Kaipa - Kaipa (1975)

Novodobá fáze Kaipy je kvalitativně opravdu nabitá a milovníkovi květinového zvuku, jakým jsem, přímo šitá na míru. Tahle kapela má ale dlouhou historii, a je načase si připomenout památný debut, z dob, kdy jejich vzory byli ještě na vrcholu. Lundin ho nazpíval v rodné švédštině.

Jste milovníky čarokrásných zákoutí, malovaných Yes, ELP nebo Genesis? Pak je Musiken är ljuset vaším světlem nejen názvem, ale i hudební podstatou. Ano, hluboko je cítit ještě neprobuzený duch květinových králů. Saker har två sidor začíná ornamentální malbou Lundinova elektrického piána Rhodes a fantasticky ji dovršují sborové vokály všech členů, zahanbit se nenechá ani mladíček Stolt. Jedním z vrcholů je hlasově i melodicky dojemná Ankaret, kde si vždycky říkám, že Lundin řadu vrstevníků za klapkami docela hravě zahanbil. A to čaruje v divém artovém kabátci celá kapela, chybičky nevidět! Skogspromenad nenápadně po lundinovsku vyvolává ELP, ale třeba i Gentle Giant nebo Focus. Bez jazzových výletů, jen čirá varhanní řeka. Další Allting har sin början přidává vedle kláves rockové ostří a Erikssonova basa má absolutní parametry. Nebeskými genesisovskými stěnami, postupně houstnoucími, aby se ujaly vlády nad devítiminutovou naléhavou Se var morgon gry. I tady jméno - ´Pohled na západ slunce´ - vybrán citlivě a ke křehké hudbě dokonale pasuje. Po najazzlém kvapíku Förlorad I Istanbul je tu skoro deset minut loučení s Oceaner föder liv. Spolu se třetí a šestou skladbou jistě třetí mistrovský moment. Banksovský klávesový příliv a rozlévání do jezer a potůčků je neodolatelné. Cit pro pozitivní krásu už tu byl, kontrastují ale i obskurní zvuky a samply. Z bonusové verze je citlivá a natempovaná Fran det ena till det andra a varhanně-valčíková Karavan. Vida, Lundin a spol. se nebáli ani nadsázky.

Vše z historie a okolností vzniku Kaipy napsal bezchybně Jirka. Sedmnáctiletý Roine Stolt hned po zabouchnutí vstupních dveří vytvořil s Hansem Lundinem pozoruhodný tvůrčí tandem. Taky Erikssonův dunivý Rickenbacker byl na svou dobu unikátní. Doporučuji všem zájemcům, jak se tehdy kvalitně artovalo mimo anglo-americkou scénu. 4/5.
reagovat

jirka 7200 @ 09.10.2019 11:25:33
Jsem rád, že jsi tu tuto vykopávku znovu připomněl. Jedná se o velmi zajímavě podaný art rock ozvláštněný severskou melodikou.

Stoltovy pokusy navázat na tuto éru s projektem Kaipa DaCapo se moc nepovedly, tak nezbývá, než sáhnout po těchto klasických albech.

EasyRocker @ 09.10.2019 18:29:24
Jirko, díky za post. A souhlas i s érou Kaipa de Capo - to už bohužel není Kaipa dle mého gusta :-/

PaloM @ 11.10.2019 07:40:48
Albumy pôvodnej Kaipy sú lepšie ako neo progové pokračovanie po 20 rokoch. Aj keď počúvať sa dajú.

Kapela Kaipa v roce 1974 povstala z trosek skupiny Ura Kaipa (jméno vikingského kmenového náčelníka).
K zakládajícím hráčům patřil klávesista Hans Lundin, bubeník Thomas Sjöberg a basák Tomas Eriksson. Z důvodu závažného onemocnění byl však na začátku roku 1974 vyměněn bicmen Sjöberg. Náhradu Kaipa našla v Ingemarovi Bergmanovi. Nejdříve chvíli zkoušeli jako trio, zjistili však, že v této sestavě nemohou plně vyjádřit své představy o konečném výsledku zvuku kapely, proto na základě konkurzu přijali tehdy sedmnáctiletého kytaristu a zpěváka Roine Stolta.

