Beatles, The / A Hard Day´s Night (1964)

Album A Hard Day's Night považuji za první skutečný majstrštyk v diskografii Beatles. Je to deska od začátku až do konce plná nadupané muziky. Skoro by se dalo říct, že zde funguje rovnítko co skladba, to hit, který je schopen obstát sám o sobě i po téměř padesáti letech od vydání. Jestliže o Led Zeppelin o pár let později zlí jazykové tvrdili, že výměnou za hudební úspěchy kapely upsali její členové duši ďáblu, co by asi ti stejní lidé prohlašovali o Broucích? Genialita, s jakou obzvláště Lennon a McCartney přicházeli s neotřelými harmonickými postupy, je i v dnešní době zarážející a zároveň inspirující.

Beatles dokázali do sevřených písničkových tvarů dostat spoustu energie a elánu. Vypalovačky jako A Hard Day's Night, Can't Buy My Love nebo Tell Me Why ukazují, že stylizace kapely (zvláště zpočátku jejich "velké" kariéry) do podoby "hodných hošíků" měla jisté trhliny. Na druhou stranu ale Beatles i v tak (na svou dobu) divokých skladbách dokázali plynule přecházet mezi ostřejšími a melancholičtějšími náladami - to myslím v tehdejším okruhu beatových kapel nebylo zas tak obvyklé. Nedílnou součást desky samozřejmě tvoří i vzdušné, zasněné kompozice, u kterých mohly tisíce a tisíce fanynek zavírat oči a snít o líbánkách se svými hudebními idoly. Takové If I Fell, And I Love Her nebo I'll Be Back fungují zatraceně dobře i dneska, protože ačkoli i aranže mívali Beatles dobře propracované, to hlavní - melodičnost a zapamatovatelnost - je u většiny jejich skladeb naprosto excelentní. Proto zní jejich písničky perfektně i na jednu kytaru někde u táboráku. Pak tu máme ještě pár kytarově odpíchnutějších věcí jako I Should Have Known Better, I'm Happy Just To Dance With You, Any Time At All nebo When I Get Home - to je takový beatlesácký standard, ke kterému ale určitě spousta kapel tehdejší doby vzhlížela jako k učebnicovému vzoru. Na závěr jsem si nechal tři písničky - Things We Said Today mě fascinuje totálně odlišně prokreslenými slokami a refrény. Každé jako by pocházelo z jiné písničky, ale spasované dohromady to kupodivu funguje. Na rok 1964 docela slušný progres, řekl bych. I'll Cry Instead a You Can't Do That mi naopak přijdou o malinko slabší než zbytek skladeb na desce - tady vnímám něco jako daň za první kompletně autorské album v broučí diskografii.

Rozhodování mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami je v tomto případě poměrně jednoduché a dvě méně oblíbené skladby, znamenající v tomto případě jen subjektivně vnímanou marginalitu, mé rozhodování příliš neovlivní. Čemu jinému bych už totiž měl dát plný počet, když ne A Hard Day's Night?

» ostatní recenze alba Beatles, The - A Hard Day´s Night
» popis a diskografie skupiny Beatles, The