IQ / The Wake (1985)

Druhý IQ počin, kde to má podobný sound jako debut, ale přijde mi to už takový víc rozmanitý. Sice zde už nenajdeme delší skladbu 19 minut, ale přece jen jako celek je toto o něco lepší než debut.

Outer Limits - dunivá basa s podporujícím melotronem, naléhavý hlas Petera, kytara zakníká do pozadí. Tady ještě neměla takové slovo jako na pozdějších albech. Tady ta zvuková kvalita je taky tak trochu ze sudu, což ale zase není úplně na škodu.

Wake - stejnojmenná jako deska, kratší, s chorály, volně plující podporována nářky zpěváka

Magic Roundabout - rozjezd by mohl být kratší, na můj vkus příliš dlouho trvá začátek písničky, ale pak to přejde na příjemnou hudbu s výraznou basou, zní to uklidňujícím dojmem

Corners - může dávat poměrně dojem, že je to tak trochu popová písnička co se chce zalíbit. Rytmicky opakující se motiv bubnů, podporován podobným efektem, co zní jako sytar. Opět je vidět jak IQ kladě důraz na melodičnost, ale i na rozvláčnost. Dobře se u toho brouká.

Widow Peak - nejlepší písnička na albu. Vydrnkávající kytara s mohutnou podporou kláves a chorálů, melodicky hrající, přecházející do pasáže, kde mám vždycky husinu. Kytara začne kvákat v opakujícím se cyklu a klávesy zní jako když hučí vítr a do toho naléhavě Peter křičí I want to feel you, i want to touch you. Nádhera

The Thousand Days - taková pop-progovovka, opakující se motivy a refren, trochu svižnější, že se dá na to v podstatě tancovat

Headlong - další povedená, se skvělou kytarou, která tu melodicky ukončuje celou desku, dunivé bubny, zkrátka IQ

» ostatní recenze alba IQ - The Wake
» popis a diskografie skupiny IQ