Asia - Alpha (1983)
01. Don't Cry (3:33)
02. The Smile Has Left Your Eyes [Wetton] (3:13)
03. Never in a Million Years (3:47)
04. My Own Time (I'll Do What I Want) (4:50)
05. The Heat Goes On (4:57)
06. Eye to Eye (3:13)
07. The Last to Know (4:39)
08. True Colors (3:51)
09. Midnight Sun (3:48)
10. Open Your Eyes (6:25)
Bonus tracks (2014):
11. Daylight (3:34)
12. Lying to Yourself [Howe/Wetton] (4:13)
All songs written by Geoff Downes and John Wetton, except where noted.
Obsazení:
Steve Howe - guitar
Geoff Downes - keyboards
John Wetton - bass, vocals
Carl Palmer - drums
Dnes si to dokážeme jen těžko představit, ale zkuste se vžít do kůže fanoušků Yes, King Crimson, Uriah Heep a dalších kapel, kterými prošli tři hudebníci, jež posléze vytvořili soubor Asia a v roce 1982 předhodili dychtivým příznivcům takto orientovanou desku. Každý čekal pokračovaní Going nebo Drama a teď zůstal jako opařený. Geoffa Downese jsme naštěstí poznali na posledním prog-rockovém albu Yes Drama, protože přijít tento disco-floutek rovnou do Asia, asi by tu kapelu mnozí příznivci starých časů ukamenovali zaživa. Po třiceti letech a možná už po první desetiletce, se pohled na jednu z prvních superskupin změnil. Dnes dokážeme akceptovat daleko horší hudební ohyzdnosti, tudíž nám první produkce Asia nepřipadají vůbec zlé.
Pořekadlo tvrdí, že železo se má kout dokud je žhavé. Necelý rok po Asia vychází druhé album Alpha a doslova kopíruje model, vytvořený několik měsíců před ním. Nebojte, Alpha není jenom stínem svého slavného předchůdce. Prodejně sice ano, přeci jenom zvědavost okolí už neměla takovou sílu a ti, co byli jejich hudbou zklamáni, podruhé neinvestovali, písně jsou ale stejně povedené a občas dokonce rockově dravější. Howe jde stranou a největší porce hudby je převedena na Downese. Ten se stává hlavním skladatelem a ústřední postavou Asia.
Alpha je důstojným pokračovatelem toho, co bylo před rokem započato, ale tradice progresivní muziky vzoru Yes je minulostí. Stejně nedovedu pochopit, že hráč takových kvalit, jakým Steve Howe byl, dokázal přijmout takovouto platformu.
reagovat
terka @ 10.08.2018 07:54:20
Zajímavá polemika. Ty tři desky ze začátku osmdesátých let zná asi každý rocker. Dnes mně připadá, že se tehdy kupovali z povinnosti, tedy pokud jste obdivovali Yes.
Jenom nechápu tu poslední větu? Může ji recenzent, nebo někdo jiný vysvětlit?
Petr87 @ 10.08.2018 08:45:16
První tři desky jsou klasika... Jakmile je Wetton za mikrofonem, beru všemi deseti! S progresivním rockem bych ASIU ani nijak nespojoval, je to čistý AOR s lehkými názvuky art rocku; a to já taky můžu! :)
PaloM @ 10.08.2018 08:48:52
Môj názor som vyjadril už v reakciách na predošlé recenzie. Mne sa ten ich pop rock páči, a síce prvé dva albumy, Phoenix (2008) a Omega (2010).
john l @ 10.08.2018 08:49:32
otázka na Petra87. cituji-Jakmile je Wetton za mikrofonem, beru všemi deseti!
tobě se opravdu líbí desky vytvořené Wettonem za posledních deset let?????
PaloM @ 10.08.2018 08:51:44
Pred asi 10 rokmi ma bavil iba debut, časom som si obľúbil najviac tie štyri menované.
steve @ 10.08.2018 08:58:29
Phoenix a Omega čítají několik tracků jako výplň. Ale zbytek je ucházející.
