Schenker, Michael - The Michael Schenker Group [Michael Schenker Group] (1980)
1. Armed And Ready
2. Cry For The Nations
3. Victim Of Illusion
4. Bijou Pleasurette
5. Feels Like a Good Thing
6. Into The Arena
7. Looking Out From Nowhere
8. Tales Of Mystery
9. Lost Horizons
Obsazení:
Gary Barden - vocals
Michael Schenker - guitars
Don Airey - keyboards
Mo Foster - bass
Simon Phillips - drums
I přes svou nespolehlivost ze sebe šílenej Michael Schenker dokázal vymáčknout solidní materiál, pokud chtěl. Po odchodu z UFO a lehkém koketování se Scorpions se rozhodl natočit vlastní desku, která by stála jen na něm. Štastnou ruku měl při výběru zpěváka Gary Bardena, který mi k Michaelově stylu velmi pasuje, zároveň dokázal najít společnou řeč s Michaelem v komponování materiálu na debutní desku.
Když bylo skoro vše hotovo a připraveno k natáčení, Michael na tři měsíce zmizel. Když se z drogového opojení trochu dostal, nasmlouvaní hudebníci byli ti tam. Proto firma Chrysalis musela najmout session hráče – basistu Mo Fostera a bubeníka Simona Phillipse. Producent desky Roger Glover dojednal klávesistu Dona Aireyho, Bardena to naštěstí neodradilo.
První eponymní deska se povedla na výbornou. Nepodbízivý hard rock nejvyšší kvality s perfektním zvukem. Taková kombinace Van Halen a Rainbow, ovšem s jasným Michaelovým kytarovým cejchem. Temný a hutně valivý hard rock se sbory v pozadí tu zastupují úvodní Armed And Ready, Victim Of Illusion, Looking Out From Nowhere a Feels Like a Good Thing. Netypickou instrumentálkou je křehká a zasněná Bijou Pleasurette. Pravým opakem je další věc beze zpěvu Into The Arena – propracovaná skladba se zpěvnou kytarou a skvělými klávesy Dona Aireyho. Mimochodem jedna z nejlepších skladeb na desce.
Na melodičtější notu brnká hitová Cry For The Nations, kde neznalého posluchače lehce vyděsí popová předehra naštěstí utnutná výbuchem atomové pumy. Něžná balada se ukrývá pod názvem Tales Of Mystery. Kapitolou sama pro sebe je však závěrečná, přes sedm minut dlouhá a členitá Lost Horizons, která v sobě kloubí vše, co je na hard rocku tak přitažlivé – Barden pečlivě oddeklamuje smutný text a potom je dramatická klenba písně pomalu bořena dlouhým sólem.
V rámci sólové tvorby jedna z nejlepších desek Michaela – možná se na nějaké medailové místo vejde.
reagovat
horyna @ 14.05.2018 11:12:56
Strašně v tom slyším mejdny. V kytarách, ve zvuku. Pro mě je ta deska předchůdcem heavy metalu. Často jsem uvažoval, že ji přikoupím, ale nedávno jsem ji na netu testoval a znovu mě nedokázala přesvědčit, abych ji musel mít origo. Patří do jiné posluchačské skupiny, než ve které se dnes nalézám já. Vím že je dobrá, u mě bohužel za dva body.
jirka 7200 @ 14.05.2018 11:44:07
to horyna : je zvláštní, že u Michaela každý slyšíme něco jiného. Ty třeba Mejdny, já vůbec - spíše Rainbow, Davida Lee Rotha atd.. U desky In the Midst of Beauty slyším jasně Deep Purple, vmagistr minimálně. :-)
Pokud bychom ale šli dále ke kořenům Mejdnů atd, tak bychom určitě plus mínus ke společnému cíli dorazili.
Snake @ 15.05.2018 17:01:08
Na skladbičku Bijou Pleasurette si vzpomínám, měl jsem ji na nějaké Guitar Ballads kompilaci. Je parádní a mám dojem, že něčím podobným se o pár let později inšpiroval Jason Becker >> odkaz
Každý fanúšik ufónov musel zajasať, keď sa na obzore zjavila nová skratka, tentoraz prostá samohlások. MSG alias Michael Schenker Group bola jasná odpoveď na otázku, ako si hviezda masíruje ego. Album vyšiel v roku 1980, pričom zostavu tvorila stará známa rutinérska štúdiová špička, veď klávesy obsluhoval Don Airey a za bicími sedel obojručný Simon Phillips (to nie je narážka na Def Leppard, Simon vie hrať aj s obrátenou súpravou a rovnako dobre). Plus sa produkcie chopil istý Roger Glover, ktorého hádam netreba predstavovať, ak áno, tak ste sa omylom ocitli na nesprávnych stránkach, hajde na bravo.cz >> odkaz . Čo nám teda Schenker s nádenníkmi ponúka?
