Tank / This Means War (1983)

Trio londýnských chuligánů se vydalo na válečnou výpravu a aby jim šla práce lépe od ruky, nahráli si k tomu i nějakou muziku, příznačně shrnutou pod heslem This Means War. Válečná tematika se ve spojení s osobou Algyho Warda bude proplétat velkou většinou studiové tvorby kapely, právě tady však poprvé dostává větší prostor. Ward a Brabbsové se rozhodli ukázat všem papalášům z Kamaflage Records, kteří je předešlého roku hodili přes palubu, že udělali zatraceně velkou chybu. Aby ještě víc vytvrdili už tak hutný zvuk, přibrali do kapely sekerníka Micka Tuckera a coby kvartet se pustili do práce na desce, která jim měla zajistit místo v té nejvybranější metalové společnosti.

Co to? Místo tvrdého kytarového riffu se první skladba rozjíždí tajemným klávesovým intrem. Netřeba se však bát, o chvíli později se do toho kapela naplno opře se zvukem, který výstižně popisuje samotný název kompozice Just Like Something from Hell. Na skoro devítiminutové ploše tu kapela předvádí naprosté metalové inferno, vyšperkované perfektními kytarovými dialogy Petera Brabbse a Micka Tuckera. Tažený klávesový přechod a hned jedeme dál. Hot Lead Cold Steel je pomalejší, ale přesto vcelku výživná skladba s krásně klenutou prostřední pasáží. Titulní This Means War je z podobné sorty jako úvodní pecka, prim hrají tvrdé kytary a grandiózní sólové pasáže. A to kapela ještě pořádně nepráskla do koní jako ve stíhačce Laughing in the Face of Death. V If We Go (We Go Down Fighting) se ze singlově chytlavého úvodu dostaneme přes další vzletnou pasáž až k závěrečné kytarové palbě, a to vše obdržíme naprosto perfektně spasované v nedělitelný celek. Svižná I Won't Ever Let You Down je mezi ostatními skladbami méně výrazná, ale poslouchá se taky úplně sama, takže našpicovat uší se tu rozhodně vyplatí. No a to už jsme vlastně na konci - s klusavou kytarovkou Echoes of a Distant Battle.
Bonusy zahrnují B-stranu singlu Echoes of a Distant Battle nazvanou The Man Who Never Was. Jedná se o plnokrevnou kytarovou palbu, kterou sráží jenom nevýrazný refrén. Některé verze singlu pak doplňovala ještě skladba s velmi zajímavým názvem Whichcatchewedmycuckoo a francouzská verze This Means War obsahovala ještě krátkou zpěvo-bicí vsuvku Swapiyayo.

Sečteno a podtrženo - Tank dali definitivně vale svým punkovým kořenům a nahráli velmi ambiciózní, ale zároveň "pravověrné" metalové album (personální zemětřesení po vydání desky ponechme stranou). This Means War se v mém žebříčku oblíbenosti střídá na prvním místě s debutem Filth Hounds of Hades. Je ale pravda, že Hádovy psy mám přece jen o "psí chlup" radši, takže zde udělím čtyři a půl hvězdičky a (pro přehlednost) zaokrouhlím dolů.

» ostatní recenze alba Tank - This Means War
» popis a diskografie skupiny Tank