Diskuze

« další předchozí »

Pegas - 28.10.2023 10:11:42 #

Dobrá i blbá hudba existuje ve všech obdobích. A pořád se stává že mě nějaká deska naprosto pohltí.  Přirovnání s knihami mě také napadlo. Nakupování hudby u mě ale vždycky vedlo, ani nevím, kolik mám CD za těch cca 25 let, co jsem si koupil první. Všechno zabírá místo, ale rozdíl je v tom, že poslechnout nějaké CD vícekrát není vůbec problém, klidně několikrát za den nebo během krátké doby, nebo když na nějakou desku dostanu chuť, stačí najít hodinku času, případně alespoň nouzově k práci. Ale přečtení knížky trvá déle, i když mě maximálně zaujme, nedokážu ji číst v krátké době znovu a vždy preferuji přečíst si něco nového než již jednou čtené. Podobně jako v hudbě toho vychází stále dost a stále dost ze starých jsem nečetl. Knihy jsou tedy spíše ozdoby do knihovny nebo prostě pro ten pocit mít je. Také zabírají víc místa a jsou dražší než CD. Zůstávám u CD, digitální hudba mě moc nebere, to mám spíše pro poznávání nebo když si chci narychlo něco pustit, takže ji ani nekupuju. Vinyly mě minuly obdivuji na nich ale ty velké obaly, to je paráda, ale cena 2x vyšší než CD a nemám ani gramofon a fakt bych se nechtěl pouštět do toho, že bych si začal pořizoval oblíbená alba i na vinylech.

hejkal - 28.10.2023 06:59:01 #

Tiež vlastním filmy i seriály a tiež o tom nijako zvlášť nepremýšľam. Teda, až na to, že môj vkus je natoľko brakový, že ani streamy ho nenapĺňajú, ja sa vyžívam vo veciach, ktoré by väčšine pokazili obed... Minimalizmus v bývaní je pre mňa sterilný, ja musím žiť v drevenej knožnici. :)

Judith - 28.10.2023 02:05:21 #

Já asi fakt nejsem vlastnič, teprve velmi nedávno mě třeba napadlo, že bych si ty oficiálně koupené věci z Bandcampu mohla fakt stáhnout, abych je jako "měla", a neposlouchat je jen online! Mně spíš připadá, že hudby je strašně moc a odevšad se valí další, než bych měla pocit, že potřebju něco shánět.  Kompilacím moc neholduju, ale jednu teď mám na cestě, The Krautrock & Progressive Box Set - 6 CD za 239,- korun, tomu jsem tedy neodolala a pár jmen neznám.

hejkal - 28.10.2023 01:22:08 #

Ja sa netrápim žiadnou kvantifikáciou, tiež skrátka počúvam, čo to dá. Aj keď už ani zďaleka nepočúvam toľko, koľko zamladi. A ticho mi tiež niekedy vyhovuje. Na margo kníh, ja som zástanca opakovaného čítania. Sú diela, ktoré som čítal desiatkykrát. A špeciálne pri poézii by som nedokázal žiť s pocitom, že si čosi prečítam len raz. Ja som začínal ako chudobný študent nakupovať cédečka z vreckového. Ako Antony nefajčím, nepijem, len tie knihy mi vždy stáli v ceste, delia moju pozornosť pol na pol. :) Výberovky mi veľmi pomohli, keď som chcel nejakú skupinu buď spoznať alebo mať aspoň niečo. Preto moje prvé nosiče okrem srdcových albumov (Wishbone Ash - debut, Jethro Tull - Benefit a Aqualung, Mountain - Live The Road Goes Ever On, Led Zeppelin - I a II, Ten Years After - Ssssh a Cricklewood Green, ELP - debut, Quicksilver Messenger Service - debut...) obsahovali výberovky - Deep Purple, Colosseum, Janis Joplin, Jimi Hendrix, Free, Mountain... Bolo ich dosť a dodnes si dobrý výber rád a s chuťou vypočujem. Pamätám si, ako som mal niekedy v pätnástich taký zoznam s cca 20-timi albumami, ktoré si musím kúpiť, aby som mal "všetko". :) Keďže otec mal hromadu platní, kaziet s nahrávkami z platní a hromadu viedokaziet, v počiatkoch mi stačilo mať aspoň nejaký výber. A dnes mám síce kompletné diskografie milovaných kaiel, napriek tomu si kúpim aj nejaký výber a občas si ho pustím, keď mám chuť na prierez tvorbou za jednu-dve hodiny, nič lepšie pre mňa neexistuje.

