Recenze
Stud / Stud (1971)
Miluju tyto vykopané poklady. Hejkal sice kapelu a skladby dokonale rozebral, ale budu se snažit kapelu ještě trochu přiblížit a vzbudit zájem posluchačů o tento skvost.
Experimentální nádhera, se silným bubeníkem a mix žánrů. Nepříliš konzistentní hudební materiál, ale úžasné momenty citlivé souhry muzikantů, zejména v delších opusech. Britské trio, si myslím, trpí mírnou repertoárovou neujasněností nebo spěchem ve studiu. Stud patří mezi odvážné kapely, které se nerozpakovaly zařadit sólo na bicí na studiové album. Dohromady se dali kytarista (ex Blossom Toes) a bývalá rytmika skupiny Taste. Svůj debut vydávají na Deram records. Při poslechu ukazuje kapela svojí sílu ve dvou nejdelších skladbách na albu, se kterými jim pomáhají hosté, John Weider - violin, Poli Palmer - vibraphon. Přesto varuji, první poslech alba nebývá vždy uspokojující, ale před finálním zatracením je určitě třeba se k albu několikrát vrátit a potom odhalíte jeho krásu. Myslím, že u tohoto alba je to jeden z příkladů, kdy veškerá komerční omezení studia muzikanti nechali přede dveřmi a zahráli, jak to cítili. A toto je jeden ze zásadních důvodů, proč považuji hudbu z této epochy za inspirativní. Podmínky nahrávání byly často drsné, ale tvůrčí svobodě se meze nekladly. Nádherný obal a jeden z výrazů pro stud jsou právě chovné koně.
Nemohu jinak, 5 hvězd za tu krásu je málo.
» ostatní recenze alba Stud - Stud
» popis a diskografie skupiny Stud