XXX a Gravitas jsou na tom o hodně hůř. Tam je toho omastku už většina. Zbytečné desky.
Celý ten kambek mě přijde umělý a povrchní. Pánové hrají bez většího zaujetí a jiskřičky fantazie. Howe tam paběrkoval, až to radši zabalil.
Petr87 @ 10.08.2018 09:02:36
john l: Čau, měl jsem na mysli, když je za mikrofonem u ASIE, i ty poslední čtyři desky; i když tam je někdy ta kvalita lehce kolísavá... Jeho sólovou tvorbu moc neznám - kdysi jsem párkrát slyšel album "Rock of Faith", kde neúnavně děkuje "tomu ve stratosféře" za záchranu života, a to mne zase tolik nebralo, i když tam bylo pár zajímavých momentů. Tot' vše. :)
PaloM @ 10.08.2018 09:13:04
"kde neúnavně děkuje "tomu ve stratosféře" "
:-) dobre som sa zasmial, vydarené :-)
oř @ 10.08.2018 09:41:35
Terezko vysvětlení je prosté. Před vznikem projektu Asia, hrál Steve Howe diametrálně odlišným stylem a svými schopnostmi posouval sound Yes o několik levelů nad konkurenci. Po přesedlání do popové oblasti musel totálně otočit. Změnil prakticky všechno, hlavně svůj přístup. Najednou mu nevadilo, že vše čeho dosáhl je pasé, minulostí? Neměl potřebu rozvíjet svůj odkaz?
Mohl být však už unavený a jen šoural nohama, jak bylo potřeba.
luk63 @ 10.08.2018 10:36:11
Asi takhle: 1. Patnáct let po vzniku CREAM (1966) nejde v případě Asie o jednu z prvních superskupin, 2. "Dnes dokážeme akceptovat daleko horší hudební ohyzdnosti, tudíž nám první produkce Asia nepřipadají vůbec zlé." - to je výrok za koho kromě oře. Za rodinu, kámoše z mládí nebo dokonce za Progboard?
Brano @ 10.08.2018 12:29:43
Keď už "superskupina" v ktorej hral a spieval John Wetton tak to jednoznačne UK.Okrem Wettona tam hral fenomenálny gitarista Alan Holdsworth(žiaľ už nebohý),bubeník Bill Brufford(ex-Yes,King Crimson) a Eddie Jobson-klávesy.Čo meno to pojem!Najmä ich debutový album U.K.(1978) by mal poznať každý progrocker naspamäť!
oř @ 10.08.2018 12:46:38
to luk63: to je výrok za okolní hudební žumpu, která se okolo nás všech denně rodí. Stačí zmínit nedávné hrůzy typu Ghost, vedle nich je Asia darem z nebes. A jak je vidno, s Asií tu souzní i zdejší osazenstvo.
horyna @ 10.08.2018 13:17:41
Nikdo z vás se nepozastavil nad nádhernou obálkou Rogera Deana. Když jsem kapelu poznával, ty malby byly jako průvodci do jiného světa. Cover Alpha je obzvlášť povedeným dílem.
PaloM @ 10.08.2018 14:01:13
Obal je krásny, tu si prídu na svoje zberatelia vinylov. Rovnako sa mi páči obal Phoenix.
Dnes si našťastie hudbu môžme a vieme vybrať, aby sme neboli odkázaní brať hocičo. Boli časy, keď som si nesmierne šťastný nahral U.Heep Live January 1973 z prenosného kazeťáku na mono kotúčák.
Alebo debuty SBB a Budka Suflera z rozhlasu po drôte.
