Univers Zero - Heresie (1979)

Jsou nahrávky, které si rádi poslechnete v autě pro zlepšení nálady, odreagování, pokud si chcete zabroukat (či zařvat) nějaký známý refrén, či jen tak zapískat nějakou obvzláště povedenou melodii.

Potom existují nahrávky, které lze připodobnit k artovým filmům. Zanechají ve vás hluboký zážitek, ale určitě si je nebudete pouštět několikrát, v krátkém sledu za sebou.

Poslední CD od této belgické kapely
s názvem Phosphorescent Dream je vcelku příjemně přístupné a poslouchatelné, proto jsem dal na doporučení northmana a několika hodnocení na netu a opatřil si remastrovanou nahrávku Heresie z roku 1979.

Nebudu lhát, že se mi obsah líbil na první dobrou. Chtělo to několik soustředěných poslechů v delším časovém odstupu, než se mi podařilo dostat pod zpočátku nepropustnou vrstvu této alternativní vážné hudby.

Při poslechu se mi vyjevovaly náhodně jména z noise rockové scény, jako je zpěvačka Diamanda Galas, či rané desky Swans i Art Zoyd či jména skladatelů vážné hudby.

Na této desce se mi líbí, že podobného, chmurného výrazu dokazala kapela dosáhnout pomocí klasických nástrojů - houslí, violou, fagotem či hobojem.

Naposledy si nahrávku připomínám dnes, za chmurného, mlhavého rána a k tomuto podzimnímu počasí se hodí nejvíce.
Podobnou hudbu vyhledávám i na mé oblíbené vydávající firmě ECM.
Tak temnou nahrávku jsem tam však asi neslyšel.

Remastrovaná verze z roku 2010 vydaná firmu Cuneiform Rec. obsahuje navíc jako bonus skladbu Chaos Hermétique nahranou v roce 1975. Tu však přeskakuju, neboť mi k původní trojici songu neladí a má také mnohem horší zvuk.

Celkově však mimořádná nahrávka !
reagovat

northman @ 19.10.2017 10:37:30
jirka 7200: s chutí jsem si tvoje povídání přečetl a souhlasím do posledního písmene. Na Univer Zero je sympatické i to, že žádná jejich deska není stejná (nevykrádají se). Taky neznám chmurnější a temnější album. Díky za hezké čtení.

Voytus @ 19.10.2017 13:49:22
Kámoš barman touhle deskou vyhání lidi z hospody :-). Před nějakou dobou se dost slušně zbláznil do RIO, takže nejen Univers Zero, ale i Magmu a podobný věci občas hodí do playlistu. Také mám Univers Zero hodně v oblibě, ale musí na ně být nálada a hlavně klid, jako kulisovka jejich hudba vážně nejde poslouchat.

Pokud první bezejmenné LP Univers Zero (někdy známé jako 1313) bylo ve své době šokující, následující muselo působit až odpudivě! Tajemná a depresivní nálada, nesouzvuk, hororové napětí, lekající momenty, dech beroucí bolest a delirium... To vše a víc se na nás valí ve zvucích Heresie, nejtemnějšího počinu hnutí Rock In Opposition, který znám. Už nikdy potom tito belgičtí avangardisté, pohybující se na samém okraji progrockového žánru, nedostali do svých nahrávek tolik děsu a čarokrásy, jako zde.

Všechny tři dlouhé skladby tvoří ucelené dílo, které není jednoduché v kuse poslechnout. A jestli jste od Univers Zero dosud nic neslyšeli, tímto počinem určitě nezačínejte. Dlouhé plochy vyplněné především dechovými nástroji a houslemi, do toho přerývané bicí, často působící jakoby destruktivně, a úderné interpunkce. Neřád, ošklivost a agrese – to může být první dojem nepřipraveného posluchače. Ale všechno je jinak, všechno má řád (jiný než známe), tvoří soulad (jiný než chceme) a všechno, co se v této hudbě děje, významně podněcuje naší fantazii. Je na nás (na našem rozpoložení, představivosti a ochotě se nechat vtáhnout do děsuplné atmosféry, ve které svět kolem přestává existovat), jaké obrazy se nám při poslechu v mysli rodí a zase zanikají střídány dalšími.

Neumím jinak popsat své prožitky s touto deskou. Jestli chcete nahlédnout do gotického tajemna bez prostoru a času, sami si to vyzkoušejte. A prosím neubližujte mi, pokud vám tato deska nepřinese kýžený trip. Určitě to není má vina, tím míň vina Heresie.

reagovat