Pain of Salvation - The Perfect Element Part 1 (2001)

Byly doby, kdy Pain of Salvation psali historii moderní progresivní hudby. Od začátku své kariéry měli slušně našlápnuto a právě recenzovanou deskou se posunuli směre k masám. Ne proto, že by snad svůj sound nějak výrazně překopali, pozměnili, nebo snad komerčně zpřístupnili. Bylo to dáno především obrovskou pílí a nadáním hlavního mozku kapely, lídra Daniela Gildenlöwa, který s postupně nabitými zkušenostmi a vštípenou skladatelskou genialitou, dokázal své hlavní atributy přetavit v originální a poutavá umělecká díla. Jejich zenit a v tom se mnou budou nespíš mnozí souhlasit, se nacházel právě v zde a následujícím díle Remedy Lane. A jelikož po tomto bodě nebylo jaksi vývoje kam, následovaly úkroky stranou, které, aby se kapela neopakovala, dopadli jednou lépe, jednou možná méně stravitelně, ale to už je dáno chutí jedince a není vlastním předmětem recenze.

Textově velice odvážně pojaté dílo v sobě spojuje obrovské hudební zanícení a emotivní nasazení, jehož vnitřní seskupená energie se tolikrát dere skrz drážky ven, že jeho síla dokáže posluchače pěkně převálcovat.
Sugestivní aranžmá v propojení originálních a velice silových melodií, často vyusťujících do katarzních okamžiků, si postupně klestí cesty invenčně ne tolik probádanými oblastmi hudební subkultury. Je tu celá spouta nádherných progresivních okamžiků, která se často propojí s neokoukanou metalovou výbušností, kupříkladu hned v úvodní Used, která krom jiného obsáhne i znamenité kytarové sólo. Na tyhle momenty si v oněch letech Daniel vytvořil patent. A když bych měl zmínit ještě alespoň vzorek z alba, mám tu hodně oblíbenou cíťárnu Morning On Earth, po níž následuje nemilosrdný úder Ideoglossia, který opět přeroste do vnímavé pocitové parády Her Voices- jejíž progresivní zlomový vír uprostřed předznamenává další z geniálních okamžiků Danielových. Očistný vliv dokáže bezpečně navodit sedmá Dedication a tak by se dalo pokračovat do konce desky, jeden výborný track střídá druhý a o lelkování nemůže být vůbec řeč.

Jen mě trochu mrzí, že kupříkladu toto album zde nemá nějakých deset let zmínku, že by švédové postupně upadali v zapomnění?
reagovat

EasyRocker @ 15.12.2016 08:41:10
Zdravím, no a jsme doma v úžasném hájemství jedné z mých vůbec nejoblíbenějších kapel (přiznávám, že recenze na ně si tak nějak účelově schovávám ještě na "lepší" příležitosti). Podobný případ jako květinová králové - jen debutu bych dal čtyři, ale jen s obtížemi. Trojice TPE - Remedy Lane - Be je u mě nesestřelitelná, i když Be u mě osobně nedosáhlo hvězdných výšin Remedy Lane...

horyna @ 15.12.2016 09:01:03
Tady citím velkou lásku i pokoru, bravo Easy. Nezdá se ti že P.O.S. už zdaleka tolik netáhnou jako dříve? Je to dáno retro směřováním kapely, přestávkou, nebo jen na Progboardu nemají své zástupce? Ale myslím že i v obecné rovině ztratili hodně starých fans.

EasyRocker @ 15.12.2016 09:14:52
horyna: Tak je pravda, že po Scarsick hodně otočili kormidlem, dodnes nevím, jak se k dvojici alb Road Salt One postavit.... ale zase Gildenlöwova odvaha a tvůrčí potenciál je snad nevyčerpatelný... Ale takovéhle desky se už také těžko nějak překonávají. Pak jsou tu ještě ty koncepty a příběhy - to je kapitola sama pro sebe.

Sajgon3 @ 15.12.2016 21:46:31
Pre mňa jednoznačne najlepší album progresívneho metalu vôbec a jeden z najlepších albumov aké som kedy počul. REMEDY LANE - výborné dielo , BE - majestátne dielo - ale na tento skvost sa to nechytá. Chlapci veľmi dobre vedia , prečo nikdy neuzrie svetlo sveta "part 2" ... pretože by to muselo mať niečo spoločné s jednotkou - a to sa bohužiaľ nedá....

Brano @ 16.12.2016 07:59:42
Mám rovnaký názor ako Sajgon3.Horynovi ďakujem za recenziu.

horyna @ 19.12.2016 10:38:50
Pánové díky za reakce, jsem rád, že Pain... ve vašich srdcích zdaleka nevymřeli.

horyna @ 25.11.2018 09:48:29
Bože tam je nápadů ne na tři alba, ale snad na deset! Trošku mě štve ta drsnost, ale to špicózní progresivní zaujetí se dá vyvážit leda zlatem. Bohouské!

