Kiss - Alive II (1977)

Druhý koncertný dvojalbum Kiss s priliehavým názvom Alive II vyšiel v roku 1977, ale ku mne sa dostal až v tomto miléniu.

Ako som spomínal pri Alive!, oba albumy som si kúpil naraz a v podstate som sa ich aj snažil napočúvať. Veľmi rýchlo som však Alive II opustil a v podstate sa k nemu nevraciam. Dnes som urobil výnimku.

Nekomplikovaný rock v príjemne zahuhlanom koncertnom zvuku má svoje klady. Nechýbajú hitovky (Detroit Rock City, Shout It Loud Out) a ani svižné hulákačky (King Of The Night Time World, Makin’ Love, Shot Me, I Stole Your Love). Samozrejmosťou je hromada glamových kúskov (Ladies Room, Calling Dr. Love, Tomorrow And Tonight, God Of Thunder, I Want You) a v nej podmnožina prostých rockových skladieb bez akejkoľvek ambície, ak nepočítam zábavu (Love Gun, Christine Sixteen). A o tú ide predovšetkým. Vypustiť paru, vytriasť si hlavu Iste, sú tu aj hrozné úlisné skladby (napríklad pokus skrížiť Roda Stewarta s južanským rockom –  Hard Luck Woman, ktorý znie ako povestné – čo ste si priali a čo ste dostali z Wishu), ktoré by som nepustil ani svojmu najväčšiemu nepriateľovi, ale nie je ich našťastie veľa (všakže, Beth).

Celkovo tu máme tri strany platní plné sviežeho rocku v koncertnom nasadení a štvrtú, štúdiovú stranu. Tá je čajová a oproti živým skladbám pôsobí ako obeť moru v poslednom štádiu, ktoré predstavuje záverečný umieračik v podobe slizkého vtieravého hitu Any Way You Want It. Nezachráni to ani hardrocková paráda Larger Than Life.

Kebyže ide iba o živák, je možné, že by som váhal aj nad štyrmi hviezdami v hodnotení na miestnej škále. Ale takto ide iba o dobrý album. Horší ako prvý Alive!, spolu však tvoria viac ako funkčný best of zo 70. rokov, keďže koncertný playlist Alive II je striktne obmedzený na tri albumy: Destroyer (1976), Rock And Roll Over (1976) a Love Gun (1977). Od Kiss je to maximum, čo som ochotný počúvať.

Apache @ 03.01.2024 14:56:52
Souhlasím s tím, že čtvrtá, studiová strana je spíš navíc.
Any Way You Want It je cover starých klasiků Dave Clark Five a z té čtvrté strany je to vlastně jediná věc, kterou si opravdu pamatuju. 
Pro mě by bylo Alive II ideální, kdyby to bylo koncertní jednoalbum.
Většina písniček z toho koncertu je samozřejmě perfektních sama o sobě. A Hard Luck Woman se mi vždycky líbila - z dobrého popu jsem neměl nikdy žádná traumata. :-) 
Drtivá většina z těch songů zní na tomhle živáku parádně (Detroit Rock City, Shock Me, I Stole Your Love a God of Thunder asi nejvíc ze všech).
Oceňuju, že čistě za ten koncertní materiál bys dal čtyři hvězdičky.
Já jsem dal celku pět, ale moc jsem u toho neuvažoval. Bylo to takové spontánní hodnocení, které jsem udělil v rychlosti, když jsem si vzpomněl na všechny ty živáky, které se tady tomuhle nedívají ani na paty. ;-) Kdyby se dalo to hodnocení změnit, dal bych právě ty čtyři.
Celkově si ale, jak už víš, na koncertních deskách moc neulítávám a většinou mě baví spíš studiové provedení. Na druhou stranu uznávám, že existují koncertní verze jistých songů, které překonávají své studiové předchůdce. Konkrétně v případě Kiss je to u Alive! určitě taková Cold Gin a u Alive II třeba Shock Me. (Shodou okolností jsou oba ty songy z dílny kytaristy Ace Frehleyho. Druhý z nich tady taky premiérově osobně odzpívá.)
Kiss mě baví jako celek - je to pro mě takový oživlý rockový comics, který se mi vždycky líbil a jeho jednotlivé (super)hrdiny mám moc rád. U takových věcí platí myslím celkově trochu jiná měřítka kvality než u jiných. Je to o tom, jak se na to kdo dívá, Někdo zahlídne jen ukázku z toho comicsu a reaguje naučenými slovy o braku a dětských omalovánkách.
A někdo je uhranut. 
Je ale jasné, že ten, kdo si ty comicsové hrdiny zamiluje, nenechá si na ně pak už moc šahat.
U mě hraje navíc velkou roli to, že jsem se předtím o muziku vůbec nezajímal a k rocku jsem se dostal čistě jen přes tu spojitost s výtvarným uměním, která je v případě Kiss asi zřejmá.

hejkal @ 31.12.2023 13:58:38
Ó, to ja si svoje traumy z popu rád hýčkam. :) Mám aj svoje vysvetlenie, ale to je neprenosné. Ako rockový bubeník, a teda muzikant, pri hre uznávam iba a len stopercentné nasadenie (a viac :)). Maximálne ma vytáča, keď počujem to sterilné producentské umravňovanie energie. Hudba, ako každé umenie, musí byť úprimná, resp. sa mi tak musí javiť. V rocku neuznávam kompromisy. Žijem ním. Preto ma nejaká prvoplánová rozjuchaná blbina so skandujúcim refrenom pre davy nie, že nebaví, ale doslova odpudzuje. 

