Diskuze

« další předchozí »

chimp.charlie - 09.11.2023 18:25:20 #

Antony: Řekl bych, že Vonnegut nejspíš četl Čapka, neboť citovaná pasáž je téměř parafrází jeho:  „Chtěl bych jednou v životě napsat knihu, která by byla tak dobrá a silná, že by upoutala i člověka stiženého zánětem okostice.“

Antony - 09.11.2023 18:10:48 #

chimp.charlie: Ano. Víra ve vlastní jistotou. V tomto případě jsem hluboce věřící.. :)  Kurt Vonnegut to řekl kurňa pěkně. Hlavně tu první část. Do druhé si dosaďme libovolného umělce.

chimp.charlie - 09.11.2023 17:34:33 #

Judith: Trefa! Kurt Vonnegut na první stránce svého románu Časotřesení napsal toto: "Ve svých proslovech tvrdím, že poměrně přijatelným posláním umělce je dostat lidi do takového duševního rozpoložení, ve kterém by alespoň na chvíli ocenili, že jsou naživu. Posluchači se mě potom ptají, jestli znám nějaké umělce, kterým se to podařilo. ,A co třeba Beatles?´zní moje odpověď." :-) Antony: Ano, osvobozující jistota :-)

Antony - 09.11.2023 17:09:23 #

Jako nihilista poznamenávám, že nejlepší vlastností života je, že je konečný.

Judith - 09.11.2023 17:04:13 #

chimp.charlie: To je krásná myšlenka... a moudrá :-) Můj jazykový šotek si jen dovoluje mírně upravit formulaci: Nejstrašnější a nejkrásnější vlastností života vůbec je, že vůbec je. Jé, jé, jé!

chimp.charlie - 09.11.2023 16:57:27 #

Apache 09.11.2023 08:58:28: Ne, myslím to, že jsem se naučil číst až ve škole :-) JInak Tři mušketýry jsem poprvé četl asi v 10 letech v nějakém sešitovém vydání na pokračování s ilustracemi jako z verneovek (podobně i Posledního Mohykána, kolem r. 68 tyhle věci vycházely) a pokud si vybavuju, byl to nějaký jiný překlad, než o mnoho let později koupené výpravné vydání z r. 1987, s překladem - jak jsem právě nahlédnutím zjistil - Jaroslava Janů (ten má copyright 1971 a 1987).  Judith: Nejstrašnější a nejkrásnější vlastností života vůbec je, že je - dle mého :-)

Antony - 09.11.2023 12:18:48 #

Judith: lépe bych to neřekl.

Judith - 09.11.2023 11:29:05 #

Antony, jo. Člověk nikdy neví. To je nejstrašnější a nejkrásnější vlastnost života vůbec, dle mého.

Judith - 09.11.2023 11:10:44 #

A k tomu blues - třeba se náš vkus jednou protne u nějakého žánru, který teď ještě ani neexistuje, co víš? Určitě nemám k blues aktivní nechuť, spíš ho nevyhledávám. Od hejkala už jsem nasála spoustu tipů, nějaké naše vzájemné shody určitě budou. Nechejme se překvapit :-)

Judith - 09.11.2023 11:06:00 #

Jé, Óin. Ahoj! Apache, knihkupecký učňák v Luhačovicích svého času sloužil jako útočiště pro spoustu učitelů se špatnými kádrovými materiály - byla to taková odlehlá výspa a lidi tam byli posílaní "za trest". Myslím, že si museli hodně hlídat, aby se přiliš zřetelně neprofilovali jako "protistátní" prostředí. Věř tomu, že je mrzelo, že tě odmítají. Já už jsem tam zažila generační obměnu, pokud jde o učitele, ale duch té školy byl úžasný. Kdybychom v sedmé třídě nedostali na matiku debila, který mi zprotivil můj do té doby nejmilovanější předmět (fakt! Knížky mě bavily, ale matematika přitahovala jasností a komplexností), taky bych byla úplně jinde. To jsou ty zvraty.  Včera jsem byla přezouvat auto, s pánem vždycky pokecám, za víc než deset let se dvě setkání ročně hezky nasčítají. Je to úžasný chlapík s velkým přehledem a má velice bystrého synka (párkrát tam pomáhal), kterého baví historie, o prázdninách prováděl po hradech a zámcích atd. Sledovala jsem průběžně, jak ho to táhne k humanitnímu vzdělání a jak ho táta naviguje na technický obor... a má samozřejmě pravdu - ne každý "dopadne" jako hejkal :-) Je to těžké. Ale pak aspoň člověk narazí na otevřenou, zvídavou a sečtělou hlavu i někde, kde by to úplně nečekal (jako v pneuservisu). Chtěla bych přijít do hotelu, kde není na recepci unylá slečna s prázdným pohledem!

« další předchozí »