Diskuze
« další předchozí » |
chimp.charlie - 26.12.2023 12:51:46 #
|
Hipísáci, četli jste romám Marka Vonneguta Expres do ráje? |
Apache - 26.12.2023 11:05:44 #
|
zdenek: Jj, taky jsem chtěl někdy v devadesátém založit hippie komunitu. :-) Bohužel se ke mě nikdo nepřidal, tak z toho sešlo. :-( Během desvadesátek jsme si to ale s bráchou vynahradili tím, že jsme pořádali na našem baráku v Bludovicích spoustu divokých celovíkendových akcí. Tenkrát jsem byl hodně ovlivněný southern rockem, takže hudba Lynyrd Skynyrd tam jeden čas dost dominovala. Nebylo to sice zdaleka tolik hippie jako život v komunitě, ale bylo to hodně free. ;-) Ve 21. století to všechno i s těmi lidmi pomalu ale jistě zmizelo nenávratně v dáli. |
zdenek2512 - 26.12.2023 10:49:06 #
|
Apache, Edgar Broughton Band je blues, hard rock, hippies u nich jsou ve stylu života, hráli zadarmo na různých akcích a podobně. Hawkwind podobně žili v jedné komunitě a hrají psychedelický space hard rock, v komunitě žili i členové Gongu. |
Apache - 26.12.2023 09:32:00 #
|
zdenek: O hippies jsem se hodně zajímal v 80. letech. Dnes už to zdaleka není tak žhavé. Dokonce i Formanovy Vlasy jsem si před časem vyndal z Top 10 filmů na csfd. :-) (Pořád je to pro mě ale nejlepší muzikál ze všech, co jsem viděl.) Z hippie éry mám ve sbírce třeba Surrealistic Pillow od Jefferson Airplane a pár dalších věcí (např. soundtrack k filmu Easy Rider - tenhle snímek mi v Top 10 na csfd zůstane nejspíš navždy, protože na rozdíl od některých jiných vůbec nestárne, spíš zraje). Hodlám to ještě určitě doplnit prvním albem MC5, ale do větších hloubek se ohledně hippie scény zatím pouštět nehodlám. Možná ten čas ještě přijde. |
Apache - 26.12.2023 09:21:19 #
|
hejkal: S Fahrenheitem a Trifidy to máme úplně stejně. Za sebe bych k tomu přidal ještě např. Vyhoďme ho z kola ven. |
zdenek2512 - 26.12.2023 07:04:03 #
|
hejkal, máš pravdu hašbery je jen jedna, na této street měla barák, kde žilli členové kapely třeba skupina Grateful Dead. |
hejkal - 26.12.2023 07:00:27 #
|
Farenheit i Trifidi sú dve knihy, ktoré považujem za jedny z najlepších naprieč všetkými žánrami. Edgar Broughton Band je fajn, ale pravé hippie kapely sú len tie z Haight-Ashbury. Všade inde sú len napodobovatelia. |
zdenek2512 - 26.12.2023 06:29:12 #
|
Apache, zkuš Edgar Broughton Band první čtyři desky jsou hodně dobré, EBB byla vedle Hawkwind pravá hippie kapela. |
Apache - 26.12.2023 00:45:45 #
|
Příběh o muži, který přestal zvedat telefony je výborný. Osobně si jako horrorový fanoušek na Marťanské kronice s odstupem nejvíc cením kapitoly / povídky Usher II, ale to už jsem říkal předem. Důvody: 1) Jedna z nejlepších horrorových povídek, 2) jedna z nejlepších poct horrorovým příběhům vůbec, 3) jedna z nejlepších parafrází na dílo jiného autora a 4) jeden z nejlepších příběhů o pomstě. Jako bonus je tam pak ještě to propojení s Fahrenheitem. Ale většina z těch dalších povídek / kapitol, které jsi tu průběžně zmiňovala, je taky skvělá. Fahrenheit je další level. Jedna ze tří nejlepších dystopií vůbec (někdo říká i jedna ze dvou). Pokud mohu místo toho doporučit jinou SF klasiku, kterou snad každý zhltl na jedno nebo dvě posezení, tak je to Den trifidů od Johna Wyndhama. Kdybys náhodou chtěla parádní, děsivou, dechberoucí a napínovou věc, která se čte sama, tak tohle je sázka na jistotu. (Na Databázi knih 91% při 5494 hodnoceních. To tam snad nemá už nic jiného.) |
Judith - 25.12.2023 22:01:59 #
|
Dočetla jsem Marťanskou kroniku. Samoovládací dům, který se nakonec zcela zničil, mi trochu připadá jako reminiscence pádu domu Usherova. Ze zbylých kapitol či povídek mě zaujala ještě ta o Marťanovi, který na sebe bral rozličné podoby podle přání okolí, zdála se mi taky svým způsobem děsivá. A vlastně i příběh o muži, který přestal zvedat telefony... Hodně povídek, ne-li většina, mi připadalo vystavěných jako reakce na otázku "what if", co kdyby bylo možné nebo se stalo to a to... Kulisy jsou sci-fi, příběhy lidské. Hodně se mi líbí, že jednotlivé texty opravdu fungují samostatně, ale pohromadě dávají něco navíc. A taky poetičnost Bradburyho líčení, i když tady si pořád myslím, že svůj díl má i dnes již lehce knižní překlad. Na Fahrenheita se přes všechnu spokojenost s Bradburym v nejbližší době nechystám, ale jsem ráda, že jsem se s tímto autorem seznámila. Díky za tip. |
« další předchozí » |