Nektar - A Tab in the Ocean (1972)

Od kapely Nektar mne dříve než představená hudba upoutala zajímavá abstraktní malba použita na obalu jejich druhého alba A Tab in the Ocean. Tímto, pro mě přitažlivým coverem se rázem otevřela cesta také k muzice a nahrávka se vyjímala za pár dnů doma ve skříni.

Nektarovský rozmanitý rockový koktejl říznutý nemalou dávkou psychedelie se poslouchá velmi dobře. Kdo má rád hudbu ve stylu starších Pink Floyd, toho nemůžou Nektar zklamat. Tohle album bývá označováno za jejich nejlepší a už od úvodního šumu moře kterým začíná šestnáct minut dlouhá titulní suita, jsme bytelně vtáhnuti do prazvláštní psychedelické krajiny. Kapela obměňuje různé vizuální obrazce za pomocí vesmírného zvuku kláves, akustických vazeb i zajímavě zkresleného zpěvu. Mění se rytmus i nástrojové podklady, ale šmrnc a naléhavý patos neustupuje.
Kapela používá širokou paletu odstínů s dojemnou lehkostí a prokládá ji křehkými až éterickými pasážemi.
Deska nepostrádá solidní melancholickou stopu, její otěže svírá onen scifi tvor zobrazený v zelinkavém organickém rouše na přebalu desky, který do hudby Nektar vnáší další prvek tajemna a mysticismu.


Litovat můžete jen tehdy, pokud vlastníte výlisek z roku 1987 společnosti Bellaphon, který musel být na cd přenesen snad přímo z řádně poškrábané klasické desky. Neustálé rušivé praskání lze eliminovat pouze uzavřenými sluchátky s hutnější výslednou reprodukcí.
Já měl však to štěstí, že mi kolega Petr poskytl cennou radu a druhý pokus z remasterem alba z roku 2004, který mě prostřednictvím Discogs poslal nějaký nadšenec z Portugalska, už šlape o poznání lépe. Dokonce dynamicky místy odlišný přibalený americký mix z roku 76 je ještě dokonalejší a čistší.
reagovat

oř @ 31.01.2018 13:04:18
Horyno nejsi naklonovaný? Já ty tvoje díla nestíhám ani číst. Z těch posledních mě nejvíc zaujala absolutní neznámá NEKTAR. Pink F.bych nečekal, ale má to fakticky podobný základ. Ještě tomu dám další pokus. Dík za nečekaně kvalitní tip.

Mirek Kostlivý @ 31.01.2018 16:26:42
Horyno, to jsi musel mít smůlu na nějakou pirátskou kopii, jinak to není možné! Já mám CD od Bellaphon č. 289-09-002, a zvukově nemá chybu. Však bylo album nahráváno ve studiu Dietera Dierkse, odkud jsem snad nic slabého (zvukově nebo hudebně) nezaznamenal.
A jinak to přirovnání k ranným Pink Floyd opravdu sedí! A kdoví, jak by se kapelo vedlo, kdyby měla domovské zázemí ve Spojeném království a ne v "krautrockovém" Německu.
Každopádně posílám poděkování za vzpomínku na výjimečnou kapelu a tuto výbornou desku.

horyna @ 31.01.2018 19:21:47
Mirek Kostlivý: tak to netuším, cd se tvářilo úplně normálně, bylo stejné jak uvádíš a objednával jsem ho přes český obchoďák. Ani nevím jak bych pirátskou kopii poznal, můžeš mi to ty, nebo někdo z přítomných prozradit???
Díky za díky:-) rádo se stalo, mě tyhle Nektar skutečně maximálně chytili, proto jsem je chtěl mít v dobré kvalitě a upozornit tu na ně.

Oř: testuj, zkoušej, poslouchej. Jedná se o ne úplně objevený klenot sedmdesátých let. Nektar, potažmo tahle deska=kvalita.

Jarda P @ 02.02.2018 08:37:56
Nektar jsem někdy z kraje 70. let, kdy jsem o nich neměl ani potuchy, viděl na plakátu v nějakém dovezeném hudebním časopise stojící na WC mezi pisoáry. Vizuálně to bylo výborné a na základě něj jsem se pak pídil po nějaké jejich desce, až se mi podařilo nahrát Tab In the Ocean. Mezi tehdejšími art rockovými Genesis, Yes, Pink Floyd, ale i Eloy mi ale zněli jako chudí příbuzní a po čase jsem Tab smazal. Po mnoha letech jsem zkusil znovu první 3 desky a účinek zůstal stejný. Paradoxně jedinou jejich deskou, kterou od nich mám, je výborná Evolution z roku 2004. Dlouho před ní a vlastně až dodnes nic tak dobrého nenatočili. A ani nenatočí, protože Roye Allbrighton už není mezi námi.

Brano @ 02.02.2018 09:51:59
A Tab In The Ocean je to najlepšie od Nektar.Mám v zbierke to CD,kde je nemecký aj americký mix.No dostal ma aj koncert,ktorý vysielala na satelite stanica WDR v sérii Rockpalast zhruba okolo roku 2005.Nepamätám sa už,či som to pozeral naživo,alebo v repríze,ale celkový dojem som mal veľmi dobrý.Celý koncert je tu: >> odkaz

Mirek Kostlivý @ 02.02.2018 15:22:51
Horyna: Tak to byla smůla na zakoupené CD, já ho koupil u audio3 jako vždy bez problémů.
Jarda P: Já toto album (nebo bratr?) kdysi taky smazal, ale to bylo spíše z důvodu nedostatku místa na magnetofonovém pásku než pro to, že bychom ho pokládali za nekvalitní. A co vím určitě, brácha mi ho někdy před mnoha léty nahrál na kazetu, takže ho určitě za kvalitní považoval taky. A to byl spíše jazz-rockový fanoušek!
Brano: Ten koncert zrovna poslouchám a musím říct, že jim to šlape skvěle!