Tomáš Rojt @ 10.08.2018 18:22:17
Tak to vypadá jako velké zmrtvýchvstání druhého alba "Alpha". Jsem jedině rád, protože je pro mne stále i po těch mnoha letech ( přesně po 25 - a ejhle máme tady výročí)jedno z alb, které rád ve své diskotéce vyhledávám. I když někteří z progrockerů si něj udělali otloukánka , podle mne docela zbytečně a mnohdy i účelově. Ano, zvuk by si zasloužil lepší kvalitu, ale hudebně velmi dobré dílko. Marně čekám na reedici prvních alb a nevím, zda se v brzké době dočkám. Možná má někdo přesnější zprávy?
Jinak i následující album mám docela rád, ale už není zdaleka na té úrovni, co předchozí dvě. Talší kapitola historie ASIA pro mne začíná opět až vydáním alba "Phoenix".
Pegas @ 10.08.2018 22:52:24
Progrockeři jsou často pěkní zaslepenci ;-) Chápu, že kdo čekal klon Yes nebo King Crimson byl zklamaný, ale to je jeho problém. První tři desky Asia jsou famózní a i při té "jednoduchosti" a přístupnosti poprockovému publiku je v těch skladbách, kromě mnoha výborných melodií, také hodně virtuozity. Dřív jsem měl trochu méně oblíbené třetí album Astra, ale už dlouho ho beru do té zlaté trojky. Sice zní trochu moderněji, ale je tam plno výborných věcí. Nové skladby na Then & Now už naznačují, že to přestává fungovat. Ale další období s Johnem Paynem a pak ještě projekt GPS mám také dost rád a vrcholem je Aura. Letošní Dukes Of The Orient už je však také spíše nostalgickou vzpomínkou. S reunionem šla kvalita hodně dolů a moc mě to nebaví. Nelíbí se mi ani to ignorování Paynovy éry a řeči o té pravé Asia (úsměvné zvlášť po odchodu Howea, i s přihlédnutím k účasti Howea i Palmera na deskách s Paynem), ale to naštěstí na hudbu nemá vliv. Ale zase jsem měl možnost vidět Asia v původní sestavě naživo. Asia do reunionu je moje srdcovka, především ta první tři alba, a je mi jedno, co si o tom kdo myslí, mě to dosud neomrzelo. Sólového Wettona moc neznám, tam už je to tak půl napůl, ale Rock Of Faith se mi líbí a stejně tak i koncerty, co jsem viděl, vydal jich celkem dost a hrál věci Asia, sólové i od King Crimson. Často čtu v nějakých recenzích na různá alba, že to zní jako Asia, ale většinou ta přirovnání nechápu, protože mi to připadá hodně vzdálené. Kvůli obalům stojí za to mít samostatné desky, ale komu na tom nezáleží, tomu bych doporučil 2CD výběr Gold. Tam sice obal zajímavý není, ale nejedná se o klasickou best of kompilaci, neboť tamjsou první tři alba kompletní, včetně nových skladeb z Then & Now, singlových B stran a v podstatě snad vše z toho období.
horyna @ 11.03.2019 14:05:08
Dnes řeknu-zlaté osmdesáté roky :-) dyť nám přec dali tolik krásné muziky. Alpha je úžasná, úžasná, úžasná!!!
A zese je to všechno o náladě, co včera znělo všedně, dnes může být úplně obrácené.
EasyRocker @ 11.03.2019 14:12:16
Už ten Deanův obal vtáhne a nepustí. Ale i muzika zasluhuje absolutorium, jen ten zvuk je mínusem, pak by to mohlo mít křídla.
Druhou desku hvězdýho projektu Asia mám vesměs rád stejně jako jejich prvotinu. Kapela složila velice podobný materiál, kvalitativní propad tady ještě neslyším a deska tak pokračuje dalším přívalem "dobráckých" melodií a líbivých písniček. Steve Howe je tu držen na stále kratším řetezu, Palmerova technika je dávno minulostí, Wetton zklamat nedokáže a Downesovi tu patří zase hlavní slovo. Asia je jeho dítko a slyšíme to v každičké melodii, pocukrovaných klávesách i vokálních nápěvech. Chlapci si tehdá muzicírovali s chutí, pro zábavu a značně odlehčeně, slyšet že je to snad i bavilo. U posluchačů to měli vždycky mnohem těžší, ti co je nepřijaly a nařkly z podbízivosti, pro ty budou už navždy v Asii zatraceni. Naopak si stojí u hledačů melodií a těch, kteří technikou opovrhují na úkor dobré písničky, těm určitě nevadí.
