Nazareth - Loud 'N' Proud (1973)
01. GO DOWN FIGHTING - 3:07
(Charlton, Agnew, McCafferty, Sweet)
02. NOT FAKING IT - 4:01
(Charlton, Agnew, McCafferty, Sweet)
03. TURN ON YOUR RECEIVER - 3:19
(Charlton, Agnew, McCafferty, Sweet)
04. TEENAGE NERVOUS BREAKDOWN - 3:43
(Lowell George)
05. FREE WHEELER - 5:31
(Charlton, Agnew, McCafferty, Sweet)
06. THIS FLIGHT TONIGHT - 3:24
(Joni Mitchell)
07. CHILD IN THE SUN - 4:51
(Charlton, Agnew, McCafferty, Sweet)
08. THE BALLAD OF HOLLIS BROWN - 9:14 (Bob Dylan)
Bonus tracks on 30th anniversary edition:
09. THIS FLIGHT TONIGHT (US Version) - 3:24
(Joni Mitchell)
10. GO DOWN FIGHTING (US Version) - 3:05
(Charlton, Agnew, McCafferty, Sweet)
11. THE BALLAD OF HOLLIS BROWN (Edited Version) - 5:09 (Bob Dylan)
12. FREE WHEELER (Edited Version) - 4:37
(Charlton, Agnew, McCafferty, Sweet)
Obsazení:
Dan McCafferty - lead vocals
Manny Charlton - lead, slide, acoustic guitars, backing vocals
Pete Agnew - bass, backing vocals
Darrell Sweet - percussion, drums, backing vocals
Produced by Roger Glover
Hrdo a nahlas
Štvrtý album svetoznámej kapely Nazareth – Loud ‘N’ Proud – vyšiel v novembri roka 1973, len pár mesiacov po vydaní klasiky Razamanaz. Tak si o ňom niečo povedzme.
Kapela sa stala slávnou, a tak nečudo, že ju nahrávacia spoločnosť tlačila do štúdia čo najskôr. Popri koncertnej šnúre to nebolo ľahké. Našťastie, kapela väčšinu skladieb hrávala na koncertoch a nemusela ich prácne zohrávať. Pravda, nebolo ich dosť, v tom časovom prese nešlo inak, ako doplniť päť autorských kúskov tromi cover verziami, ktoré zaberajú takmer polovicu času celej nahrávky. Album sa nahrával deväť dní, ďalšie štyri dni prebiehal mix a bolo. Osvedčený producent, inak tiež basák od Deep Purple, Roger Glover odviedol tradične výbornú robotu.
Album si pamätám z detstva, najmä obal. Naparuje sa na ňom akýsi páv, akoby bola kapela pyšná sama na seba. Potom mi na niekoľko dekád vypadol z dosahu uší, až pred pár rokmi som si ho opäť zaradil do zbierky. Papierový digisleeve od Salvo (Union Square Music) z roka 2010 je po všetkých stránkach vydarený. Ale dosť bolo obkecávania, poďme sa pozrieť na hlavný chod.
Go Down Fighting je typická spevná skladba, ktorá odsýpa a má v sebe kúštik glamového natískania sa. Podobne Not Faking It začína veselo, akurát po chvíľke tu máme priam metalový našliapnutý kúsok s tradične odľahčeným a chytľavým refrénom. Ešte aj gitarové sólo sa tvári, že vyučuje melodiku pre začiatočníkov vo veselom móde. Rádiová istota Turn On Your Receiver mi nikdy nesedela. Je na mňa až moc pozitívna a chytľavá. Vlastne ma na nej baví len vážna a krátka „woman“ medzihra. Pri Teenage Nervous Breakdown ma obchádza pocit, že je celý album „na jedno brdo“. Freewheeler má konečne trošku vážnejšiu náladu, táto skladba sa vydarila. This Flight Tonight je notorický hit, chytľavý, opäť ma však skôr míňa. Lenivá balada Child In The Sun neurazí, ale človek sa pri nej teší na finále. The Ballad Of Hollis Brown je skrátka dôvod, prečo tento album vlastniť. Drsná, pomalá a viac ako deväťminútová verzia robí Dylanovej predlohe česť.
