Diskuze

« další předchozí »

Antony - 21.07.2023 19:35:07 #

Otázka 24. Ako umelec mám isté nedostatky, s ktorými sa neviem vyrovnať. Ako si s nimi najlepšie poradím? Krátka odpoveď: Ignorujte ich. Můj koment: Raději nejprve upřesním, že jako umělecký problém nevnímám formální technickou záležitost. Jedná se o jinou kategorii. Jde o nespokojenost s přesvědčivostí, dokonalostí vyjádření toho, co jsme chtěli do díla dát. Opět by zde měla místo sebekritiky nastoupit sebereflexe. neboť i když podle nás, věčných nespokojenců, ono dílo je "nedokonalé a problematické", tak z hlediska uměleckého vyjádření je pravým obrazem našeho já. Tedy dokonalým. Je správné ignorovat tento pseudoproblém malověrných..

Antony - 20.07.2023 08:02:40 #

Ano, občas se pan Billgren trefí dokonale.. Někdy je jeho krátká odpověď výstižnější, než ta dlouhá. Čtu si ji až teď, a raději ji ponechám osudu bez dalšího komentáře.

hejkal - 20.07.2023 07:58:29 #

Toto je úplne presné.

Antony - 20.07.2023 07:53:37 #

Otázka 23. Ako mám dosiahuť úspech? Krátka odpoveď: Urobte niekomu radosť. Můj koment: Výstižné. Vzbudit v někom příjemné pocity (libost) niterní imaginativní formou je pro umělce ten největší úspěch. Je to z hlediska materiálního světa zázrak. Proto vnímám umění (poslouchám muziku atd.), aby mi dávalo zážitky jiným způsobem nezprostředkovatelné.

Judith - 18.07.2023 23:28:33 #

Velčovského pamatuju z dob, kdy dělal porcelánové holínky s cibulákovým vzorem a podobné věci, vlastně vždycky jenom kombinoval existující nápady. Pravda, design je samostatné odvětví. Mimochodem, celý den mi dnes zněli v hlavě bratři Nedvědové, na pouti jsem vystřelil růži z papíru... Člověk asi musí počítat s tím, že na něm něco ulpí, když se ponoří do odpadu.

Antony - 18.07.2023 17:56:11 #

Ještě jsem mrknul na Maxima Velčovského. Krása.. Aneb, jak se jmenuje výrobek, který není ani originálním uměním, ani sprostým kýčem, ani prostým řemeslem? To je, milé děti, designová kreace.. A ta má svoji cenu. Mimochodem, toho trpaslíka už udělal.

Antony - 18.07.2023 16:13:20 #

No jasně. To je také způsob, jak vyjádřit disproporci.. Citovanou formulací jsem se snažil popsat, jak já rozeznávám, když na mne něco jako kýč působí. Případně se mi nelíbí (aniž bych oba pojmy směšoval). Navenek efektní pozlátko, uvnitř emocionální prázdnota. Zkušenost z vlastní vnimatelské praxe. "kdy člověk musí něco specifického vědět, znát, aby viděl, že má před sebou umění." To je trefné.. :) Proto jsem ve vláknu o obalech a vizuálním umění zmiňoval onu přenosnost a výlučnost. U výlučně uměleckého díla poznáš, že jde o umělecké dílo, nikdo ti to říkat nemusí. Ale když potřebuji u hromady odpadků návod, že jde o umění, abych si ji nespletl s opravdovou hromadou odpadků, vytrácí se výlučnost jako základní vlastnost uměleckého díla, tedy to pro mne uměleckým dílem není.

Judith - 18.07.2023 15:53:42 #

Takže se shodneme na snaze kýče vypadat či působit jako něco jiného, než co je. Mramorového trpaslíka od Velčovského bych musela vidět, třeba by překvapil, ale v tom, co dělá, vidím právě to, co píšeš a co je velice důležité rozlišení (moc se mi ta formulace zamlouvá): nejde o vyvolání pocitu skrze niterní imaginaci vnimatele, ale zkratkou přes smyslové nebo rozumové mechanizmy pomocí symbolů a schémat. Vystihuje to problematičnost části zvlášť výtvarného umění, kdy člověk musí něco specifického vědět, znát, aby viděl, že má před sebou umění. Samo o sobě nepůsobí.

Antony - 18.07.2023 15:34:50 #

Protože je to účelová a návodná přetvářka. Proč by nemohl kýčař udělat umělecké dílo?

Judith - 18.07.2023 14:48:44 #

Mramorový trpaslík zní jako něco, co by mohl udělat Maxim Velčovský, a toho teda za kýčaře považuju. V rozepsaném příkladu moc nerozumím, v čem má být rozpor - roztomilost, barevnost i levný materiál jdou navzájem dohromady docela dobře?

« další předchozí »