Druhé LP skupiny Nektar posluchači nabízí pěknou porci psychedelie, rockové zemitosti a řinčivosti, výrazných klávesových ploch a až neskutečné množství nápadů a poloh.

Po krátkém psychedelickém intru ve stylu ranných Tangerine Dream vyrukují varhany se základním motivem titulní sedmnáctiminutové skladby "A Tab In The Ocean". Přidávají se ostatní nástroje, až je z toho pořádný rockový mazec. Ten se po chvíli promění v nové klusající téma s ostrými akordovými výstřely el. kytary. Ovšem ani to kapele nevydrží dlouho a už je tu zpívaná část. Do zkresleného vokálu se hudba stále proměňuje jako barevné mozaiky v kaleidoskopu, občas se téma vrací k již vyřčenému, ale jen nakrátko a skladba spěchá nezadržitelně dál ve svých neustálých proměnách. Myslím, že úvodní věc alba právem snese srovnání s takovými Yes své doby - tedy roku 1972.

Dvojskladba "Desolation Valley/Waves" už není tak ostrá, nabízí tiché mystičtější pasáže, ale proložené tvrdými rockovými motivy. Zpěv je civilnější, atmosféra uklidňující. V navazující "Crying In The Dark" si v úvodu zlehka pohrává mírně kváklá kytara, přidají se bicí a po chvíli celá kapela. Struktura písně je poněkud jednodušší - jde o parádní hardrockovou věc se zajímavými riffy, chvílemi pěkně vypjatým zpěvem a rámusivou zvukovou stěnou a dvěma klasickými kytarovými sóly. Varhany jsou zde lehce upozaděny, tendence jsou stále velmi progresivní. Opět bez oddělení přichází závěrečná "King Of Twilight". Jde o další říznou záležitost s vícehlasými vokály a třaskavou kytarou, zahranou v rychlém tempu a s plným nasazením. Končí znenadání...

Album je hodně progresivní a já osobně je považuji za vrchol tvorby této kapely. Jak už jsem uvedl, u mě patří vedle takových děl, jako jsou desky Yes či Genesis z oné doby. Proto ve svém hodnocení nebudu váhat s pěti hvězdičkami.

Dodatek: Nedávno jsem si pořídil remasterovanou 2CD verzi A Tab In The Ocean z roku 2011, kde na bonusovém disku je osm skladeb nadepsaných "In The Beginning - The Boston Tapes" natočených v roce 1970 v osmistopém studiu. Pro přehled je zde uvádím:
1. New Day Dawning
2. Do You Believe In Magic
3. Candlelight
4. Gooday
5. The Life I´ve Been Leading
6. Where Did You Go
7. Sealed With A Kiss
8. Our Love Will Last Forever

Slyšíme zde ještě typický beat 60. let (Do You Believe In Magic), ale také pokusy o skladby tvrdé a progresívní s povinnou příměsí psychedelie - prostě náznaky toho, co charakterizovalo Nektary v dalších několika letech. Určitě toto vydání považuji za výborný počin firmy ItsAboutMusic.com a zajímavý excurz do prehistorie skupiny.
reagovat

pito63 @ 19.02.2013 19:32:45
K Nektar som sa dostal iba nedávno, ale ich hudba ma zaujala. Časom by som chcel pridať do zbierky aspoň jeden originál. O konkrétnom diele, dielach, ešte nie som rozhodnutý.
Luk63, vďaka za recenziu!

Mirek Kostlivý @ 28.02.2014 17:27:52
A že Nektar nebyla úplně tuctová krautrocková kapela dokazuje i cover jejich skladby King Of Twilight v podání Iron Maiden s Bruce Dickensonem za mikrofónem: >> odkaz
Stálo jim za to dát tu skladbu na B stranu singlu!

Spolu so ...Sounds like this považujem tento album za ich najlepší. Úvodná skladba má niečo cez 16 minút a obsahuje asi najsilnejšie momenty, aké kedy Nektar stvorili. Celý album je mix rockovej, psychedelickej a trošku classical nálady. Ak chce niekto vedieť, čo sú Nektar vlastne zač, mal by vyskúšať A tab in the ocean. Ja ho žeriem.
reagovat

Mirek Kostlivý @ 29.07.2008 15:10:40
I mně někdy před více jak 30-ti lety kolegové na burze doporučili toto album jako jejich nejlepších. Když teď slyším některé skladby z jejich dalších alb, tak si říkám, proč se mi už tak nelíbí. Zrovna si pouštím jejich živý koncert "Unidentified Flying Abstract" z Anglie (Live at Chipping Norton 1974), který vyšel na CD v roce 2002. Je fakt, že moc hudebního mistrovství zde nepředvádějí, zvláště zpěvák Roye Albrighton (?) je naprosto z formy. Než Nektar jsou mému uchu bližší Eloy nebo Message, které jsem objevil teprve až nedávno. Ale v čele německého krautrocku jsou pro mě naprosto nedocenění Can. Jinak souhlasím, skladba "A Tab in the Ocean" nemá chybu.

hejkal @ 29.07.2008 16:29:11
Mirek - Message mám iba druhý album, nič iné som od nich nepočul a je to naozaj fajn hudba. Can, žiaľbohu, nedoceňujem ani ja, ale s tým nič nenarobíme. :)