Ako bonus sa na mojom CD nachádzajú štyri skladby z augustového vystúpenia v rámci BBC Session. Neurazia.
Nepochybujem, že skalní fanúšikovia kapely majú tento album vysoko, pre mňa je to dobrý kúsok s jednou výnimočnou skladbou. Predsa len preferujem debut, Razamanaz alebo Hair Of The Dog. Nič to nemení na tom, že hardrock v podaní Nazareth sa počúva dobre a Loud ‘N’ Proud nie je výnimkou.
reagovat
zdenek2512 @ 27.09.2022 16:25:26
Tohle byla první deska, kterou jsem si nahrál kvůli hitu This Flight Tonight, tenhle cover od Joni Mitchell se tehdy hrál všude. Líbí se mi zpěv Dana McCaffertyho, nahrál jsem si od nich ještě Hair Of The Dog, tuhle desku produkoval tuším Roger Glover.
hejkal @ 28.09.2022 11:07:37
Aktuálne vlastním prvých desať albumov (celé 70. roky), lajfku 'Snaz a Big Dogz. Pre fanúšika hard rocku môjho kalibru je Nazareth manna. Aj keď je pravda, že k mnohým albumom som si vytváral vzťah dlhšie.
balu @ 28.09.2022 15:06:42
Ano, zde musím reagovat :)
Nejdříve jak mne uchvátil hardrock.
První seznámení bylo přes singlovou nahrávku Revolution-Beatles.
A pak už to jde rychle: Black night-D.P. Paranoid-B.S. Immigrant song-L.Z. Black dog-L.Z.
Slade alive! Machine head-D.P. a také Can the can-S.Q.
Nazareth jsem bral jako hardrockovou kapelu - ty balady jsou u mne lehce v pozadí.
Loud ... a Razamanaz jsou pro mne nejvýznamější.
Na závěr zdravím zdejší nadšence hardrocku a příbuzných žánrů.
hejkal @ 28.09.2022 16:03:36
Musím dodať, že mám veľmi rád aj Rampant, ten mi neskutočne sedí.
zdenek2512 @ 28.09.2022 18:28:22
Abych pravdu řekl, tak od Nazareth jsem slyšel pouze dvě desky Loud ‘ n ‘ Proud a Hair Of The Dog, vím, že byl tehdy doporučováno ještě Razamanaz. Tehdy počínaje rokem 1974 jsem začal objevovat svět jiné hudby a skupina Nazareth do této kategorie nepatřila. Rampat si určitě poslechnu.
hejkal @ 29.09.2022 07:52:58
Aby som pravdu povedal, myslím si, že ako priaznivec Led Zeppelin by si najviac ocenil debut. Aj z pohľadu pestrosti.
Na téhle klasice jsem vyrostl a po poslechu našlapané Razamanaz jsem sháněl další LP a Loud´n´Proud mě dostalo stejně jako jmenované. Parádní otvírák Go down fighting, klasika Turn on your receiver a nakonec moje nejoblíbenější z téhle desky This flight tonight a parádní předělávka The ballad of Hollis Brown. Je sice pravda, že Nazareth byli známí především svými baladami, ale to nic nemění na tom, že jejich desky byly (a naštěstí stále jsou) nadupané řádným rockem.
reagovat
pito63 @ 09.10.2010 08:57:34
Na tejto skupine som vyrastal a túto nahrávku mám veľmi rád. Moja najobľúbenejšia skladba je "Child In The Sun".
Vďaka za recenziu!
Apache @ 09.10.2010 10:07:30
Moje nejoblíbenější je Not Faking It.
Ovšem taková Ballad of Hollis Brown...
vmagistr @ 12.01.2012 15:22:25
Po prvních pár posleších se mi vyloupla velice silná první čtveřice - to je opravdu výborná jízda. Uvidíme, jestli ještě časem přijdu na chuť i zbytku alba...
- hodnoceno 2x
- hodnoceno 2x
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 0x