Armed and ready je taký ten príjemný rockandrollový rif v hard rockovom odbíjaní prvej a tretej doby, počuť, že gitarista už podobnú hudbu hrával. Ale pŕŕ, klávesový odpad, aký by ani Rakúšania nechceli odhadzovať na slovenské skládky, ovláda sterilnú skladbu Cry for the nations. Tá poteší azda iba nemocničné upratovačky alebo hajzeľbaby. Victim of illusion by nemusela byť zlá skladba, keby sa štúdioví hráči trošku odviazali a Glover zašpinil tú čistučkú produkciu. Hold, dekáda, o ktorej sa nepatrí osobitne zmieňovať (načo), vytŕčala svoje zhnité prsty z hrobu, našťastie to zombíkovi trošku potrvá, kým sa z neho vysúka komplet a sprzní hudobný svet, z ktorého vyrobí mix zdrapových butikov, granátom tvorených účesov a záchrancu šminkového priemyslu v jednom. Parádna klasicistická vsuvka Bijou pleasurette sa sem dostala akoby omylom, ďakujem. Nastáva okamih, kedy si kapelník povedal: "Tvárme sa drsno, v miere, v akej nám to oholené tváričky v značkovom koženom imidži dovolia, určite je to dobré, nuž to nazvime Feels like a good thing." Prvý pokus sa cení, ale druhý konečne znie tak, ako má. Skvelá skladba Into the arena tvorí právom vrchol albumu. Je zaujímavé, že aj ona je inštrumentálna (ako Bijou pleasurette). Dodnes nechápem, prečo sa vývoj rockovej hudby uberal smerom k uhladenosti, veď tá je úplným protikladom rockovej podstaty. Looking out from nowhere by mohla byť príjemná skladba, keby sa hráčom chcelo jašiť a nie iba zarábať. Vybrnkávanie akustickej gitary nikdy nesklame, nuž sa z Tales of mystery vyliahne slaďák. A pomalá dumka Lost horizons na záver nezaprie ambíciu znieť majestátne.
Bonusové bahno obstaráva nielen pätica diem, na ktorých hrajú Barden, Billy Sheenan (basa) a Denny Carmassi (bicie), čo sú opäť známe mená. Napriek tomu je Just a lover pomerne slušná hard rocková vec, Looking out from nowhere nič nové neprináša, Get up and get down dostojí svojmu názvu, raz je hore, raz dole, After midnight odsýpa a Breakout by sa na albume nestratila. Aby sa zapatlalo celé cédéčko, pridali sem aj akýsi rádiový edit skladby Cry for the nations, tej skladbe však nepomôže nič. Koncertné b-strany singlov, menovite Armed and ready a Into the arena, predstavujú zostavu druhého albumu (a teda aj Cozyho Powella) a to je všetko.
Dám tri hviezdičky, pretože predsa len nástroje ešte znejú ako nástroje a je to vlastne celkom dobrý album, aj keď už počuť tie popové metalové zajtrajšky. Ale predovšetkým sa Schenkerove sóla počúvajú samé. Škoda, že keď hral s bandou v Bratislave v 90. rokoch, bol pre mňa neznámom a na koncert, hoci som na ňom bol, si už vôbec nepamätám.
reagovat
vmagistr @ 05.07.2012 14:48:22
Pěkná recenze, zvlášť u pasáží věnovaných skladbě Cry For The Nations jsem se bavil královsky. K verzi s bonusy jsem se dostal až po napsání své recenze, ale můžu jen souhlasit, nejedná se o špatné věci.
PS: Až teď jsem si všiml toho odkazu na Bravo.cz. No, aspoň jsem se dověděl, že Eminem chystá novou desku a taky, že "Nicki Minaj patří mezi tvé nejoblíbenější zpěvačky!" Sice nevím, kdo to je, ale radši si pustím toho Schenkera...
hejkal @ 05.07.2012 17:22:06
Som rád, že som pobavil. Bravo.cz som až tak neskúmal, ale verím, že to musí byť zážitok plný nových a netušených poznatkov. :)
Voytus @ 06.07.2012 10:43:01
Skvělé, že Eminem vydá novou desku, nemůžu se dočkat :-).
