Diskuze

předchozí »

Antony - 10.01.2024 11:07:13 #

hejkal: Myslel jsem to stejně. Hecování je dobrý termín. Spokojenost vyplývá z věčné nespokojenosti.. :)

Jarda P - 10.01.2024 10:36:00 #

Právě poslouchám CD Notes From San Francisco a čtu duvody, proč skladby z takzvaného amerického alba produkované Elliotem Mazerem vyšly až po Roryho smrti. Z důvodu nespokojenosti se rozhodl nahrát některé skladby z něj  znovu v obměněné sestavě jako Photo-Phinish.

hejkal - 09.01.2024 22:43:34 #

Myslel som to tak, že je večne nespokojný, lebo vždy čosi k dokonalosti chýba. A tým je vlastne stále hecovaný. Aspoň ja to tak mám. 😀

hejkal - 09.01.2024 22:34:48 #

Aj ja s tým súhlasím. Inak povedané, spokojný umelec nie je umelec. :)

Antony - 09.01.2024 22:27:18 #

Otázka 44. Ako byť spokojným a šťastným umelcom? Krátka odpoveď: Tak, že budete mať cieľ, ktorý vás presahuje. Můj koment: Ano. V tomhle se s panem Billgrenem zcela shoduji a jeho krátkou odpověď považuji za výstižnou a vyčerpávající. Mít cíl, kterého nelze dosáhnout, mít stálou výzvu a motivaci. Pořád nacházet směřování. Tak to je.

Antony - 31.12.2023 10:24:45 #

Otázka 43. Ako preniknúť k podstate umenia? Krátka odpoveď: Nedá sa to. Můj koment: Když pominu vstupní dilema, které vznikne již v samotném určení podstaty, tedy se těžko rozpoznává, kterým směrem se vlastně vydat, jsou tu i další překážky. Všechny vyplývají z podstaty umění, kdy při zachování individuální svobody se můžeme dobrat k tolika algoritmům, kolik je tvůrců i vnimatelů. Proto najít jednotící způsob je zhola nemožné. Můžeme jen opatrně hledat obecné aspekty, nikoli konkrétní postupy. Protože ty, když byly někým vychytrale vydumány, se vzápětí ukázaly nefunkčními. Ano, nedá se při hledání dojít do cíle, tím spíše bych měli být celý život "on the road", a ne zakotvit v přepřahací stanici.

Antony - 29.12.2023 17:09:03 #

Otázka 41. Neboli umelci za starých čias múdrejší? Krátka odpoveď: Boli. Můj koment: Soudit můžeme jen z dochovaných děl a svědectví. A také ze znalostí, jak to v dřívějších dobách s uměním chodilo. Nebylo místo pro podprůměr. Uživit se uměním dokázal jen málokdo, musel projevit mimo talentu i další mimořádné schopnosti. Proto se nám může zdát, že dříve byli moudřejší. Z těch méně moudrých se umělci nestali, zafungovala metoda přirozeného výběru. Pohled na současné umělce je zkreslený kvantem méně moudrých (ať si pod slovem moudrost představíme, co chceme), srovnání je tak ovlivněné podmínkami dnešní doby.

Antony - 25.10.2023 22:52:38 #

Otázka 39. Na čo by sme sa mali sústrediť? Krátka odpoveď: Na nič. Můj koment: Spousta věcí a situací v životě vyžaduje soustředění. Aź člověk zapomíná na sebe. V umění je to naopak. Zde se oddávám volnému bloumání mysli a jestli se na něco zaměřuji, pak právě na sebe. Co to se mnou dělá. Je to vůbec soustředění? Spíše jakési ohmatávané vnímání. To až potom, později, když chci psát, se z nahmataného snažím vyextrapolovat aspoň nějakou kloudnou myšlenku. Ale to se již od samotného díla vzdaluji, abych je mohl vidět s odstupem.

Antony - 17.09.2023 17:42:23 #

Zcela souhlasím, mám to stejně. Závěrečnou otázku považuji za řečnickou..

Judith - 17.09.2023 11:05:31 #

Při vlastním vnímání a zážitku určitě kontext důležitý není, tam veškeré předběžné konstrukty odkládám a zajímá mě jediné: jakým způsobem dílo rozčísne nicotu a čím plátno zaplní. Tvůrce a informace kolem mě zajímají taky (když se z toho urodí i profil do databáze, tím líp), ovšem jindy a jinak, jo. Volné vybírání se mi zamlouvá, i když vlastní vkus mi evokuje představu dvou rukou, které se navzájem modelují z hlíny (nemá něco takového Švankmajer?) - vede k otázce, jak se takový vlastní vkus dělá?

předchozí »