Status Quo - Dog Of Two Head (1971)

28.07.2014 hejkal | #

Status Quo mi nikdy k srdcu neprirástlo, hoci hrá muziku, ktorá je blízka blues. Niektoré skladby nemajú chybu, ale zväčša sa ich singlová tvorba až priveľmi núka každému okoloidúcemu a to mi nevonia. Čerstvo som si zadovážil album Dog of two head, ktorý si veľmi považuje môj otec.

Umleitung je šťavnatý bluesrock „se fším fšudy“, Nanana (extraction) sa však radikálne zvrtne na päte a ponúkne country z verandy texaského ranča. Ide o krátky moment, Something’s going on in my head sa čoskoro vráti k ráznemu spevnému bluesneniu, aké kapele celkom šli. Mean girl je klasická „quovina“. Pozitívny náboj, rýchle tempo, nekomplikovaná rytmika a správne bluesové gitarové sólička. Žeby rock’n’roll nemal čo povedať? Pche! Opak je pravdou. Ďalšia minivsuvka Nanana (extraction) prenechá priestor ťažko americkej skladbičke Gerdundula. Že Britom pôjde country blues od ruky, by som ani neveril. A bude lepšie. Parádna svižná i ochrnutá bluesovka Railroad je spestrená hosťujúcim harmonikárom a jeho westernovým fúkaním, z ktorého by mal radosť nejeden príslušník dopravnej polície. Rozhodne ide o vrchol albumu. Someone’s learning nahodí tvrďácky rif a vyvrhne na nepozorného poslucháča nielen črevá, ale najmä poriadne špinavý hard rock, čo milujem. Ba čo viac, celé je to prekladané tichými medzihrami, stopkami, ostro rezanými gitarovými sólami a tak podobne, radosť počúvať! Záver patrí klavírnemu country Nanana, čo je vec, ktorá sa napokon dostala na album nielen vo fragmentoch.

Za priehrštie bonusov ponúkne drsnú alternatívnu verziu Mean girl, tú istú vec aj z BBC (záznam z 3.3.1972), doplnenú o Railroad, no a v neposlednom rade sa tu zjavia aj obe strany singlu Tune to the music/Good thinking. Dojem z albumu nekazia. Prvá, ráznejšia boogie-hardrockovka ovláda muzikantov ako voodoo bábika v rukách zručného šamana. No a druhá je blues ako vyšité, vymaľované, vyhrané, autentické... Pokojne si ďalšie prídavné mená doplňte samy.

Veľakrát som sa presvedčil, že kapela znie často inak z hitu z rádia a inak na albume. Aj Status Quo mi to týmto albumom potvrdilo. Neveril by som, že to niekedy poviem, ale toto je výborný bluesrockový prírastok. Netvrdím, že sa stanem kompletistom, kúpy však rozhodne neľutujem a v budúcnosti si určite niečo od kapely zadovážim (rok 1970 a Ma Kelly’s greasy spoon s Junior’s wailing v playliste ma veru láka, absencia singlov dtto).
reagovat

zdenek2512 @ 28.07.2014 08:30:26
Zdravím, tuhle desku neznám, ale následující Piledriver, Hello a Quo ano, a ty abych to řekl slušně za moc nestojí. Mezi kamarády jsme o těchto deskách mluvili "jak začnou tak skončí" sice to odpovídá názvu skupiny, ale nuda. Vybočovala z toho předělávka Doors, která nedosahovala na originál, ale bylo to takové oživení. Tuším, že Milda říkal, že tyhle první desky jsou údajně lepší, možná to vyzkouším.

hejkal @ 28.07.2014 08:41:58
Tiež nie som práve fanúšik neskoršej tvorby, ale ten medzikrok medzi 60's psychedelickým popom a komerčným nástupom je fajn, čo som si vedomý. Je v tom dosť blues.

zdenek2512 @ 28.07.2014 09:02:51
Našel jsem to YT, i když je to o něco lepší, mně se to nelíbí a nekoupil bych si to. Jsou v tom už základy těch jejich desek na jedno brdo. Někomu se to může líbit. :-)

Jarda P @ 28.07.2014 10:58:06
Já od nich nemám nic, připadá mi, že hrajou jednu skladbu pořád dokola.

zdenek2512 @ 28.07.2014 11:00:06
Ahoj Jardo, tys to napsal jeste vystizneji :).

hejkal @ 28.07.2014 11:14:36
Hej, zvádza to, podobne ako u napr. AC/DC, ale je to len taký generalizujúci plk, v skutočnosti je len na tomto albume všetko možné od blues, boogie, hard rocku po country. Iná vec je, že akonáhle si našli svoju tvár, už sa jej nespreneverili. :)

vmagistr @ 28.07.2014 17:00:01
Na Status Quo jsem letěl tak tři čtyři roky zpátky - alba od Ma Kelly's... po Quo mě hodně bavila. Od té doby už mi je pohřbily nánosy jiné zajímavé muziky, možná vyzkouším, jak se teď na ně budu chytat.