Kapela se během svých téměř celodenních zkoušek pustila do skládání a pilování repertoáru na první desku, kterou nahráli v Marcus Music Studiu ve Stockholmu a v červenci 1975 ji tam dokočili.

Nahrávka je nazpívána ve švédštině, kapela chtěla, aby posluchači nebyli ochuzení o textovou složku a rovněž tehdy neměla jakékoli ambice proniknout na hudební trhy v zahraničí.

Na přední stranu obalu byl umístěn Roinův obraz astrálního cestovatele nad chrámem v džungli.


Nedokážu popisovat jednotlivé skladby, proto svůj výsledný pocit z desky shrnu v několika větách.
Hudebně je to zajímavý a hlavně osobitý mix švédských lidových melodií, (ty odkazy jsou v některých písních hodně zřetelné) popu a art rockového soundu typu Genesis či Yes. Mě se u Kaipy líbí výrazné použití hammondek ve skladbách, šťavnatá je i basová linka Erickssona, který se svým nástrojem Rickenbacker není ani náhodou přeslechnutelný, ten zvuk je prostě kouzelnej. Tak zemitej zvuk baskytary jsem dlouho neslyšel.

Písně jsou většinou vystavěny tak, že pokud nejsou celé instrumentální, tak je v nich vyhrazen krátký prostor pro zpívanou část, potom je skladba dále instrumentálním rozvíjením ústřední melodie. Zdatně v nich soupeří klávesy s kytarou v dlouhých pasážích.
Co se týče textů, nevím o nich nic, ale chvíli jsem si musel zvykat na švédštinu, netrvalo to však dlouho. V některých chvílích mi foneticky připomínala maďarštinu a tudíž i tamní rockové pěvce.

Na původním vydání této desky je osm zářezů. Prvních šest složil klávesový mág Lundin, na závěrečných dvou kouscích se mohl skladatelsky předvést nováček Stolt. Zajímavé je, že obě tyto instrumentálky mají takový jazz rockový feeling. Na CD, které jsem poslouchal, je však celkem 10 songů. Tyto dva bonusy „Fran det ena till det andra“ (takový art rockový kvapík) a „Karavan“ (melancholická jednohubka uprostřed proložená jakýmsi šíleným valčíkem) – rovněž z pera Stolta jsem objevil v edici „ Kaipa - The Decca Years 1975-1978“, což je 5 – ti diskový box s remastery prvních 5 alb kapely. Tento ucelený pohled na první etapu kapely Kaipa byl vydán firmou Inside Out Music v roce 2005.

Tuto desku, potažmo kapelu jsem objevil až nyní v roce 2017, tedy 42 let od jejího vydání.
Lépe však něco slyšet pozdě, než vůbec, což u tohoto art rockového klenotu nemůže být pravdivější výrok.


reagovat

Debut švédské Kaipy je skvělý. Všichni hudebníci jsou výborní muzikanti a Lundinův zpěv ve švédštině je opravdu krásný. Vrcholem jsou určitě skladby Musiken är ljuset, Ankaret nebo Oceaner föder liv, které si v ničem nezadají s klasickými kousky britských veteránů. Mohu vřele doporučit.
reagovat

Jarda P @ 23.05.2011 05:31:47
Stal jsem se milovníkem Kaipy teprve nedávno, ale až po reunionu po roce 2000. Proto jsem pro zajímavost zabrousil k jejich prvním 3 albům z let 74-78 a jsem nadšen. Dýchá na mě krása 70. let se vší její invencí a nechápu, že jsem na ně nikdy na burzách (v Praze, Brně, Ostravě) nenarazil. Díky Progboardu poznávám staré věci, které mi kdysi unikly.

Petr Gratias @ 19.08.2011 14:40:27
Přiznám se, že z této recenze neinformovaný posluchač nezjistí, kdo mu hraje, jaký styl má před sebou, čím je kapela významná a v čem tkví její originalita.
Domnívám se, že Kaipa nejsou ani Yes,ani Genesis, ani Emerson Lake And Palmer, ani Gentle Giant, ani King Crimson a proto by si zasloužili nějaký profil...

PaloM @ 19.08.2011 19:30:03
No jo, profil by si Kaipa zaslúžila, keby sa nad ním niekto z domácich zľutoval a napísal ho. Mám vleklú, skoro chronickú tvorivú krízu, tak žeby sa niekto skúsil na to dať...