Diskuze

« další předchozí »

Apache - 06.12.2023 16:34:53 #

Judith: A to s tím filmem máš takhle celý život nebo jen v poslední době?

Apache - 06.12.2023 16:32:04 #

chimp.charlie: Tak to já se chci bavit úplně u všeho. To je naprostý základ - musí mě to bavit. Filmy, knihy, muzika, všechno. Jak mě to nebaví, konec. Komedie mě třeba moc nebaví. Tedy ty čisté komedie - připadá mi, že skoro všechny ostatní žánry umí být zábavnější. A častokrát i vtipnější. Ale třeba Monty Pythony uznávám, ti byli vtipní i zábavní jako málokdo. A hodně mě kdysi bavil Pierre Richard. Taky Woody Allen. Teď už pravda trochu míň, oba.

Judith - 06.12.2023 16:11:10 #

Apache: Proto píšu "tímhle způsobem". Všechno umění je zatahováním do cizí hlavy, duše, cizího světa. Pro mě je třeba hodně důležité, že u knížek si sama určuju tempo a intenzitu, nejsou míněné ke čtení na jeden zátah. Hudba si v tomhle diktuje, ale zase působí trochu jinak a pro tohle působení je náš mozek trénovaný odpradávna. Film je prostě hodně vjemů najednou, až nepřirozeně díky střihům, a nabízí relativně malý manévrovací prostor pro vnímatele, třeba i v tom, že prakticky není možné po celou dobu změnit pozici. (Dvojsmysl je svým způsobem vypovídající, nechám ho tam.)

chimp.charlie - 06.12.2023 15:43:34 #

Tak já bych docela podepsal to, co napsala Judith, konkrétně pasáž, že nemám odpovídající přijímač. Já jsem ve filmu nikdy nehledal umění - ne, že bych mu je jako oboru umělecké činnosti upíral, pouze jsem se u něj vždycky chtěl jen bavit; na vážná témata mám život a literaturu (a ovšem hudbu). Takže můj filmový vkus se omezuje takřka výlučně na komedie, a to nejlépe komedie české, a z nich ještě lépe ty natočené do roku 1989, samozřejmě včetně prvorepublikových. Čest výjimkám, například filmům Carlose Saury s Antoniem Gadesem (jejich pojetí Carmen mě - řečeno po indiánsku :-) - opravdu sejmulo).

Apache - 06.12.2023 14:46:48 #

Judith: ..."zatáhnout do cizí hlavy" můžeš vlastně říct o knize mnohem víc než o filmu. Protože film je jaksi mnohem víc kolektivní dílo než kniha - v knize je to víc o té jedné hlavě. Vlastně to můžeš říct o čemkoliv - písnička je koneckonců taky z cizí hlavy. :-) Pusť si Návrat do budoucnosti. To ti udělá zaručeně dobře. ;-) hejkal: Začínám chápat tvůj přístup: Na Rockboardu jen o muzice, maximálně zahlásím co čtu, ale bavit se o tom nebudu. :-)

hejkal - 06.12.2023 14:02:14 #

Apache - ja som pomerne veľký filmový fanúšik, ale nejako nemám potrebu sa k tomu vyjadrovať, tobôž na Rockboarde.

Judith - 06.12.2023 13:36:15 #

Ad adaptace: Originalita se přeceňuje. Přesněji řečeno, originalita a osobitost je v umění vnímaná jako žádoucí kvalita jen v poměrně úzkých kruzích a po relativně krátký čas. Shakespeare nemá ve svých dramatech takřka žádný původní námět, skoro všechno odněkud převzal. V jeho době byla prověřenost příběhu braná jako pozitivní věc. Filmovou estetiku osobně považuju za svébytnou, plně hodnotnou disciplínu a přiznávám, že pro ni prostě nemám odpovídající přijímač. Navíc nedokážu věnovat filmu pozornost dvě hodiny nebo i víc - minimálně nevydržím takhle dlouho nejít čůrat :D V sobotu večer jsem si říkala, že už se fakt vybodnu na internet a pustím si nějaký artový snímek, nebo prostě něco, co mám doma a ještě jsem to neviděla. Jenom při té představě se mi udělalo mdlo. Nějak se nechci nechat zatáhnout do cizí hlavy tímhle způsobem, to je asi můj současný postoj k filmům.