Judith - 27.10.2023 23:58:25 #

Apache, jen do sebe muziku val, co to dá, přeju ti to! Pro mě je hudba zajímavá, dokud probíhá vzájemná chemická reakce, pak už jen jako připomínka (i když občas se po čase spustí další kolo, jak se člověk vyvíjí). Z toho důvodu mi nedává smysl řešit, jestli něco stihnu poslouchat "dost často". Obecně je zajímavé, že u plné knihovny se lidi sice ptají, jestli člověk tohle všechno přečetl, ale žádné představy o nutnosti opakování, natož pravidelného, knihy nevyvolávají, a stát mohly stejně jako CD. Občas si pouštím playlisty na YouTube, takové osobní výběry, a písnička je určitě jednotka hudby, která stojí za pozornost. Ale celkově vzato potřebuju k životu i dost ticha, musím si věci zažít v klidu. Velké sbírky obdivuju a kochám se, když dá někdo foto! Na zálibách mi přijde nejlepší, že je to sféra, kde si každý může rozhodnout, co a jak mu nejlíp vyhovuje. "Já to chci takhle" prostě stačí. Sdílení je zajímavé, i odkrývání individuálních souvislostí a příběhů, které umožňuje, to se mi líbí, co se tady rozjelo.

Antony - 27.10.2023 23:10:52 #

Apache: No jo, já byl divnej, nepil jsem, nekouřil, to mi vydrželo dodnes. Ale nemám pocit, že bych nežil, byl to docela dobrý.. :) Muzika, knihy, příroda.. A spousta dalších věcí..

Antony - 27.10.2023 23:07:29 #

zdenek2512  Kotouče mne minuly, k muzice jsem se dostal až po nástupu kazet. Takže geneze byla LP-kazeta-CD-VHS-minidisk-CDR-HDD-LP, samozřejmě často souběžně, nikoli návazně. Zajímavá byla etapa s VHS, na stereo video recorderu se to chovalo jako analogový záznam na cívku. Měl jsem stovky VHS s muzikou, dvě videa a ani jeden film..

Antony - 27.10.2023 23:01:34 #

Apache No, takové kazety jsem si nikdy nekupoval. To nebyly originály, ale kopie. Já šel vždy po zdroji, tedy po LP. Jarda Merhaut zemřel 6. června 2022, pokud to nevíš.

Antony - 27.10.2023 22:58:55 #

Kdyby muziku nemrvily digitální mastery a remastery, nikdy bych do vinylů nešel. Digitál mi plně vyhovoval. Ale mám jednoduchý vkus, vždycky hledám to nejlepší. Desky si stejně pro poslech potom digitalizuji, je to praktičtější, médium se neohrává, a obalem se můžu kochat tak jako tak. Někdy je nakupování desek vítaným způsobem, jak podpořit rovnou umělce, baví mne psát si přímo s kapelou. Jinak, když jsem ještě kdysi kupoval CD a dnes je mám archivovaná, zásadně jsem šel po prvních masterech. Remastery byly vždy horší a horší, výjimky se počítají ve zlomcích procenta. Ovšem, než jsem na to přišel, hodně zprasených remasterů jsem si pořídil. Záhy jsem na ně začal být alergický, dávno před tím, než vzniknul pojem loudness war.

zdenek2512 - 27.10.2023 22:51:52 #

Každý má svůj příběh, já ten svůj bych nazval měnič, bigbít jsem začal poslouchat z rádia v létě lásky. Začátkem sedmdesátek jsem si koupil magnetofon B 400 a začal jsem si nahrávat co se mi líbilo, ze začátku mono, později stereo. Dotáhl jsem to na 150 pásků většinou značky BASF za 155,- Kčs prázdný, po návratu z roční vojenské služby jsem pásky prodal, koupil jsem si gramofon NC450 a kupoval si vinyly, převážně ty, které vydával Supraphon. O kazetách jsem neměl valné mínění, ale někdy v roce 1986 mi kamarád nabídl kazetový magnetofon SONY s Dolby C, a já začal nahrávat kazety, opakovalo se to samé co s pásky, hromadit jsem nahrané kazety, po revoluci mi kamarád z hlavního města nabídl nový přehrávač CD Technics a já začal hromadit CD, kazety jsem prodal, rozdal. Taky jsem se vrátil k vinylům, v současné době je můj stav cca 3000 CD, většinou japonská mini LP komplety oblíbených  skupin v promo boxech a ty pro mě nejdůležitější mám dublované na vinylech. Spoustu CD v jewel case jsem po zakoupení mini LP věnoval dcerám, to samé s vinyly, měl jsem čtyři komplety Beatles na vinylech, nechal jsem si japonské vydání a vydání od MFSL. To by asi stačilo.

« další předchozí »