Uriah Heep / The Magicians Birthday (1972)

Uriášům vydržela forma z Démonů a Kouzelníků a nahráli další skvělé, kompaktní album.
Hned v úvodu tři velice silné skladby (sna jen skočná Spider Woman malinko pokulhává) navodí tu "jemnou" hardrockovou atmosféru, jakou prezentují UH. Tu zahustí pohodové Ozvěny Ve Tmě.
Následuje poklidná balada Rain, které dává Byron nezaměnitelný ráz, minimalistický skvost.
Další dvě skladby jsou zase ty typické uriášovky - Sweet Lorraine zaujme Hensleyho klávesovými neologismy a Tales je jen další balada.
Vrchol samozřejmě tvoří grandiózní titulní song. UH zde zachytili všechny klady své tvorby (dalo by se říct, že se touto skladbou plně definovali) - barevnost, nadhled, kreativita. Vtipné blahopřaní, skvělé kytarové sólo (osobně jej mám radši než Blackmorovu onanii v Child In Time, ačkoli tento kytarový výplod je obecně považován za nejlepší).
Resumé: S D&W njsilnější album skupiny; jejich úrovně se jim již nikdy nepodařilo dosáhnout.

» ostatní recenze alba Uriah Heep - The Magicians Birthday
» popis a diskografie skupiny Uriah Heep