Apache - 06.12.2023 13:02:27 #

Tak třeba já mám filmy rád tak nějak stejně jako knihy nebo muziku. Podle mě je film umění na srovnatelné úrovni jako literatura nebo hudba. Nevím jestli je to známé úsloví "kniha je vždycky lepší než film" rozšířeno mezi lidmi jen u nás nebo i ve světě, ale já s tím nesouhlasím. Na to jsem už viděl poměrně dost filmů, které svou literární předlohu strčily do kapsy, případně nabídly jiný, ale kvalitativně srovnatelný pohled na stejný příběh nebo téma. Taky nesouhlasím s představou, že filmová adaptace by měla být věrnou "ilustrací" knihy. Taková adaptace je podle mě zbytečná a nepřináší oproti knize nic nového, žádné obohocení, v žádném směru. (To všechno samozřejmě neznamená, že by drtivá většina filmových zpracování literárních předloh nestála za starou belu. :-) Na druhou stranu, ona je stejně drtivá většina všech existujících filmů adaptací nějaké předlohy. Častokrát takové, ke které se jako čtenáři ani nikdy nedostaneme.) Jinak nevím, zda dobře chápu postoj některých zdejších pisatelů jako celkově negativní postoj k filmu. Ale pokud ano, tak mě to vcelku překvapuje, To jste opravdu nikdy neviděli žádný flm, který by vás sejmul? :-) Pokud jsem to pochopil špatně a jde jen o postoj k filmovým adaptacím ve vztahu k jejich předloze, tak k tomu už jsem se dostatečně vyjádřil výše. Prostě bych všechny filmy podle knih určitě neházel do jednoho pytle. (Zvlášť když nějakou formou adaptace je nejspíš většina filmů, které jste viděli.) Jinak mě ale vážně docela překvapuje, že na Rockboardu je tak málo filmových fanoušků. Jediný, kdo se tady k něčemu takovému zatím přihlásil, je loutkář Cvach...

Judith - 06.12.2023 12:43:34 #

Pár tipů na knižní dárky (vše by mělo být sehnatelné): Timothée de Fombelle: Tobiáš Lollnes - pro školáky a věčně mladé Souhrnné vydání nakladatelství BaoBab je nádherné po všech stránkách. Malý velký příběh, který se čte jako podobenství o lidech a společnosti. Dobrodružství, příroda, odvaha jít si za svým, síla rodiny a přátelství. Anna Bolavá: Do tmy - pro svérázné osobnosti a lidi se "zelenými prsty" Vynikající český román o ženě s velkou vůlí a osobitým životním stylem. Vhodné pro každého, kdo vášnivě vyznává nějaký koníček (hrdinka náruživě sbírá a suší byliny a dává tomu opravdu všechno). Nebo kdo má zahradu. Její další knížky už jsou trochu slabší, ale taky pěkné. Elizabeth Stroutová: Olive Kitteridgeová (dva díly) - pro dříve narozené a milovníky vztahových příběhů Hrdinka je nerudná učitelka matematiky v důchodu, autorka ji ovšem vykresluje neodolatelným způsobem. Tahle protivná baba si čtenáře prostě získá. Elizabeth Strout tvoří všemi svými knihami mozaiku příběhů z jednoho malého města, postavy se různě vracejí, dozvídáme se o nich víc... Výtečná (a bohužel rozebraná) je sbírka povídek Všechno je možné. Jiří Hájíček - cokoli od něj - pro lidi, které zajímá svět a zase tak moc nečtou Výborný český autor společenských románů a povídek, má vcelku jednoduchý styl, ale je to kvalita.

Antony - 06.12.2023 12:38:11 #

Mozek je potřeba cepovat. Jinak rozbředne.. :)

« další předchozí »