Toto - Mindfields (1999)
1. "After You've Gone" – 6:37
2. "Mysterious Ways" – 3:42
3. "Mindfields" – 6:04
4. "High Price of Hate" – 9:22
5. "Selfish" – 5:30
6. "No Love" – 4:34
7. "Caught in the Balance" – 6:21
8. "Last Love" – 4:58
9. "Mad About You" – 4:24
10. "One Road" – 3:45
11. "Melanie" – 5:19
12. "Cruel" – 5:57
13. "Better World (Parts I, II & III)" – 7:50
14. "Spanish Steps of Rome (Japanese and U.S. bonus track)" – 4:27
Obsazení:
Bobby Kimball - Vocals
Steve Lukather - Guitars, Vocals
David Paich - Keyboards
Simon Phillips - Drums, Percussion
Mike Porcaro - Bass
Guest musicians:
Clint Black - harmonica and backing vocals on "No Love"
Timothy B. Schmit - backing vocals "After You've Gone", "Mysterious Ways", "Selfish" and "Melanie"
Phil Soussan - backing vocals "After You've Gone"
Richard Page - backing vocals on "Cruel", "Caught In The Balance", "Mindfields" and "Mad About You"
Maria Vidal- backing vocals on "Spanish Steps"
Za umělecký vrchol kapely Toto působící na scéně čtyři desetiletí považuji desku Mindfields. Že Bobby Kimbal ke kapele patří, jsem si uvědomoval vždy a na deskách, na kterých neúčinkuje mi jeho hlas schází. Ke konci své kariéry se pánové nejspíš přece usmířili, jejich hádky šli stranou a tak se zde i na desce následující s tímto mužem s velkým hlasem opět setkáváme. Mám zato, že jedinečnosti nahrávky také napomáhá fakt, že má ve svém středu bubeníka, dokonalého bubeníka (nic proti jeho předchůdci) s velkým jazzovým cítěním a decentním feelingem.
U tak velké desky se samosebou sluší rozebrat každý track, jelikož každý je opravdovou hudební lahůdkou a dobrodružným výletem do světa fanazie seskládané z velkých melodií.
After You've Gone- vyzařuje značnou pohodu v čele s monstrozně pružnou kytarovou hradbou.
Mysterious Ways- rokec urtžený ze řetězu v němž se Bobbyho hrdlo solidně prohýbá.
Mindfields- první lahůdka, tajemná nálada, progresivní pnutí a dokonalost aranžmá obohacují funkční klávesy a akustické běhy, to vše maximálně pracuje ve prospěch celku.
High Price of Hate- blues staré školy oděno do moderního hávu a stylu alá Toto, opět vysoká kompoziční škola, kde klávesy a kytara v jednom šiku svádí tuhé souboje.
Selfish- doslova hltám její volnou kytarovou techniku a energický drajv Bobbyho vokálu, do finále vstupují potřebné dechy a katarze je umocněna.
No Love- jižanské country jak z titulu Blaze or Glory jasně ukazuje šíři skladatelské základny souboru.
Caught in the Balance- lahůdka č. 2, aneb jak stvořit artrockovou píseň co přežije věky.
Last Love- Lukatherova baladá mi mírně evokuje tvorbu velkých Beatles a dokazuje jak jsou Toto v baladách silní.
Mad About You- je taková pohodovka odkazující k období v němž kapela žala největší úspěchy, k 80-tým létům.
One Road- lahůka č.3, fusion profil postavený na lehkosti, překrásných sborech a klavírní melodii, paráda.
Melanie- další balada a další Lukather, píseň unáší nádherná basová linka, hravé bicí a kytartová ekvilibristika.
Cruel- když je jazz a swing zcela profesionálně uchopen vznikne rozmanitá, dechy popoháněná pulzující skladba.
Better World (Parts I, II & III)- v hájemství starých dobrých snových divadelníků (okolo Awake) se ocitáme v úvodu eruptivní instrumentální jízdy vsazené do závěru alba. Instrumentální hody v jazzovém spektru dávájí možnost vyniknout celé hudební složce s odzbrojující lehkostí. Po chvíli se přidává Stevův vokál, který opět šroubuje emoce pěkně nahoru.
