Bon Jovi - Blaze of Glory (Jon Bon Jovi) (1990)

Kovboji, renegáti, desperáti, majte sa na pozore píše sa rok 1990 a Leader Bon Jovi pre Vás pripravil svoj celoživotný Opus Magnum. Mal som 9rokov a bol marec roku 1991, keď nám otec z MTV nahral jednu časť hitparády z MTV Hot 100. Nahral to od nejakého 12miesta. Viem, že tam boli hity London Beat, Whitney Houston atď. Na 3.mieste bol Jon Bon Jovi s jeho nádherne atmosférickým klipom ´´Miracle´´. Nejako krátko predtým už sem tam bežal ešte lepší klip ´´Blaze of Glory´´.

Bon Jovi som poznal hneď po zoznámení sa s érou metalistov. V tom čase (rok 89) všetkej tvrdšej hudbe sa (aspoň čo u nás v NMnV viem) hovorilo metal a všetko iné bol DM, dokonca aj Kylie Minogue :) Na MTV taktiež v marci r.1990, hneď po revolúcii dávali koncerty a otec mi nahral 3,4 veci, kde boli tie najväčšie jeho paľby ako ´´ Prayer´´, Lay your hands on me´´ a ´´Bad medicine´´. Bez debaty mal som zimomriavky.

Preskočíme o pár rokov neskôr, keď už som mal trošku Joviho plné zuby. Samozrejme v roku 1990-92 na mladého kovboja,teda na mňa silne zapôsobil. Ako som dostával rockovú hudbu viac a viac do žíl a to najmä štýl GnR, Aerosmith, Led Zeppelin, Stones, ale aj hairmetalové pecky ako White Lion, Poison, Motley, k tomu Eagles, Thin Lizzy a nespočetne množstvo iných, od kamaráta som mal ešte na kazetách všetky albumy Joviho po These Days. Chronologický som ich počúval, našiel som tam vypalovačky, desiatky balád nižšej kategórie až na jeho sólovku ´´Blaze of Glory´´. Tá sa na hony líšila od skandujúceho stadion rocku, ktorý sa valil v 80tých hádam už aj z Afriky.

Blaze of glory, častokrát uvádzaná aj ako Soundtrack k westernu ´´Mladé Pušky 2´´dnes už s legendárnymi hercami ako Sutherland a pod. Táto esencia filmovej muziky o ktorej som vedel už od 9tých rokov sa mi dostala do rúk až po roku 2000. Odstupom ďalších rokov som zistil viac informácii o celom albume a jeho vzniku.
Začnime už len prvou vecou ´´Billy gets your guns´´ hneď mi udrela do uší geniálna južanská gitara, abs. na hony vzdialená od dynamického glam metalu Richie Samboru & Band. Na úvod skvelá vec. Mierne country šmrncnutá. Do uší lezúca ´´Miracle´´ bola úplne inak aranžovaná vec ako vôbec čokoľvek z pera domovského hair bandu. Akordeón uvádzajúci pieseň je už samostatne nádherne znejúci nápad,tým by aj v nejakej moravskej hospudke zaujal. Refrén je nevtieravý a sólo Jeffa Becka hodilo hair rockera do vlny komerčnejšej verzie Younga a Springsteena. Každopádne nápad vyšiel!

Vrchol tvorby, vrchol balád, ktoré nie sú len lovesongy pre násťročne kočeny a ich rozvedené mamičky okolo 40tky. Blaze of glory, sa minimálne u mňa stal skutočným zábleskom slávy speváka, ktorý mohol ako jeho rovesníci zapadnúť prachom (viď Brett Michaels z Poison). Drive, ktorý sprevádza skladbu, je ďaleko od uhladeného lovensongera, mieriaceho k agresívnejšiemu Springsteenovi, či rozsahom až k Tylerovi a dovolím si povedať, že minimálne v tejto veci aj k takému Coverdaleovi. Ak je to niekoľko zvučných sól rockovej histórie, tak dané sólo by nemalo v 100ke guitar solos chýbat. Pán Jeff Beck tu dal korunu na album, kde určite aj podľa neho sa mu ešte oplatilo hosťovať. Nehovoriac o megastar ako Elton John, ktorý mu tam brnkol do honky tonk piana :) a sem tam nejaký vokálik dal k jeho obľúbenej western téme.