hejkal @ 28.07.2014 17:06:24
Okolo mňa sa Status Quo obšmieta neustále, niekoľko skladieb som hrával a hrám s mojimi kapelami, zväčša šlo o tie bluesové kúsky typu In my chair alebo Roll over lay down, ale nevyhol som sa ani Caroline.

zdenek2512 @ 28.07.2014 17:29:27
Na podzim 1972 privezl spoluzak a kamarad z hlavniho mesta novinky se slovy tohle je pecka, na obalu tri mladenci s vlasy az na podlahu. Dlouhe pacesy to byla pecka ale to co byko na desce bylo presne jak to napsal Jarda, jako by hrali jednu pisnick. u. Desku jsem si nahral, abych ji za mesic vymazal, po pul roce prinesl jiny kamarad album Hello se slovy je to lepsi nez Piledriver. Historie se opakovala, desku jsem si nahrala za nynijiz dva tydny premazl Santanou. Quo jsem si pouze poslechl a nenahraval. To je moje zkusenost s touto tancovackovou skupinou, jiz nikdy vice Status Quo. Tuto anabazi doporucuji.

kali @ 28.07.2014 17:41:06
Za nejlepší písničku této kolovrátkové kapely považuji
skladbu Rockin´ All Over The World, kterou složil John Fogerty.

vmagistr @ 28.07.2014 18:02:36
hejkal: Caroline jsem svého času drhnul pořád dokola na kytaru, neb jsme ji chtěli nacvičovat s kapelou - ale než na ni došlo, stihli jsme se rozpadnout. Takže jsem si sice ve zkušebně ani "nezarossoval", ani "nezaparfittoval", ale vzpomínky mám na Caroline fajn, zvlášť když si pustím tuhle verzi >> odkaz z Barcelony.

hejkal @ 29.07.2014 07:01:44
Vždy je možnosť založiť ďalšiu kapelu. :) Caroline kdesi z motozrazu: >> odkaz

Filozof @ 06.08.2014 12:11:39
Hejkal
Ještě mám v hlavě jednu knihu o (a od) nich, kde píší, jak se dlouho hledali a zkoušeli prorazit s psychedelií, popem, nápodobou dobových hitů atd. A nakonec prorazili náhodou s věcí, která by je nikdy nenapadla, že může zaujmout - a když viděli, že funguje a KONEČNĚ mají úspěch, prostě se toho drželi. Logické.
První období je zajímavý dokument a někdy docela hezké písničky. Na Spare Parts jsou moc poslouchatelné věci (Clown...) s krásnou atmosférou a mám to LP velmi rád.
Ma Kellys je ABSOLUTNÍ BLUESROCKOVÝ SYROVÝ KLENOT - nutně doporučuji. NY Blues ap. je prostě super. A v 8. skladbě mj. předstihli dobu o 40 let neuvěřitelným riffem a zvukem!! Everything je zase nádherná balada.
Deska Dog Of... už je nájezd na pozdější dobu, ale pro mne pořád dost pestré a zábavné.
Piledriver jsem objevil teprve nedávno a už se nedivím, proč je tak slavný. Skladby 1 a hlavně 2 jsou asi nejšlapavější megapecky rockových dějin - nedá se jim odolat a člověk si je musí pouštět 10x dokola.
Další desky už kolovrátkují, ale kdo má ten rytmus v krvi a šlapavost ho nažhaví, jednu desku vydrží a vychutná si - u druhé už by se mohl nudit - uznávám.
Po roce 76 už kvalita klesá, desky slábnou, odporné synťáky přebírají vládu a tak....

b.wolf @ 06.08.2014 12:24:15
Roky jsem bral (a dodnes beru) Statusáky jako smečku, jejíž hudba je skutečně status quo. Piledriver je super fošna, taky si pamatuju, jak jsme donekonečně sjížděli Whatereve you want, Just supposin' a Rock'n'roll. Další nahrávky už mě nebraly, ale čas od času se to dá poslechnout. Fakt je, že hrají pořád to svoje, ale to dělá spousta smeček (AC/DC, GammaRay, atd.)... vzpomínám si, že jsem někde četl, jak si jeden z bubeníků stěžoval, že u SQ se nedá hrát, protože za celý koncert měl 2 přechody, jinak tloukl pořád jeden rytmus :)))

hejkal @ 06.08.2014 12:27:34
Preto je dobré hrať covery a neuchádzať sa o džob v originále, môžem si hrať prechodov, koľko chcem. :) Ma Kelly's... je už objednaný.