Chápem, že mnohí ľudia to majú inak a verím, že niektorí hudobníci to majú prorodzené (Beatles). Ale mne je to neprirodzené. 

 

Antony @ 31.12.2023 15:20:44
hejkal:
S tím by se dalo i souhlasit, hlavně s "Hudba, ako každé umenie, musí byť úprimná..". Akorát se mi nezdá pravděpodobné, že bys neměl v repertoáru song, který je "nejaká prvoplánová rozjuchaná blbina so skandujúcim refrenom pre davy". Například Sweet Home Alabama tuto definici u mne naplňuje dokonale..

hejkal @ 03.01.2024 14:56:52
Pre teba, správne vravíš. Inak, čisto z kompozičnej stránky je pre mňa pestrejšia než celá diskografia AC/DC dokopy. :)

Antony @ 31.12.2023 15:54:10
Jako posluchače mne kompoziční stránka zajímá až na posledním místě, naštěstí. Takovými formalitami si prožitek z hudby nekazím. Ostatně ani v té zmiňované definici pomocí upřímnosti, rozjuchanosti a refrénovitosti není o kompoziční pestrosti ani slovo.
Vystačím si rád se svým obvyklým subjektivním a na posluchačských pocitech stavějícím líbí/nelíbí. To funguje spolehlivě, bez potřeby v tom hledat něco víc. A tento desítkami let ověřený princip neomylně říká, že každá skladba AC/DC má v sobě víc upřímného rockerství, než celá diskografie komerčních coutry rockerů LYNYRD SKYNYRD. Ale, a to musím zdůraznit, například jiní komerční coutry rockeři CREEDENCE CLEARWATER REVIVAL, jsou pro mne absolutní TOP s AC/DC zcela srovnatelní.
Co z toho vyplývá? Že nic nelze zevšeobecňovat, rozhodující jsou opět ony symptomatické a čistě individuální  posluchačské pocity. Když dva dělají totéž, není to totéž.. :)

hejkal @ 31.12.2023 15:55:46
Ale čisto realisticky som už hral kadečo, aj popové skladby, to je fakt. Myslím, že som mizerný hráč coverov, vždy to hrám po svojom, čo narúša tú umravnenú podstatu týchto skladieb. :) Každopádne to musia posúdiť iní, ja som súčasť šou, neviem sa postaviť do publika a pozorovať sa.

hejkal @ 31.12.2023 16:09:47
Súhlasím s páči/nepáči princípom, tiež ho vnímam ako základ. A rokmi overený mi vraví, že Lynyrd Skynyrd sa mi páči viac ako AC/DC. Nikto ma nepresvedčí o opaku, aj keby sa na hlavu postavil. :)

Apache @ 31.12.2023 17:22:28
No a já to mám tak, že AC/DC i Lynyrdi jsou totální bomby a pro mě jedny z nejlepších rockových kapel v historii lidstva. Amen a haleluja.

balu @ 31.12.2023 18:31:25
Gratuluji k jasným preferencím a nechám si prostor pro ty své,
každý člověk potřebuje prostor!

hejkal @ 31.12.2023 18:55:34
balu - Presne tak!

Druhé Alive! a podle mě hodně lepší než Alive!.
Zajmavost je že na koncertech používaly kytary s připojením s kabelem k bednám (pozdejí se začaly používat bezdrátové kytary), a taky bylo menší podium. Také měli vylepšenosti a to např. Kiss použily výtah, místo schodů kvůli velkým botám....
Zajmavost je že na obrázku Alive 2! jsou členy skupiny somostatně vyfocené, a to kvůli tomu že tvůrčí obrázku neměl všechny po hromadě. Kiss to nevadilo a přijalito.
Co dál říci asi že aleve 2! pomohla dobití ruzných zemích jako např. Japonsko.

reagovat

Óin @ 24.01.2012 12:34:42
Ahoj Jonny. Co kdybys doplnil svůj "profil" finských Lordů o zbývající položky jejich diskografie a napsal o kapele trošku víc, než tři nic neříkající věty? A jako všem ostatním, i tobě doporučuju přečíst si tenhle hejkalův příspěvek: >> odkaz

V pořadí již jejich druhý živák KISS. Samozřejmě již nešlo dosáhnout úspěchu Alive!. Proto ho lze hodnotit poněkud níže než předchozí. V originále to bylo 2LP, přičemž na 4. straně jsou nové studiové skladby. Zvlášť Larger than life a Acova Rocket ride jsou povedené. Ještě perlička- obal vlastně vznikl jako jakási znouzectnost. Výtvarník neměl totiž k dispozici nějakou reprezentativní fotku celé skupiny a proto to dopadlo takhle podle mne nemastně neslaně. Zajímavé je, že v Německu vyšel obal s normálními S (ne blesky:-)), tuto verzi mam také doma, proto o tom píšu:-). Udajně se tak KISS nesmí bez upravenéo obalu v Germánsku prodávat, protože jejich logo prý připomíná znak Schutzstaffel (SS).
reagovat

@ 02.12.2008 13:27:07
Ano, v Německu nesmí vycházet desky KISS s originálním logem. Samozřejmě, důvod je jasný. Proto je zde původní logo (S jako blesky) nahrazeno jiným, vytvořeným speciálně pro německý trh (S připomínají obrácená Z).