K debutu MSG jsem se dostal ještě coby děcko a deska mě dost chytla. Tenkrát jsem neřešil nějaké klávesy, komerci, či ta 'hrůzná' léta osmdesátá. Byl jsem rád, že mám další album do sbírky. Dodnes si jej sem tam pustím, pár songů jsem se i učil na kytaru (včetně Into the Arena, až na to vražedné sólo :-)). Armed and ready, Victim of Illusion a Lost Horizons jsou skvělé. Jo a ta basovka, ta mě baví snad z celé nástrojovky nejvíc.
pito63 @ 26.08.2012 10:28:26
Ja, na rozdiel od vmagistra, som sa pri čítaní recenzie nebavil. Nejde o Schenkera, každý máme svoj pohľad. Ide mi skôr o tie "nešťastné" osemdesiatky. Tunajší plodný recenzent si asi dal záväzok, že v každom svojom príspevku poriadne kopne do toho, čo vzniklo po roku 1976. Ja k tomu dodám iba toľko, že stokrát opakovaný vtip prestáva byť vtipom.
hejkal @ 26.08.2012 10:36:00
Koľko ľudí, toľko názorov, na svoju obranu dodám jediné, nejde o vtip, ale o postoj a ten je zatiaľ nemenný, nech sa bude opakovať aj miliónkrát.
rpilar @ 27.11.2012 23:45:48
Sakra, nedám si pokoj a žena mi říkala: "Ty už zase píšeš"?!!! I když samozřejmě uznávám právo na názor, tak nějak nechápu proč byla tato recenze napsána? "Osmdesátky" špatně, většina muziky špatně, jak by měly znít nástroje-správně netuším, popové-metalové zítřky nechápu??? Proč dotyčný chodí na koncerty neznámých kapel a ještě si na něj nepamatuje...? Teda sorry, patent na rozum nemám /zatím/ale jsem z toho volaký zmetený...... To Bravo je finále, já na rozdíl od pár odvážlivců neměl sílu se na něj proklikat!.......Jó, vlastně - MSG 1,2,4 studia za plný počet. Žeru i kráááááááj fór d nejšns! Bude to asi tím, že mě už nechtějí ani jako hajzlbábu.....
/Bahno nehodnotím, na LP jaksi není/. Kdyby mě černoprdelníci tak ne...li, měl bych chuť si vzít nakonec do huby tu jejich vzívanou figuru! Ufo s Vámi všemi, teď myslím to lítací......
K sólové tvorbě Michaela Schenkera jsem se dostal vcelku náhodou. Na youtube mě nejprve velmi příjemně oslovila skladba Captain Nemo (z desky Built to Destroy) a po poslechu několika dalších věcí od Michael Schenker Group jsem nabyl dojmu, že by opravdu nemuselo být špatné se s touhle bandou seznámit blíže.
První, eponymní album kapely odstartuje výborný kytarový nářez Armed and Ready. Schenkerův hutný kytarový riff se prostupuje s Bardenovým ječákem, vespod duní valivá rytmika...nádhera. Cry for The Nation začíná tak nějak neslaně nemastně, ale když se do toho Michael pořádně opře, jdou všechny námitky stranou. Takhle se má dělat hardrock! A do třetice všeho dobrého, ve Victim of Illusion Schenker opět riffuje jako o život a někde nahoře se vznáší Bardenův nádherný vokál, který mi v některých momentech nebezpečně připomíná nebožtíka Dia.
Schenker se na albu zvěčnil i ve dvou instrumentálkách, tou první je vzdušná vsuvka Bijou Pleasurette a o pár minut později ji následuje rockovější Into The Arena. Zpět do tvrdě rockového konceptu alba se vrací krásnými doprovodnými vokály ozvláštněná Looking Out From Nowhere. Jako jedinou baladu na desce lze brát zasněnou Tales Of Mystery, následující (a závěrečná) Lost Horizons je výborně vyseknutým minieposem, za který by se nemuseli stydět ani třeba takoví Rainbow.
Album má pro mě celkem tři vrcholy - první Armed and Ready, "prostřední" Into The Arena a závěrečnou Lost Horizons. Ale ani ostatní skladby nejsou rozhodně k zahození a kdo poslechne, neprohloupí. Pro příznivce německého bouřliváka povinnost, pro ty ostatní...zkuste a uslyšíte.
Dávám tři a půl hvězdy, s přihlédnutím k dalším (pro mě oblíbenějším) počinům zaokrouhluji dolů.
reagovat
hejkal @ 03.08.2010 14:44:02
Zaujímavé, zhodneme sa v hodnotení. Album mám doma, ale veľmi ho nepočúvam, je celkom dobrý, avšak v intenciách doby vzniku. Niet veľmi čo vyzdvihnúť, ale ani haniť.
pito63 @ 19.11.2010 21:17:00
Po dlhom čase sa vraciam k tejto skupine a prehrávam si jej albumy. Šéf je tak trochu čudák, ale výborný hudobník. Celkom vydarený debut. Najviac ma oslovili úvodný vypaľovák a dve záverečné skladby. Gary Barden spieva naozaj dobre.
vmagistr, pekná recenzia, vďaka za ňu i profil Michael Schenker Group!
Mohyla @ 17.03.2011 16:59:47
Teda kapela robí na debute miestami riadny hrmot! Taký "echtovný" hardrock. Ale vážne, podarený album, skvelý spev, nápadité gitary, výborná rytmika, pripájam sa k hodnoteniu vmagistra.
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 0x
- hodnoceno 0x