Diskuze

« další předchozí »

Judith - 22.10.2023 14:09:07 #

Něco pro oko: trocha digitálního umění A něco pro mysl. Zdolala jsem dalších devět stránek Petříčkova Myšlení obrazem (nesmějte se, tento text má v pomyslných metrech značné převýšení...) a tohle se mi líbí - volně parafrázuji včetně citátů, závorky jsou moje: Teoretik umění Max Imdahl rozlišuje dvě vidění předmětu, rozpoznávající a vidoucí. Věci rozpoznáváme, protože už zhruba víme, co jsou. Poznávání zde probíhá jako proces ztotožňování. (Tohle je židle, dům, kámen.) Vidoucí vidění tento zvyk rozrušuje a snaží se vidět věci jinak. (Snaží se je vidět "skutečně", spatřit je v jejich jedinečnosti a celistvosti.) Alberto Giacometti prohlásil: "Netvořím proto, abych prováděl krásné obrazy nebo krásné sochy. Umění je jen prostředek k vidění. Ať se dívám na cokoli, všechno mne přesahuje a udivuje, a ani přesně nevím, co vidím. Je to příliš složité. Je tedy třeba se prostě pokoušet napodobit, abychom si trochu ujasnili, co vidíme." Identifikace zjednodušuje, umění je naopak snaha pochopit složité složitým, tedy bez zjednodušování. A to také znamená, že vidoucí vidění otevírá trhlinu mezi věděním a viděním (nejsem si jistý, co vlastně vidím, jako když se z mlhy vynořuje nezřetelný tvar). Právě tento působ vidění skutečnosti se umění snaží zachytit...

Apache - 17.10.2023 19:11:27 #

Judith: Určitě souhlas, samozřejmě. Ovšem ta malba na přední straně je, řek bych, vyloženě ikonická. Tak výrazných obalů myslím až tolik není. Jeden kamarád kdysi nosil ten obrázek pár let na tričku, tak to mám ještě spojené i s nějakými nostalgickými vzpomínkami... Album jsem myslím nikdy neslyšel komplet (nebo možná jednou či dvakrát), ale první skladba je tak dobrá, že díky ní (a tomu obalu) jsem celku i jako nefanoušek progrocku prostě nemohl dát méně než pět hvězdiček.

Judith - 17.10.2023 17:53:14 #

Tam je moc hezká i druhá strana, zubatý Měsíc >> odkaz

Apache - 17.10.2023 16:20:51 #

Jeden z mých nejoblíbenějších obalů vůbec.  Paradoxně zrovna tohle album nemám dodnes ve své sbírce.

Judith - 17.10.2023 13:35:49 #

Opět něco z přírody: Steve Axford - fantastické fotografie různých druhů hub... Více třeba tady nebo zde. Časosběrné video růstu hub... Jak se vše obrací zpět do sebe, nastává čas vzdát poctu tomuto spodnímu světu, rozkladu a zániku. Jsou to samotné kořeny života. Drtivá většina života hub se odehrává pod zemí... Jsem v pohodě, tohle se mnou dělá podzim :-) Ty rostoucí houby je skvělé sledovat u nějaké divočejší psychedelické hudby.

Judith - 16.10.2023 23:03:53 #

Roger Dean vydává kalendář pro rok 2024 (Doufám, že odkazy na IG jdou prohlížet i bez přihlášení, už si nepamatuju, jak to tam v tomhle ohledu funguje.) Ach. Ten slon křížený s můrou na září třeba... (V náhledů je víc obrázků a taky video, kde jsou všechny měsíce, zalistujte šipkou.)

Judith - 16.10.2023 12:26:19 #

3D skulptury vytvářené z odložených knih V Seattlu žijící výtvarnice Isobelle Ouzman přetváří knihy, které už nikdo nechce, v plastické obrazy prostřednictvím vyřezávání mírně posunutých vrstev po jednotlivých stránkách. Společně s ilustrováním takto vytvořených kontur vznikají 3D díla, zanořené do původních stránek jako jeskyně. Nejnovější dílo s názvem Introspection.

Judith - 13.10.2023 23:48:18 #

Po spoustě slov něco závratně prostého pro oko: Mnohonásobně zvětšený písek na pláži. Příroda je neuvěřitelně rozmařilá. A krásná.

Judith - 13.10.2023 23:43:02 #

Obě níže zmíněné knihy už mám doma. Slovo a obraz je větší formát na křídovém papíře, reprodukce obrazů (většinou malby, ale nic moc známého) doprovázejí eseje s názvy jako Uzel ve skutečnosti nebo Ironie je smysl pro nekonečno. Těším se na čtení.  Myšlení obrazem je knížečka do kapsy, ale nesmírně hutná. Již jsem na sobě pocítila pravdivost náhodně nalistované teze, že skutečně myslet nutně znamená měnit se. Po obecně filozofujícím úvodu rozvíjí na pár stránkách, které jsem zatím vstřebala, zhruba toto (volně parafrázuji): Představme si návštěvníka galerie současného umění. Bude nejspíš před obrazem či jiným artefaktem různě popocházet, hledat úhel pohledu, z něhož mu dílo dává smysl. Jestliže jej nenalezne, opustí galerii rozladěn. Pokud ano, odnese si kromě samotného vjemu i schopnost dívat se na svět určitým způsobem, a právě o to modernímu umění jde. Principiálně se jedná o přesný opak mimeze, tedy představy, že umění nějak "zachycuje skutečnost", která existuje mimo ně. Skutečnost nelze oddělit od úhlu pohledu, jelikož je nekonečně pestrá a proměnlivá. Právě to si moderní umění uvědomilo. Doplním, že mi to celkem ladí s myšlenkou, kterou rozvíjí teorie literatury (konkrétně teorie fikčních světů, ale dle mého jde o obecnější zákonitost): máme-li porozumět dílu, musíme rozšířit své vědomí tak, aby dokázalo obsáhnout svět, v němž existuje toto vše. Jde spíš o to přivést či navést člověka někam, kam by se jinak nedostal (napadá mě scéna z Nekonečného příběhu, kde se Atrej ptá královny, k čemu byly všechny jeho útrapy - protože dovedly čtoucího Bastiena až sem), než o to "něco mu sdělit".

Judith - 04.10.2023 17:03:21 #

V Galerii hlavního města Prahy začíná výstava Myšlení obrazem inspirovaná ideami filozofa Miroslava Petříčka. Tomu v roce 2009 vyšla stejnojmenná kniha. Nečetla jsem, ale jiné Petříčkovy texty ano. Mimořádně pronikavý duch. Zajímavá by mohla být i publikace Slovo a obraz. Myslím, že potřebuju obě. Bude jim to v knihovně slušet vedle knížky Emoce v obraze (brněnská záležitost, rehabilitace pocitů na akademické půdě, nevídaná věc).

« další předchozí »