Vraví sa, že ak je spevák - dobrý spevák jeho piesne musia vyznieť aj s akustickou gitarou a taktiež texty. Celá jeho hudobná výpoveď musí už v akustike znieť dobre. Prípad výnimočnej Springsteenovej ´´Nebrasky´´ sa samozrejme Johnymu nikdy nepodarí napodobniť, no minimálne v ´´Blood Money´´ sa silne posnažil. Gule tomu riadne osolil, hádam aj v tom čase silne exponovaný AXL musel byť v pozore!!!

Filmovo autentický znejúca ´´Santa Fe´´ je spolu s ´´Blaze of Glory ´´´strop Jonového autorstva a aj vokálneho výkonu, ktorý už nikdy u neho nezažijeme, rovnako ako u Axla nikdy nezažijeme jeho výkony.

Strana B na vynile začína teatrálnejšou ´´Justice in the barrel´´ gitarovým know how Jeffa Becka, filmovým introm, indiánskym vokálom Lou Diamond Philipsa - známeho herca indiánov. Ženské vokály nehovoriac. Najsilnejší umocňovač námetu. Veľmi vydarená vec, ktorá posunula ešte ďalej od klasických pop-rockovo-hairmetalových kompozícii Jonov album.
Never say die, titul obdobný s titulom Black Sabbath, dokonca aj akordy náhodne sedia, len toto je asi jediná vec, kde cítim Bon Jovi, tým pádom najpriemernejšia vec albumu.
Koho považuje mnoho rockerov za skutočného kráľa rock n rollu ? Nebude to Elvis, ale čierny enfant terrible Little Richard, ktorý je hosťom nasledovnej kompozície ´´You really got me now´´, dokonca v jeho vlastnom štýle, mierne evokujúci nejaký westernový saloon. Za tú by sa moc ani Springsteen, či Keith Richards nehanbili.

Slabé miesto má žiaľ každý album. Tých najdokonalejších je naozaj len pár. Práve u mňa ´´Bang a drum´´ stiahla toto dielo niekde do pri hranicu tuctovosti a netuctovosti. Pre mňa nula bodov. Oceňujem, ale skvelé ženské gospelové vokály. Opäť ďalšia vec, ktorú u Bon Jovi nebude možné počuť.
Predposledná, takmer duetová záležitosť ´´Dying ain´t much of a livin´´ nádherne uzaviera skvelý album, plný pozitívnej energie a nenásilne vyznievajúcich piesní. I keď Sira Eltona Johna tu niet až tak výrazne počuť. Odspieval tu s Jonom refrén a zahral mu tam piano. Pre HATERS OF BON JOVI toto bude samozrejme sračka, pre mňa je to skvelá vec, skvelý text, skvelá atmosféra. Možno miestami aj naviazala na Eltonové western´s song z prvej dekády jeho tvorby.

Záverečné Outro Guano city malo poslúžiť ako soundtracková bodka. S ním, či bez neho, album sa vydaril. Ako bonbonik by som odporučil nájsť si video, kde Sambora sedí s Jonom v réžii a sleduje ako Jeff Becka valí sólo do Blaze of glory.
PS: Sambora je u mňa samozrejme aj napriek komerčným flákom skvelý gitarista a skladateľ viď. Stranger in this town - jeho sólo album.
reagovat

horyna @ 22.06.2019 11:37:02
Když jsem byl okolo dvacítky ponořený v glamu, sleaze metalu, streetu a ostatních hudebních stylech z této oblasti podobných jak vejce vejci. Měl doma nahrávky i druhořadých kapel jako Steelheart, Danger Danger, nebo Wildside (i když je někdo řazazoval do ligy první) říkal jsem si, tak teď už ti z těch obrů chybí jen Bon Jovi. Jenže právě na nich jsem nikdy nic k zalíbení neshledal, i když uznávám Keep the Faith jako mylník. Bon Jovi byl pro mne vlezlý a tuze ohraný pop. Pak vyšla tahle sólovka s klipem rotujícím pořád a všude. Už to bylo něco jiného, kvalitativně vyššího, ale ani tady jsem neinvestoval. Asi nějaký blok :-)
Díky za recenzi na typově nevšední muziku pro Progboard.

Motto:
„Nejlepší album skupiny BON JOVI, protože není od ní.”

