenejším od Katky, lebo ich mám rovnako rád. Pre mňa výrazný originál, je to na 5 hviezdičiek.

reagovat

stargazer @ 14.06.2020 17:48:31
Nikdy nedělám to, že si pustím album dvakrát zasebou. Dnes jsem tak učinil. Vzal jsem si sluchátka, discmana, psa, The Sensual World a disc Al Di Meoly Elegant Gipsy And More Live a šel do lesa poslouchat. Kate Bush byla na programu jako první. Album jsem si vychutnal do nejmenších detailů. Pak přišel na řadu Al Di Meola a po několika minutách jsem to musel vypnout a vrátit se k poslechu Kate a její Sensualního světa. Tak moc jsem to chtěl slyšet znovu.

Tahle deska nemá všeobecně žádný obrovský MTV hit, který by propagoval tohle album. Tahle deska ho ani nepotřebuje, protože je složena ze samých kvalitních písní, které se neoposlouchají a každým dalším poslechem jsou lepší. Tohle album je jeden obrovský hit.

Dannyho odborná, až poměrně akademická recenze desku popsala celkem jasně, ale nemůžu se shodnout s vyjádřením Petra Gratiase a už vůbec s třemi hvězdami. Jistě, je to jeho volba, ale já mám právo nesouhlasit.
Souhlas s PaloM, a já dávám taky max počet stárs.
Tohle album je poslední studio, které vyšlo jako komplet Kate Bush - This Woman's Work. Tenhle komplet je malá čvercová urnička, kde jsou všechny cd od debutu až po TSW a k tomu dva disky jejich rarit. Ovšech albech kompletu: Jedná se o první nahrávácí pásky, original master tapes, takže zvuk je fantastic.
Chtěl jsem dohledat tuhle urnu na internetu, jak si stojí cenově dnes. Nenašel jsem nic. Tenkrát /rok 2001/ na Smíchově v bazaru stála 2500 korun.

Danny @ 14.06.2020 21:45:40
Psal jsem recenzi na The Sensual World v roce 2012 a nějak jsem popsal pocity z alba, které se mi velmi líbilo a které jsem "dobře znal". Alespoň jsem ten pocit měl. Dnes ho vidím jinak: je to pro mě nejlepší album Kate Bush. Hudba na něm je fantastická, ve fúzi vlivů originální a přitom velmi vstřícná. Dnes bych dal maximální hodnocení!