Z celého A. O. R. spektra, to jsou právě Toto, kteří do své hudby dokáží pečlivě dávkovat mnoho jiných hudebních ingrediencí, potřebných pro stvoření navýsost sofistikované a kouzelné hudby. Nejen proto jsou mi z podobných kapel srdci nejblížší.
reagovat
Toto patrí do kategórie kapiel, ktoré sú silne nedocenené. Na ich tvorbu sa hľadí ako na melodický rock a AOR. Samozrejme, že to najlepšie vystihuje ich štýl, no ich spôsob miešania žánrov a skladateľský prístup by sa dal označiť aj ako progresívny. Na konte majú štyri vrcholné opusy a to debutový album z roku 1978, dokonalú štvorku IV, drsný Kingdom Of Desire a aj Mindfields. Tieto diela sú dôležité pre celú rockovú scénu a ukázali cestu ďalším mladým skupinám podobného razenia. V podstate za celú svoju existenciu sa Toto nikdy nedostali do šedivého priemeru a ich diskografia je nesmierne obohacujúca. Mindfields vytŕča v mnohých aspektoch. Jedným z nich je aj prítomnosť Bobbyho Kimballa a treba povedať, že jeho osobitý vokálny prejav počas minulých rokov chýbal. Čo však udrie do uší sú majstrovské melódie, ktoré svojou nákazlivou spevnosťou a nefalšovanými pocitmi rozmetajú poslucháča na drobné. Taká sila nevyžaruje z každého albumu Toto a potvrdzuje to aj fakt, že sa autorsky podieľali na ňom všetci členovia. Najviac však poťahujú za nitky Steve Lukather a David Paich. Všetci sú natoľko skúsení hráči a skladatelia, že sa veľkým oblúkom vyhli plytkosti a jednotvárnosti. V hudbe je počuť odkazy na jazz, blues aj progresívny rock a všetko má veľmi naturálny priebeh.
Album obsahuje kolosálnych trinásť skladieb rôznej dĺžky a začína sa hneď skraja beatlesovskou náladovkou After You've Gone, ktorú zaspieva Steve Lukather. Nasleduje rock 'n' rollová pecka Mysterious Ways a potom titulná Mindfields. Pri nej by som pozastavil, lebo to je skutočne ukážka maximálnej súdržnosti a skladateľskej invencie. Funguje ako rozbuška a melódie nenásilne plynú v nádhernej postupnosti. Prítomný je aj prvok akejsi mystiky v geniálne rozložených aranžmánoch. Ťažšie preniknuteľná skladba High Price Of Hate plave v drsnejších blues-rockových vodách so štipkou progresu a nápadito vyznejú aj sólové výpady na jej konci. Selfish a No Love sú veľmi príjemné a melodicky hravé. Pod číslom sedem sa ukrýva fantastická Caught In The Balance. Kimball spieva ako je dané len málokomu a progresívne ladený hudobný podklad doslova pohladí dušu nevídanou dávkou energie a dynamiky. Lukather sa vie vcítiť do milostnej piesne a inak tomu nie je ani pri Last Love. Hitová bomba Mad About You charakterizuje štýl Toto a zároveň aj ich neskonale vyspelú melodiku. Trochu viac jazzovejších polôh poteší pri Open Road v parádnom rockovom švihu a zároveň veľmi prepracovaných detailoch. Najznámejšia skladba celého album je jednoznačne Melanie, ktorá občas krúžila v rádiových éteroch. Výnimočnosť ich melódií je ukrytá predovšetkým v pocitoch a Melanie je nimi preplnená vďaka krásnemu spevu Stevea Lukathera. Cruel je ďalší výrazný song s dychovou sekciou a typicky vzletným refrénom. Gitara občas pekne zareže v riffoch a sólach. Posledná Better World rozdelená do troch častí žiari ako východ Slnka. Po jemnom gitarovom úvode nasleduje jazz-rocková vsuvka so skvelým bubeníckym vkladom Simona Phillipsa. Zasnenú melodickú linku má na starosti Steve Lukather a zakončí to krásnym gitarovým sólom.
