Diskuze

« další předchozí »

Antony - 09.11.2023 10:56:21 #

Profesní vývoj je nepochybně u každého zajímavý. Nebývá častý případ člověka, kterého osobně znám. cituji - "V šestnácti mě tata přivedl k tomuto ponku, dal záhlavec, ať poslóchám. Teď je mně sedumdesát a furt tady makám". V mých čtrnácti moji rodičové usoudili, že musím bez ohledu na jakékoli vlastní zájmy jít na strojní elektro, tak jsem vystudoval tento obor. No, a dneska mne projektování v oblasti elektro slušně živí. Člověk nikdy neví, kam dojde.

Óin - 09.11.2023 10:41:07 #

Ještě se vrátím k debatě o čtení a prvních knihách. Já jsem jako správný hyperlektik začal číst už někdy ve třech letech, mezi mé první knihy, které jsem četl pořád dokola, patřil například Zajíček hrdina od Jozefa Cígera Hronského a Bohatýr Jan od Sándora Petöfiho :-)

hejkal - 09.11.2023 10:01:58 #

Apache - no, tiež by som asi dopadol podobne, keby neprišla Nežná revolúcia. Neúspešný pokus o emigráciu našej rodiny v druhej polovici 80. rokov by určite kádrovému profilu nepomohol.

chimp.charlie - 09.11.2023 06:16:02 #

Apache: Tak to jsme na tom stejně :-) Rodiče mi ale hodně četli, a tak si nejsem jist, jestli onou zlomovou knihou nebyla náhodou některá z audioknih :-) Ale přece jen se mi vybavuje, že asi první knihou, kterou jsem sám přečetl, a která mi odhalila to magické prolnutí psaného slova s imaginací, byla Honzíkova cesta.

hejkal - 08.11.2023 21:59:34 #

To je úplne bežný jav, nič si z toho nerob. Ešte by si dopadol ako ja, vyštudoval by si knižničnú vedu a skončil kdesi v štátnej alebo verejnej správe. :)

balu - 08.11.2023 20:30:03 #

Před první třídou jsem četl názvy obchodů při jízdě tramvají :)) Bílý tesák přišel později a také Ostrov pokladů a Vzpoura na Bounty.

Pegas - 08.11.2023 20:09:36 #

Tak s tou knížkou to je dost záludná otázka, na kterou neumím ani přibližně odpovědět. Ale v dětsví jsem asi nebyl veklý čtenář, i když si pamatuju, že do knihovny jsem chodil. Víc jsem začal číst až na střední. Někdy od roku 2007 si vedou seznam přečtených knížek, kde je vidět, jak hodně narůstalo množství přečtených za rok od jednotek po desítky. Je zajímavé do toho občas kouknout a zjisti, že si myslím, jak jsem něco četl nedávno a ono je to už třeba pět deset let.

Antony - 08.11.2023 19:52:57 #

Dětství a mládí jsem prožil obklopen knihami, do doby poznání muziky to byl kulturní zájem č. 1. Četl jsem ještě před první třídou a četl jsem všechno. Samotná možnost otevřít jakoukoli knihu a získávat ze zapsaného zážitek byla určující. Nešlo o jediné dílo, ale o fenomén. Když plaveš v oceánu, neřešíš, která kapka byla první.

Judith - 08.11.2023 19:50:51 #

Dva divoši jsou absolutní klasika, ty jsem četla pořád dokola!  Ale chvíle, kdy jsem pochopila vážnost literatury, vypadala ještě i jinak. Moje teta měla v parádním pokoji za křišťálovým sklem kompletního Káju Maříka. Pro díly jsem si musela chodit po jednom a vrácený byl vždy podroben pečlivé kompletní prohlídce, zda neutrpěl z mých rukou újmu. Teprve pak jsem byla shledána hodnou pokračování. U nás doma knihy předmětem podobné piety nebyly, někde tady jsem tedy začala tušit, že Literatura je asi opravdu velká a závažná věc.

zdenek2512 - 08.11.2023 19:37:43 #

balu: zdravím, ve školních letech tématicky hodně podobná literatura

« další předchozí »