Diskuze

« další předchozí »

Antony - 08.09.2023 17:52:53 #

Hlavně nezaměňovati léta ranná, s těmi, co jsou zas raná.

Judith - 08.09.2023 17:32:20 #

Ranná léta by prostě bylo něco se střílením, nebo jako "od rány" - vlastně by to dávalo docela dobrý smysl :-)

balu - 08.09.2023 17:17:49 #

Judith, dík za vhled do pravidel, má maturita je již staršího data a pak zjišťuji, že je něco jinak :) Jinak hudebních profilů kapel, mám v knihovně dost.

Judith - 08.09.2023 17:04:22 #

balu, mají to správně, raný a ranní jsou dvě různá slova :-) existuje i ranný, ale používá se vzácně a jen ve složeninách (šestiranný kolt, jako šest ran). Ranní může být třeba rozcvička nebo noviny, rané jsou nejspíš tak brambory, raný je něco jako brzký, počáteční. S ránem je toto slovo určitě významem spojené, ale někde po cestě se osamostatnilo, jak se čeština vyvíjela. Každé se používá v ustálených souvislostech a má skloňování podle jiného vzoru. Pardon za přednášku, každopádně knížka je v pořádku. Doufám, že je to pro tebe zajímavé čtení!

balu - 08.09.2023 16:39:36 #

AC/DC ... samozřejmě ano právě čtu knihu AC/DC : Raná léta s Bonem Scottem já bych tedy napsal Ranná léta, ale co už ...

Antony - 08.09.2023 13:02:57 #

Po odstavcích: Ano. Ano.

Judith - 08.09.2023 12:58:36 #

Dá se to vztáhnout i na vnímání, tady ten rozpuk - některé věci prostě zůstanou zavřené, i když je člověk projíždí zleva zprava. Není to nutně špatně, řekla bych.  A ano, významy a hodnoty se dneska ukrývají jinak: všem na očích. Překvapivě efektivní způsob.

Antony - 08.09.2023 12:10:03 #

Ano, tak nějak to je. Role umění se v průběhu staletí diametrálně měnila. K dnešku se otočila na hlavu. Pan Proust ještě mohl dílo naivně obdivovat a dávat mu významy, které dnes již většinou nemá. Příčina je jediná. Co bylo dříve předmětem naprosto exkluzívní výlučnosti (a to mělo vliv na vnímání procesu vzniku, kvality i právě té role), je dnes masové profánní zboží. Proto vzletný romantizmus vnímám jako odtržený od reality a zkoumám jej prismatem vlastních zkušeností. Napsal jsem toho dost, abych něco o "uzrávání z aury věci, rozpuku a rozvinutí ve stránky" věděl. Tím to nechci popírat, pouze korigovat.

Judith - 08.09.2023 10:57:12 #

O darech moje kávová sedlina nic neříká, sory! :-) Vylupování nebo vystupování z jednolitosti hmoty je hezký příměr (trochu to posouvám, vím) - Marcel Proust měl představu, že kniha uzrává z aury věci, která v jednu chvíli svého života rozpukne a rozvine se v stránky. Souvisí to podle mě právě i s hmatatelností hudby, co a jak se z reproduktorů vyřine a kde v prostoru se to nakonec usadí. Protože zvláštní je, že ty hodně intenzivní věci se vlastně zachycují mnohem hůř než nějaký dech na skle.

Antony - 08.09.2023 08:00:02 #

Ejhle! Jak jsem to včera napsal, řekl jsem si, teď někdo přijde s AC/DC. No nic, dary noste do Delf.. :) AC/DC mne doprovázejí od roku 1980. Velmi intenzívně jsem poslouchal prvních osm alb a vyrostl jsem na nich. Slyším v nich jednoznačný vývoj a stylovou rozmanitost. Každá skladba má v sobě kus neopakovatelné osobitosti. Jestli začali být jednotvární, nastalo to mnohem později.  Někdy možná dojem stejnosti je důsledkem nedostatečného ponoru posluchače. Nebo tím, že si autorský rukopis vyloží jako opakování. Ale to neznamená, že tomu tak není. Jde o schopnost přitáhnout pozornost. Mně také některé skupiny přijdou rutinně se opakující a je to možná dáno tím, že mne nepřitahují, tak se poslech slévá v jednu hmotu. Ale troufám si tvrdit, že ucho mám docela dobře vycvičené..

« další předchozí »