Death - Symbolic (1995)
Reakce na recenzi:

Při pohledu na postarší debaty na recenze kolegů jsem se musel šibalsky pousmát a po letech taky připojit hodnocení alba, které mě v extrémním metalu pomáhalo doslova formovat a představovalo dlouhodou dobu jakýsi pomyslný vrchol kvality.
Ačkoli se riffy na Symbolic vrátily přímočařejším pojetím poněkud ke starší tvorbě (oproti skutečně symfonickému vyznění v Individual...), Chuckova sóla i rytmika jsou nezničitelné a precizní jako strojek. Těžce rytmicky odsekávané riffy, osudová virtuózní sóla, atmosférické akustické vsuvky a aranže, to všechno plyne jaksi samozřejmě, a když dojde na jeden z nejemocionálnějších metalových závěrů - tklivé akustické zakončení Perennial Quest, máte čelist doslova na podlaze. Jinak tomu nebude ani u nezemských sól v Zero Tolerance či famózní klasicizující vsuvce ve Without Judgement. Ona sestava Schuldiner-Hoglan-Conlon-DiGiorgio ani nemohla natočit kvalitativně byť jen průměrný materiál. Tohle je jistě jedna z nemnoha metalových desek, která skutečně neobsahují hluché místo a u nichž je padesát minut času zatraceně málo. U řady fanoušků Death byl Symbolic překonán poslední řadovkou, u mě (ač je kvalita obou desek srovnatelná) vyplouvá po letech jako jednička kapely právě tato nahrávka. Pokud se někdo "zvenčí" chce vpravit do oblasti extrémního metalu a má obavy, měl by začít právě deskami, jako je tato.
Bez diskuse plný počet.
PaloM @ 21.01.2014 11:22:05 | #
Death som dlho nepočúval a tak ďakujem za oživenie spomienky. Pre mňa toto nie je typický death metal, ktorý ako žáner ma neoslovil. Toto je špičková, technicky vysoko vyspelá hudba. Až na prejav speváka, ten ma občas trošku potrápi :-)