Odvrácená tvář Alphy: Irituje mě vlezlost refrénu Don't Cry i nabubřelý patos My Own Time (I'll Do What I Want), která jinak absorbuje obstojnou melodii na španělku.
Tak někde v půli cesty stojí, to jest líbí/nelíbí songy 7.The Last To Know a 8. True Colors v které není Downes zas až tak k zahození.
A konečně velké parády, kde pompézní kouzlo funguje nejdojemnějc: líbezňoučká The Smile Has Left Your Eyes s líbivým Johnovým projevem, skvělými sóly odstartovaná hřmotnější Never In A Million Years. Další v pořadí je nadupaná dvojice The Heat Goes On (dravější rytmika a malá sóla kapele moc svědčí) a vytleskávající Eye To Eye (tady mi promiňte ta slova, už kurevsky šlapu i já), jedná se o nejprogresivnější (ehm) skladbu alba, fakt skvělá. Vrchol pozoruju (stejně jako recenzenti přede mnou) od počátku co jsem si desku oblíbyl v tajmné a sugestivní písni Midnight Sun s prvotřídní klavírní, klávesovou i kytarovou melodií, obstojnou architektonickou stavbou a dojáckým Wettonovým projevem. Jó, málem bych zapomněl, nejlepším Stevovým sólem na albu. Konec dobrý, všechno dobrý, protože hypnotická Open Your Eyes mě momentálně baví víc jak kdy dřív.
Nahrávce bych vytknul slaboučký, vlastně tristní zvuk, naopak parádní cover od mistra Deana mě těší.
reagovat
PaloM @ 24.10.2016 11:52:23
Prvé dve CD Asia som si kúpil iba pred pár rokmi, lebo sa mi páčia. Je to kvalitný pop-rock a to mám rád. Zvukovo, to máš pravdu, obidve CD sú slabšie. Mám prvé CD vydanie.
Vďaka za recenziu, s prvým odstavcom sa stotožňujem.
horyna @ 24.10.2016 11:57:33
Jednu dobu jsem poslouchal dokonce dvojku častěji a radši než debut a možná, poslechnout si je dnes za sebou, třeba by ji zase Alpha porazila:-)
EasyRocker @ 24.10.2016 12:14:08
horyna: i já, měl jsem totiž dvojku jako první a dlouho dokonce jako jedinou od Asie, debut jsem pořídil relativně dost pozdě. Ke dvojce jsem tak nějak přirostl srdcem, strávil s ní spousty příjemných chvil... :) Midnight Sun, True Colors, Open Your Eyes a další jsou pro mě skvostné... jedině zvuk to vždycky srážel dolů.
Tuto desku jsem poslouchal poprvé v roce jejího vydání a pohlížel na ní s úctou. Bylo to ještě v éře LP a mě ji přivezli rodiče z tehdejší SRN. Po skvělém debutu jsem nebyl zklamán. Deska je to trochu jemnější, plná skvělých melodií a harmonických postupů. Neprávem bývá shazována a v porovnání s deskou z roku 1983 bývá označována jako zklamání. Já si to nemyslím. Je to dílko, které přečkalo časy a je poslouchám s odstupem času i dnes a musím říct, že bych mu nehádal datum zrodu - rok 1983. Klávesy Geoffa Downese mají ještě krásné barvy, jsou nápadité a vůbec ne vlezlé jako na některých dalších albech. Stewe Howe dostává překvapivě dost prostoru a jeho inteligentní hra je požitkem. Hlas Johna Wettona je mi velmi příjemný a skvělé jsou též víceklasé vokály, kde se přidávají Stewe Howe a Geoff Downes. Mám li jmenovat moje nejoblíbenější skladby, je to těžké, až na titulní "Dont cry " je to vyrovnaná kolekce. Snad za všechny " Midnight Sun" a " Never in a million years".
reagovat
Zdeněk @ 07.06.2010 04:27:02
To snad ne.
