Gallagher, Rory - Taste – Taste (1969)

Jo, Blister on the Moon, absolutní "hard r'n'b" vypalovačka (ohlašující spíš co dělo později - např. na On the Boards podobný otvírák What's Going On). Já jsem todle album kdys pořídil (v roce 76) na bazarovym trhu v Norimberku jako 2LP spolu s On the Boards (patrně německé vydání), po kterým jsem tehdy pás, neboť to bylo pro mě srdcovkou již pár let v uvedený době.

Je s podivem, jak si ty dvě alba (vydaná v rozpětí roku) liší. Taste I je hodně jednoduchý, hodně s prvky shouting blues, trvdý elektrický blues, obnažený až na kost. Mám ho hodně rád. Ale musím říct, že ve srovnání s On the Boards je prostě méně zajímavé. Teprv On the Boards poskytuje variabiltu stylů v rámci blues (i s prvky jazzíku, folku), každá skladba odlišná. Myslím, že 1. vrchol Roryho tvorby je právě tam.


reagovat

A na počiatku bolo Taste...

Blister on the moon je klasická vypaľovacia pecka, typický poznávací song Roryho. Nádherne ukazuje, o čom bude jeho kariéra. Neopočúvané melódie, dravý prejav, špecificky zafarbený hlas, ktorý sa nedá zmýliť. Leaving blues predstavuje Roryho ako výrazného bluesmana. V rovnakom duchu sa nesie aj Sugar mama. Rory tu spieva s takým brutálnym chrapotom, aký už hádam nikdy nezopakoval. Surové až na dreň. Rory sa vždy vyhral so španielkou tak, ako nikto iný. Dôkazom je skladba Hail. Každý, kto tvrdí, že na španielke sa sóluje horšie ako na elektrike, by mal Roryho povinne vypočuť a sklapnúť. Španielka začne aj Born on the wrong side of town, ale ihneď je doplnená ráznym rinčaním, tvrdé pasáže striedajú tiché, prosto ďalšia blues rocková klasika majstra. Svižná bluesová rockovica je aj Dual carriageway pain. Vrcholom albumu je rozhodne Same old story, výrazný riffový náter, typické Roryho vyhrávky, zdvojený spev a gitara, jedným slovom Gallagher. Hutný pomalý tradicionál osloví ľubovoľného jedinca z radov priaznivcov ťažkotonážneho blues. Na záver tu máme pohodovú akustickú I’m moving on, slide, metličky...

Čo Rory nahral na debut, to potom hral celý život. Dokázal sa aj v takto vymedzenom priestore melodicky neopakovať, komponovať skladby, ktoré nemali a nemajú žiadne znaky podobnosti s tvorbou iných skupín a (hlavne) hral pre ľudí po celom svete tak často, že je zázrak, koľko toho stihol v štúdiu. Osobne kvitujem aj jeho úspech bez snahy o tvorbu hitov do rádií. Ako inak začať s nechutným subjektivizmom ako za päť. A ešte, keď ide o osobnosť jedinečnú aj v dejinách poctivej gitarovej hudby.



reagovat

Zdeněk @ 16.04.2009 15:41:15
Kdo má rád blues v tvrdším podání,přijde si na své !

Jozko @ 08.06.2010 22:11:08
Skvely album, skvela, hudba, skvely bluesman

murky @ 18.12.2016 19:06:53
Jedna z prvních bluesových věcí co jsem si pořídil a nikdy jsem nelitoval.Díky Abraxasi , že si mi ho představil.Krása nejkrásnější,