Alice Cooper - Muscle of Love (1973)

Poslední studiové desce kapely Alice Cooper Muscle of Love vydané před odchodem jejího frontmana na sólovou dráhu byla přisouzena obtížná role následovníka fenomenálního alba Billion Dollar Babies. Muscle of Love měl znamenat návrat k čistě rockové produkci bez všech různých mimožánrových přísad. Že se ale takováto "zpětná ohlédnutí" často ukazují jako problematická potvrzuje i labutí píseň kapely, na kterou v sedmdesátých letech přísahal nejeden rockem poblouzněný americký teenager.

Mezi to lepší na desce rozhodně řadím "bondovskou" jízdu Man With the Golden Gun s členitými aranžemi a parádními dechovými výstupy podbarvenými hutným kytarovým spodkem. Je sice znát, že se původně měla uchytit v komerčnějších vodách filmových melodií, ani na rockovém albu se ale rozhodně neztratí. Ještě nabroušenější kytarové hody přináší šlapavý kousek Never Been Sold Before, a i úvodní skladba Big Apple Dreamin' (Hippo) zvládá vedle jasně hitové melodie (jen kdyby nebylo těch divných smyčcových výplní) nabídnout i chytlavou souhru kvílivých kytar s hammondkami. Do třetice ze začátku desky zmíním povedenou baladu Hard Hearted Alice, která se za polovinou na chvíli zvrhne do ostrého kytarového souboje. Tuhle čtveřici skladeb hodnotím jako velmi povedenou, navíc jejich kvalitě se v mých očích blíží i rockový výklus Working up a Sweat. Co tu ale máme dál?

Titulní skladba Muscle of Love sice rockuje ostošest, jenže mě příliš nebaví její ústřední motiv. Dylanovským folkem ovanuté vyprávěnce Teenage Lament ´74 by neškodil větší odvaz a závěrečnému kousku Woman Machine zase chybí propracovanější melodika. No a to nejslabší nakonec - jelikož příliš nemusím výlety do kabaretů a podobných končin, je pro mě obtížné zůstat při skladbě Crazy Little Child vděčným posluchačem a tohle Aliceho směřování mě nechává naprosto chladným.

Za dvěma podle mého nejlepšími deskami kapely Love it to Death a Billion Dollar Babies Muscle of Love znatelně zaostává. Vidím ho spíše někde na úrovni Killera, což bude odpovídat i uděleným třem hvězdičkám. Z tvorby kapely Alice Cooper spíše vyzobávám ty povedenější skladby, jako celek ji (až na dvě výše zmíněné desky) zkousnout bohužel nedokážu.
reagovat

Egon Dust @ 31.12.2018 17:19:40
Po tej klasickej rockovej stránke sa s touto recenziou dá súhlasiť. Možno som vážne už tak odradený klasickými rockovými postupmi a peckami , i keď ich budem milovať celý život, že napr. ´´Working up a sweat´´ mi nič nevraví. Osobne pre mňa najsilnejšou stránkou tohto albumu je ´´Heart hearted Alice´´ nádherný úvod orgánu, čož u Alicea cením, lebo u Purplov a Heepov to bol otčenáš každého albumu. Bondovská ´´Man with the golden gun´´ je soundtrackovská dokonalosť a pozor! hne´d za ňou ´´Crazy little child´´, kde je perfektný text, špičkové kabaretné podanie, ragtimovská aranž dokonale zvládnutá. Presne toto je to čím bol pre mňa Alice originál a hudobný vzor spolu s Bowiem, Popom, Gabrielom, Queen a Beatles. Alice má klasický rockový hlas a bezchybný výraz. Tieto atribúty, keď rocker použije občas na mimožánrovú záležitosť vznikne niečo nevídané. Samozrejme chápem a rešpektujem názor každého znalého v rockovej hudbe. Muscle of love a ´´Teenage Lament 74´´ sú dve z vecí , ktoré si vôbec pamätám, že album obsahuje. Súhlasím s názorom, že špičkové albumy sú Love it to death, Billion Dollar Babies, Killer. Dokonca aj School´s out, kde je rockec number.1 je ako album slabučký.