PaloM @ 07.06.2010 05:05:05
Zrejme problém je v tom, že mnohí pozerajú na Asia (či skôr by si priali) ako na art rock či nebodaj progress rock a pritom je to "len" melodický pop rock, typický pre 80-te. Chápem, že zvučné mená v kapele k tomu zvádzajú.
Ja som si to zaradil medzi kapely typu Team :-) a preto s tým nemám problém. Asi pred 2 mesiacmi som si kúpil Asia jednotku a dvojku. Doteraz zrejme nie sú na trhu remastre. Používam to ako vždy - ako príjemnú kulisu popri práci alebo relax.
Hodnotím to podobne ako Lothian v reakcii na inú recenziu - trochu slabšie ako debut. Tak za 2,5 až 3. Ako som už písal, trochu mi harmóniami pripomínajú ELO, ktorých mám veľmi rád.
b.wolf @ 07.06.2010 19:06:41
Pamatuju se, že po poslechu debutu jsem stejně horlivě sháněl i tuhle placku; obal suprový, jestli se nepletu, od Mr. R. Deana, ovšem stačil mi jeden poslech a dost. Jednička je jednička, pak ještě sem tam můžu Astru, Aquu a Ariu a bohatě stačí. Tohle fakt ne, ten děsný "elektro" zvuk bicích, cukrkandl, popárna... brrr...
Nechápu jak parta tak skvělých muzikantů mohla
stvořit něco tak příšerného.Typická ukázka kde mohou skončit rockové hvězdy ve snaze zalíbit se co největšímu počtu posluchačů.Napadá mne jediný motiv-
peníze.Takže poprvé ve své recenzi na progboardu
nedávám žádnou hvězdu.Prostě nula.
reagovat
Artigas @ 07.04.2008 13:07:18
hm... tak to je fakt přesné, i na tu jednu hvězdičku je to slabé. Po debutu, který je fakt skvělý, takováto kalamita. Od Asie mám nejradši kromě prvního alba ještě Arenu, ale tohle určitě ne.
Lothian @ 07.04.2008 14:39:16
Dvojku Asie hodnotím jen jako trochu slabší než jedničku. Další poslouchatelná je trojka, a tím pro mne Asia končí. Snad letos Phoenix. Už jsem udělal řadu zkušeností, že naše "pamětnické" nadšení dnešní mladí prostě nemohou pochopit. Tehdy to byla fantastická bomba.
Brano @ 08.04.2008 09:07:25
Toto Cd som mal tiež vo svojej zbierke a bol som s ním veľmi sklamaný.Moje sklamanie umocňovala aj veľmi slabá kvalita zvuku,chcelo by to skutočne poriadny remaster.
Tomas PN @ 08.04.2008 15:10:54
Určite to nie je tak silný album, ako debut Asie, ale takto ho skritizovať??!!! Veď úvodná pecka Dont Cry je jedna z najlepších skladieb, akú Asia napísala!! Tak neuveriteľne chytľavá melódia... Medzi slabšie články osobne radím Never in a Million.. ktorá ma vcelku nudí... aj po toľkých vypočutiach... Je cítiť miernu "nasladlosť" a "komerčnú vtieravosť" songov, ale to im na kvalite neuberá! Fajn album!! Tak určite na 4 hviezdičky! :o))))
Tomas PN @ 08.04.2008 15:10:58
Určite to nie je tak silný album, ako debut Asie, ale takto ho skritizovať??!!! Veď úvodná pecka Dont Cry je jedna z najlepších skladieb, akú Asia napísala!! Tak neuveriteľne chytľavá melódia... Medzi slabšie články osobne radím Never in a Million.. ktorá ma vcelku nudí... aj po toľkých vypočutiach... Je cítiť miernu \"nasladlosť\" a \"komerčnú vtieravosť\" songov, ale to im na kvalite neuberá! Fajn album!! Tak určite na 4 hviezdičky! :o))))
Zdeněk @ 08.04.2008 15:44:56
ad Thomas PN: Nasládlost?Silně přeslazené.
