Diskuze

« další předchozí »

Apache - 28.01.2024 14:04:59 #

chimp.charlie: Jde v podstatě o to, že mě zajímá, jakou si (ano, to "si" je tam důležité) kdo koupil hudební nahrávku na originálním nosiči jako úplně první. U mě to teda určitě bylo nějaké LP nebo SP ze Supraphonu nebo Pantonu. Případně z těch západních vydání nějaké LP na burze (Krokus, Scorpions, KISS nebo Mötley Crüe - něco z toho). Ale jelikož v současnosti (za dva roky to bude 30 let) sbírám hlavně CD, tak jsem uvedl první cédéčko, co si vzpomínám. A to byl nejspíš ten Alice Cooper. Lynyrd Skynyrd následovali hned potom. Možná to byl dokonce hromadný nákup Alice a LS z první poloviny sedmdesátek. Tahle alba jsem fakt toužil mít originál. Tehdy jsem vydělával nejvíc peněz za svůj život, tak je možné, že jsem to nakoupil i takhle hromadně. Ale něco mi pořád říká, že ten úplně první kup byl Love It to Death.

balu - 28.01.2024 14:00:35 #

Abraxas je kultovní album - paráda

chimp.charlie - 28.01.2024 13:45:21 #

Vrátím se k Apacheho otázce týkající se prvních nosičů. Pokud důsledně vyjdu z formulace "jsem si...", tak z první výplaty jsem si koupil LP Eric Clapton: No Reason to Cry (vyšlo tuším v licenci). MC se mi nevybavuje, doma jsme měli nějaké popové, ale já na kazety spíš nahrával. První CD přehrávač jsem pořídil snad v roce 1990 - Teslu, postupně zlevněnou z původních deseti tísíc až na nějaké tři a půl (mimochodem sloužil ještě před nějakými 5-6 lety). Prvním CD byly Mozartovy houslové koncerty v podání Čeňka Pavlíka a České fiharmonie, ještě na značce Panton (AAD). Rocková CD mi půjčoval kamarád, který měl výbavu o dost dřív - ten mi pak také prodal Santanův Abraxas, který se mu sešel dvakrát - to bylo oficiálně mé první rockové CD.

Apache - 28.01.2024 12:56:57 #

Jinak každý (možná existuje nějaká výjimka, ale trochu o tom pochybuju) chce mít nejprodávanější album nebo hit na prvním místě hitparády. A každý (!) chce zoufale uspět v Americe. Počínaje Beatles a konče (teď si hned nevzpomenu na nějakou zajímavou evropskou kapelu z poslední doby). Každý. :-) Kolik interpretů dobylo Evropu, Austrálii, Japonsko, ale měli dokonalé trauma z toho, že v Americe se jim nedaří.  Možná to každý nebere tak vážně jako Roger Waters, ale ve finále to chtějí všichni. A mě prostě baví pozorovat kdo, s čím a kde kdy uspěl. Případně neuspěl. A pokud si někdo myslí, že kvalitu něčeho posuzuju podle tady těchhle měřítek, tak ať se raději zamyslí podruhé. :-) Sykotik Sinfoney neprodali oficiálně snad nikdy nic krom dvou skladeb na jednom zapomenutém soundtracku a já je přesto miluju. Slobodná Európa se nikdy neprosadila mimo Československo (a i tam celkem omezeně) a já je zbožňuju (první dvě alba rozhodně). A kdo tady krom hejkala zná americké blues rockery Omar & The Howlers? The Angels toho mimo Austrálii nikdy moc neprodali a pro mě jsou naprosto skvělí. Mladí newyorští glam metalisté Wildstreet mají na youtube 10x míň shlédnutí než kapela mého synovce, a když chci slyšet jejich album, musím si ho sám zkompilovat. Na druhou stranu mě určitě štve, že Heart byli megaúspěšní se svou eponymní comebackovou deskou z roku 1985 a dodnes se nikdo neobtěžoval vydat to album remasterované nebo nedej bože dokonce v nějaké deluxe edici. Protože osmdesátky jsou přece tak špatné není-liž pravda? Takže asi tak nějak. :-)

Apache - 28.01.2024 12:29:44 #

balu: Vidíš to. Ten to bral vážně. :-)

balu - 28.01.2024 12:28:42 #

Roger Waters se z toho zbláznil ...

