Diskuze

« další předchozí »

Judith - 28.02.2023 00:08:50 #

Ještě mě zajímá, čím je u hudby vymezena horní hranice DR? Je to proto, že vyšší hodnoty v reálu nelze dosáhnout, nebo by to bylo neúčelné? Platí bez výjimky, že vyšší číslo je lepší? Může mít nahrávka z hlediska poslechu příliš vysoký DR?

Antony - 27.02.2023 23:43:50 #

Zabývat se technickými parametry bez zkoumání jejich vlivu na zvuk, by byl jen takový suchopár. Poslouchat zvuk a ignorovat technický aspekt je opíjení se rohlíkem. Vždy hledám vyváženost obou pohledů. Ony spolu souvisí více, než by se na první poslech zdálo. Spojené nádoby.

Judith - 27.02.2023 23:14:35 #

Tak to mě Google dobře dovedl. Mně se líbí, že se tam, aspoň co jsem pochopila, probírá hudba, ne jen čistě zvuk (což mám někdy dojem z hifi fór - ne že bych jich tolik navštívila). Líbilo se mi, jak jsi u nějakého alba Jethro Tull (no asi to byl Aqualung) srovnával různé mixy včetně toho, jak výsledek působí jako hudba. Čistě technická stránka věci mě osobně zas tolik nezajímá, potřebuju vědět, v čem to je rozdíl, jak se to projeví pro posluchače.

Antony - 27.02.2023 23:06:15 #

Hoffmanovy stránky jsou pokladnice informací o zvuku nahrávek. Lepší neznám.

Judith - 27.02.2023 21:30:10 #

Zná prosím někdo stránky "Steve Hoffman Music Forums"? Je to dobrý web? Našla jsem tam diskusi (dvanáctistránkovou) o jednom vydání Marillion: Brave >> odkaz a mj. se tam řeší Wilsonův remix... i když 5.1 mix bude asi ještě něco jiného, než mám já (5.1 je surround sound, pokud se nepletu)? Nemám tenhle box, jen CD z roku 2018...

Judith - 14.02.2023 22:42:52 #

Třeba jednou prozřu a "proslechnu", zatím to všechno čtu spíš jako antropologický exkurz do života kmene audiofilů... každopádně zajímavý.

Antony - 14.02.2023 21:36:45 #

Ano, v tomhle smyslu má kniha jako nosič určité štěstí. Co je dnes ve vydávání muziky běžné, je v literatuře výjimkou: >> odkaz

hejkal - 14.02.2023 21:23:35 #

Podľa mňa v každom umeleckom žánri je možné viesť diskusiu o technikáliách. A v každom z nich napokon vysvitne, že nie sú hlavným a ani prvoradým kritériom. Kebyže aplikujem túto problematiku na literatúru, tak môžeme viesť funkčnú diskusiu o tom, akým spôsobom je text zachytený na nosič, typ ceruze, tlače, druh papiera, jeho gramáž, typ väzby atď. Ale v konečnom dôsledku na tom až tak nezáleží. Literárny text osloví z kože, kriedového papiera, ošúchaného paperbacku, pretože podstata umenia nie je v jeho nosiči a forme. Musí byť rozpoznateľný, to stačí. Iste, je to subjektívna a nemerateľná hodnota, ale aj tak je najdôležitejšia. Čítať iba pozlátené veľkoformátové knihy v koženej väzbe, lebo inak mi to ničí oči, je síce možnosť, ale značne obmedzujúca. Tak to vnímam, ale nemám nič proti tomu, keď to niekto iný vníma inak. Nie som technický typ, a tak vám prajem konštruktívnu diskusiu na danú tému.

zdenek2512 - 14.02.2023 19:16:55 #

Bigbít jsem začal poslouchat z rádia, ale toužil jsem po magnetofonu, ten jsem si koupil Tesla B400, pásky nahrané devítkou, poslech z širokopásmového reproduktorku průměr sedm centimetrů. Později jsem si koupil zesilovač AZS215 a udělal jsem si reprobedny. Pásky jsem prodal přešel jsem na kazety a Dolby C, nebyl to špatné, ale o nějakém přirozeném zvuku to nebylo ani náhodou, nastoupila vlna CD, pro mě bomba bez šumu a praskotu. Před asi dvaceti lety mi bývalý spolužák z VŠ řekl, že jak hraje CD záleží na převodníku a nejlepší převodníky dělá p. Vrána (Casea), koupil jsem si sluchátkový zesilovač s převodníkem Lyra a k tomu zesilovač 2x100 W Audiolab a dvojici repro Dynaudio. DR nevím co je, tak neřeším, poslouchám hlavně svoje CD a samozřejmě mám i gramofon, tak i LP.

balu - 14.02.2023 18:07:07 #

Judith - hudební nosiče poslouchám od počátku sedmdesátých let, takže mám dost naposloucháno, hlavně z vinylu. CD nosiče mají naostřenější výšky a také vnímám to, že některá CD hrají výrazně hlasitěji. To je způsobeno stlačením dynamiky a tím je nahrávka plošší. Proto se dnes stále shánějí CD nosiče z osmdesátek a devadesátek, kde se komprese ještě nepoužívala.

« další předchozí »