@ 09.04.2008 10:54:30
Asiu jsem nikdy neposlouchal, ale rozporuplné komenty a reakce na toto album mě pobavily a vcelku nalákaly. Asi u nich začnu právě s tímhle albem. :-))
@ 09.04.2008 10:57:09
Zdeněk: Takhle funguje negativní reklama v praxi. :-)
Zdeněk @ 09.04.2008 11:56:20
ad Apache: pokud jsi na sladké.......
@ 09.04.2008 15:00:07
Zdeněk: Jak na které. No, uvidíme...
mikepis @ 23.07.2008 07:19:10
prehanas.
v kontexte Astry a dalsich 10 platni Asie s Paynom a Marillionu bez Fisha je to VYBORNA hudba. napadita a melodicka, akurat Howa menej pocut. osobitne tuto platnu mam radsej ako prvu Asiu.
ASIA....je či není art/progres kapelou??? Kdo ví. Spíš mám pocit, že ji do tohoto ranku řadí(me) jenom a pouze kvůli lidem v sestavě. Howe, Wetton, Palmer a Downes přece hrávali v art/progres bandách, že? :-) Ale ruku na srdce - tohle není o zvukovém a aranžérském hledačství. To si jen "složití" muzikanti střihnuli oddechovku a dokázali, že i oni dovedou být komerčně úspěšní. POZOR: miluji první, druhou i třetí desku....je úžasné poslouchat zkroceného Howea (na prvních dvou), krásně znělého Wettona, sladkého až kýčovitého Downese.....a ne už tak kvalitně hrajícího Palmera :-))) ASIA je příjemný oddech, který je prostě dobrý. Nic víc, nic míň!! :-)
reagovat
Superskupina Asia už svým prvním albem pořádně rozhýbala hudební trh zejména v USA a druhá deska Alpha její status jen potvrdilo. Mnozí by ohrnuli nos, že tato kapela a hudba vlastně vůbec na toto fórum nepatří, ale z jakého důvodu? Konkrétně deska Alpha přináší velmi výživnou kombinaci lehkonohého, jemného progresu, ne tak stylově svázaného a komplikovaného jako na deskách formací, jejímiž členy bývali hlavní protagonisté, melodického rocku a inteligentního popu. Zvukově je deska na soudobé, výborné úrovni (pravda je, že rytmika nijak zvláště nevyniká a z tohoto pohledu by už deska potřebovala pořádný mastering - jestli se tak už v některé části světa nestalo) a co se týká hudebních nápadů, je jen málo alb v historii, kde by každá pecka mohla vyjít jako singl - myslím, že to je přesně tento případ. Velmi silné, často stadiónové melodie podbarvené mohutnou stěnou Downesových kláves a nenápadnou, ale maximálně efektivní Howeovou kytarovou hrou a melodicky bohatý zpěv Johna Wettona dávají dohromady směs, které je velmi těžké odolat. Je to v podstatě velmi inteligentně produkovaný, sofistikovaný pop, ale s nespornou hráčskou a hudební kvalitou. Mou nejoblíbenější skladbou je Midnight Sun se skutečně vynikající melancholickou melodií, ale dejte si vedle sebe kteroukoli skladbu z alba a vždy to bude výjimečný zážitek. Stejně jako obal od fenomenálního Rogera Deana.
reagovat
catcher @ 18.04.2009 19:49:25
pět bych nedal, je přece jen slabší než debut, ale poslouchat se dá i dnes. S tou Midnight Sun jsi to trefil, pro mě je to taky nejlepší věc z alba.
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 2x
- hodnoceno 0x