Apache - 28.01.2024 12:20:01 #

l.C.: Neznám tzv. mentalitu USAmeričanů, nic takového mě ani trochu nezajímá. :-) Mě zajímají úplně jiné věci.  Víš např. o tom, že jedním z nejprodávanějších alb všech dob je prog rocková deska? :-) Chápu, že je to někomu buřt, ale Pink Floyd, Led Zeppelin nebo AC/DC patří k nejprodávanějším kapelám všech dob a asi je nikdo z jejich fanoušků poté, co se to dozvěděl (šok!) nepřestane poslouchat. :-) Prosím vás neberte to tak vážně nebo se z toho zblázníte. Jsou to jen statistiky a ty já mám rád. To je všechno.

balu - 28.01.2024 12:13:49 #

loutkář Cvak - palec nahoru

loutkář Cvak - 28.01.2024 12:04:45 #

Apache @ 27.01.2024 23:26:33: Prodejnosti, hitparády, ocenění atp. bezesporu o mnoha věcech vypovídají, ale určitě ne o ničem, co mě na hudbě zajímá. Jistě, svým způsobem potěší (i mě jako fanouška), že moje oblíbená kapela dostala Grammy (třeba za obal, no co), o prodejnosti nemůže být řeč, tyhle žánry se neprodávají (progrockoví fanoušci to musí mít stejně). Že Taylor Swift letos dostane svou 135., 136., 137., 138. a 139. cenu Grammy a že i v dnešní době prodá x milionů vinylů (aniž by fanoušci měli nebo alespoň věděli, co je to gramofon), o čem to vypovídá?   Všiml jsem si už dřív, že podobné věci zmiňuješ :-) Možná můj nezájem (slabé slovo...) pramení kdesi u mého vztahu k mentalitě USAmeričanů: pokud někdo někdy dostal/byl nominován na nějakou cenu, nezapomenou ho uvést jako "Grammy-nominated singer-songwriter and producer" nebo "Academy Award-winning actor", pokud je to nějaká naprosto bezvýznamná (jako by tyhle nebyly), je to alespoň "award-winning singer-songwriter". Pokud ti lidé dokázali jen to, že dostali nějakou sošku, tak toho moc nedokázali. (Viz opět aktuální nominace na Oscary a kontroverze kolem nich: tohle není soutěž.)   Možná ze mě mluví něco, co nechci aby ze mě mluvilo, nemyslím si to, ale kdo ví. Můj nejoblíbenější hudebník se za svou šedesátiletou kariéru v Billboardu umístil jen jednou, na krásné 154. příčce, o cenách (ani nominacích) samozřejmě nemůže být řeč, desku za prodejnost dostal tak možná plastovou, a to všechno přesto, že mnohá jeho alba jsou normálně rocková a o nic míň přístupná než takový Elton John. Kdosi řekl, že ve vyhýbání se slávě odvedl dobrou práci. Jo. Kdyby měl sebemenší úspěch, nejspíš by ho to ovlivnilo, negativně, a dál by mě nezajímal. Koneckonců všechny jeho projekty, které vznikly z nějaké poptávky fanoušků, jsou mi naprosto ukradené. (Ne že by to nebylo jasné, ale nezáleží na tom, o koho jde.)   (Možná jsem nakonec neřekl to, co jsem říct chtěl, ale musím jít!)

stargazer - 28.01.2024 11:46:16 #

U kazety opravdu nevím, která byla první originál, ale u cd to vím naprosto přesně. Yes - 90 125, hned jak jsem si pořídil prvního discmana Sony na 4 tužkové baterky. Byl to rok 1992.

« další předchozí »