U alba "Perfect Element pt. 1" mohu pouze souhlasně kývnout nad názory ostatních. Pro mne osobně nejzdařilejší dílo těchto Švédů, přičemž neočekávám, že bude někdy tvůrci samými překonáno. Danielu Gildenlowovi se zde daří vše, na co sahá a i když se třeba po prvních posleších pár much najde, časem deska posluchače pohltí a dá najevo, jak krásně všechny pasáže do sebe zapadají. Střídání dramatických momentek s těmi klidnějšími si vynucuje maximální koncentraci ze strany poslouchajícícho. A pokud právě tohle jedinec dodrží, čeká ho odměna v podobě zanechání slovy nepopsatelných pocitů.
reagovat

Tohle album mě přivedlo k Pain of Salvation.Už od první agresivní Used je to jízda-silné melodie, zajímavé aranže, obrovský emocionální náboj. D. Gildenlowa považuju za jednoho z největších hudebních talentů, renesanční člověk(vynikající songwriter, textař,výrazný zpěvák i instrumentalista-jediný člověk s podobným rozsahem talentu, ketrý mne teď napadá je I.Anderson z Jethro Tull)
reagovat

Skupina Pain Of Salvation u nás doposud velice neznámá, vydává v roce 2001 desku, která ukazuje jakým způsobem se skupina vydá na novou cestu ve své kariéře. Ubývá tvrdší aranžmá kytar a vše se ústáluje a dopředu se stále tlačí více a více melodií.Skupina si snimi pohrává a každý nápad nenechá klidným a posunuje ho dál.V celkovém vyznění desky je to jenom dobře.Po první písni Used nabudete dojmu, že oproti předešlým albům se až tak nic moc nezměnilo. Píseň se nese v podobném rytmu alá tvrší výraz Faith No More a do toho všeho štěká , šeptá´a zpívá geniální Daniel Gildenlöw. Zdání ale klame.Další skladby už jsou jemnějšího výrazu a jsou skvostné.POS jemnost výrazu náramně svědčí.I přesto že texty jsou velice smutné , při poslechu jste optimisticky naladěny, máte ve tváři úsměv. Připadáte si jako načlověk , který se vypravil na člunu po otevřeném moři, vlny šplouchají ,slunce svítí, nad Vámi lítají rackové a Vy nepotřebujete nic víc. Závěrečná The Perfect Element je toho jenom důkazem. Zhruba lehce po polovině skladby Vás ohromí geniálný nápad POS.Akustika, která podplouvá pod jednoduchou melodií kláves a nad tím vším se tyčí vícehlasý vokál Daniela. Pasáž při níž mrazí, chce se brečet a usmívat se zároveň. Strhující závěr desky za přispění mohutných zvuků bubnů , vzdálených hlasů Vás očaruje a nenechá spát . Naopak bude Vás nutit desku hned poslouchat znovu
reagovat

Už dnes takmer génius a jeden z významných autorov toho, čo je v rockovej hudbe inteligentné, razantné a nádherné zároveň, Švéd s menom Daniel Gildenlöw, šéf kapely POS a v súčasnosti už aj plnoprávny člen ešte o niečo slávnejších The Flower Kings týmto albumom vstúpil do Siene Slávnych tak medzi art rockermi, ako aj medzi tolerantnými metalistami.
"The Perfect Element Part 1" je skutočne album, ktoré skĺbilo do takmer perfektnej podoby to pozitívne z metalovej sféry so skutočne progresívnymi prvkami klasického rocku. Toto album predbehlo svoju dobu. Obsahuje síce aj takmer hitovú singlovku "Ashes " (verím, že ste k nej všetci videli veľmi sugestívny videoklip kedysi na MTV, alebo na VH1), ale na tomto albume sú aj kompozície, spôsobujúce takmer orgazmus:-), len si pusťte pár krát za sebou záverečnú - titulnú desaťminútovku "The Perfect Element"...
Toto album bolo asi prvé, ktoré ma postupne začalo presviedčať, že invenčný progrock, či progmetal sa vyskytuje v omnoho zaujímavejších formách vo Švédsku (teraz myslím trebárs aj taký Opeth, alebo Katatoniu), ako v USA (Dream Theater, Shadow Gallery, Enchant, Magellan, alebo aj Queensryche).
Viem celkom určite, že Daniel a spol. nám toho ešte hodne ukážu! (Novinka Pain of Salvation s názvom "BE" je už na spadnutie...)

reagovat

Mohyla @ 12.11.2011 16:00:57
Mayakova recenzia je síce z roku 2004, ale stále platí to, ččo napísal, pripájam sa, 5 hviezd!

Progjar @ 13.11.2011 12:18:42
O POS som vedel že existujú ale stále som nejako váhal. Dnes som si prešiel všetky cd a ich recenzie a nebudem už váhať. Najbližší berous to dá dokopy. Potom napíšem svoje pocity.