Prekvapuje ma, že tento album nerozbil rebríčky v USA a vo Veľkej Británii. Aj to je dôkaz toho, že poctivosť a pracovitosť neznamená hneď úspech, čo je dosť smutné konštatovanie. Zachránili ho však tradične európski a japonskí fanúšikovia. Hudba kapely Toto je nepredvídateľná a to asi aj najviac oceňujú ich poslucháči. Bolo mnoho nasledovníkov, ktorí sa pokúšali kopírovať ich štýl, no nepodarilo sa to nikomu. Toto nemali v tom čo robili konkurenciu, ale nedostalo sa im toľko pozornosti koľko by si zaslúžili. Myslím si, že ich to ani netrápilo a robili hudbu priamo zo svojho srdca. Steve Lukather by o tom vedel hovoriť svoje. Sony totižto predávali Toto ako kapelu balád a dostalo sa im počas svojej existencie veľa kritiky za to, že ničím nevedia prekvapiť a aj ďaleko horšie veci. Toto koketovali s progresívnym rockom vždy a preto to nie je a ani nikdy nebola pop-kapela s víziou umiestniť sa na vrchole singlových rebríčkov. Mindfields je posledný album pre Sony Music a bolo to určite správne rozhodnutie. Považujem ich osobne za jednu z najsofistikovanejších progresívnych kapiel aké sa vôbec objavili na hudobnej scéne. Mindfields je testamentom do budúcnosti a snáď ho história neskôr viac docení.
reagovat
Snake @ 24.11.2013 22:07:19
Možná jsem něco viděl v televizi,možná jsem něco slyšel v rádiu,ale jinak Toto fakticky vůbec neznám.Všechno se to nějak nedá...Ale napsal jsi to moc pěkně,z textu je cítit,že je máš opravdu rád.Až bude příležitost,něco si najdu a poslechnu.
hejkal @ 25.11.2013 07:18:06
Snake - nič si z toho nerob, som na tom podobne, hoci som nejaké tie albumy počul. Simon Phillips je geniálny bubeník, ale Toto je jasný príklad toho, že akokoľvek kvalitní hudobníci nerovná sa automaticky hudba, ktorú môžem ospevovať. K recenzii - celkom ma prekvapuje, že som sa dočítal o akejsi nedocenenosti, naopak, Toto som vždy evidoval v médiách i medzi ľuďmi ako ospevovanú kapelku. Mne sa pri jej mene vždy zjaví Africa.
Snake @ 25.11.2013 09:13:22
Poslouchal jsem Toto napříč jejich deskami a i když zaměřený jsem zcela jiným směrem musím uznat,že se mi to líbilo.A něco dokonce hodně.Nakonec je to tak,jak jsem si myslel.Jádro jejich hudby je pevně ukotveno v melodickém rocku,tu a tam obohaceném foukačkou,dechy,nebo střídmou elektronikou.Zaujala mě třeba taková "Cruel" ,která jako vypadla by z alba Pornograffitti (Extreme),nebo hodně tvrdá "Falling in Between" ze stejnojmenné placky.To je skutečně pecka a pokud by takové mělo být celé album,rozhodně bych se mu nebránil :)
alienshore @ 25.11.2013 11:45:30
za vsetkym co som napisal si stojim, pretoze Toto je jedna z najviac nenavidenych a spinenych skupin vobec, a mozu za to hlavne recenzenti a skarabaci prestiznych hudobnych magazinov, preto som aj formuloval recenziu tymto sposobom ...
PaloM @ 25.11.2013 12:40:36
Na Toto hľadím ako na melodický rock a AOR, tak ako píšeš v úvode. Ale ja od nich poznám strašne málo. Sám som si ich zaradil na výberovku 3CD hlavne z 80. rokov, lebo mám pekné spomienky na tie pesničky.
To nie je nič ponižujúce pre skupinu, ani pre mňa :-)
Vďaka tvojej recenzii si vypočujem aj tento album.
A to je správne, som zvedavý, lebo ich radové albumy vôbec nepoznám.
Mindfields má v mé sbírce CD zvláštní místo. Po prvních taktech úvodní After You've Gone jsem si album prostě zamiloval. Nedokážu to přesně vystihnout, ale Mindfields zní úplně jinak než ostatní desky TOTO. Možná je to produkcí, nevím, ale zvukově se jedná o nesmírně atmosférické album. Nevšednost tohoto studiového počinu pak umocní i návrat vokalisty Bobbyho Kimballa, jehož hlas albu dominuje, ačkoliv Steve Lukather se tu samozřejmě také neztratí. Jedna pecka střídá druhou až do famózního závěru v podobě kompozičně pojaté Beter World.
Co dodat. Je to nádhera. Opravdový hudební zážitek plný emocí, ke kterému se vždy rád vracím.
reagovat
- hodnoceno 3x
- hodnoceno 0x