Bon Jovi byli a jsou vyloženě „stadiónová” kapela pro široké masy, která hrála a hraje líbivý popík, tvářící se tvrdě, díky metalovějším aranžím a zvuku. To neznamená, že by se mi některé jejich hity taky nelíbily; jako první jsem od nich slyšel v roce 1982 "Runaway" a dodnes ji mám rád. Na druhou stranu bych si ale nikdy nepořídil jejich řadové album (jednou jsem to udělal a hned „šlo”), leda dobrý výběr...

A už se dostáváme k "Blaze Of Glory"...
Sólová nahrávka frontmana skupiny Johna Francise Bongioviho (alias Jona Bon Joviho) se, podobně jako o sedm let mladší "Destination Anywhere", od produkce jeho domovské kapely přeci jen v lecčem liší. Společným jmenovatelem je jistě hlas zpěváka, který mi byl vždycky sympatický (a myslím, že má na úspěchu písní, v nichž zní, velký podíl), taky autorský rukopis Jona je znát. Ale celková westernová nálada, neúčast dalších členů (hlavně Richieho Sambory) a tím absence jejich vlivu na aranže skladeb, stejně jako pestrá směsice hostů, často zvučných jmen, to všechno dost odlišuje toto album od „pravých Bondžováren”.
Právě duch Divokého západu je tím hlavním kořením, které dodává novou chuť celému počinu; ať už jde o indiánské motivy anebo vliv country, inspirace westernem "Young Guns II" (kde si Jon i zahrál) albu sluší...

Ve své sbírce ho mám taky a považuji jej za excelentní přírůstek.
reagovat

@ 19.03.2011 15:14:18
To motto, to je nějaký citát, když je to v uvozovkách?

Cossack @ 19.03.2011 19:00:34
Ano, je to můj citát... :-)
Mimochodem, není mi známo, že by motto nemohlo být v uvozovkách, ať jde o nějaký „známý” citát, či nikoliv. Podobné pravidlo v českém jazyce neexistuje.
(A kurzívu, kterou bych byl použil namísto uvozovek, tady „udělat” neumím.)

hejkal @ 28.03.2011 08:48:16
Narazil som na toto:
"We could have been AC/DC, but I didn't want 10,000 ugly headbanging guys at my shows. I wanted their girlfriends."
Jon Bon Jovi

Preklad:
Mohli by sme byť AC/DC, ale nechcem, aby mi na koncerte metalo hlavami 10 000 ufúľaných (ja viem, ale neodolal som:)) fanúšikov. Chcem tam ich priateľky.

Voytus @ 28.03.2011 09:44:42
Hejkal: To je dobrá hláška :-). Jinak pro mě osobně představovala tahle kapela spíše odpad. V patnácti jsem zhlédl nějaký jejich koncert a neváhal jsem ji okamžitě označkovat nálepkou 'sračka', což jsem vždy dělal pouze vyjímečně. Navíc jsem se nemohl ubránit dojmu, že hráli pořád dokola jednu píseň, protože ty sborové refrény jsou si hrozně podobné. Nic pro mě, maximálně takhle >> odkaz

b.wolf @ 28.03.2011 11:42:05
Tahle deska je docela slušná, nebyla dělaná jako soundtrack k tomu Tebou vzpomínanému westernu? Aspoň pro mě jediná, která se dá s Bon Jovim poslouchat.

Apache @ 28.03.2011 12:08:24
Jasně, je to soundtrack k westernu Young Guns II.

Cossack @ 28.03.2011 18:22:24
b.wolf:
V tom se s Tebou shodnu; podobně „slušná” (i když přeci jen horší) je i druhá sólovka "Destination Anywhere", která už soundtrackem není, pokud vím, a na níž se spolupodílel, hráčsky i autorsky, Dave Stewart (Eurythmics, Spiritual Cowboys). A další malý rozdíl je v tom, že se na ní objevil jeden z jeho spoluhráčů z Bon Jovi, klávesista David Bryan...

Voytus:
Tvůj názor je mi hodně blízký... ;-) Až na pár hitů, které mi nevadily při pařbách, jsem jejich produkci taky nikdy nemusel. Tahle Jonova sólová „pistolnická” aktivita je pro mě výjimečná i tím, že ji můžu komplet. (Můj vztah ke kapele Bon Jovi to ale nijak nezměnilo.)