Recenze
IQ / Seven Stories Into 98 (1998)
Tomuhle jsem se dlouho vyhýbal, než jsem si teprve před pár měsíci poprvé pustil. Jedná se vlastně o remake materiálu, který byl vydán ještě před debutem. Akorát, že v té době to vyšlo jen na "kazetě" s příšernou kvalitou zvuku. Tady to vlastně kapela v roce 1998 vydala znovu.
Musím říct, že mě to příjemně překvapilo. Neříkám, že se to dá charakterizovat jako neo prog, je to tak trochu na pomezí. Ale už tady je docela hodně zajímavých melodických nápadů. A hlavně co musím zdůraznit je to, že jako celek mě to baví od začátku až do konce. Ani mi nevadí, že je tu daleko méně zpěvu než na běžných řadových albech. On to tam nahradí Martin Orford krásnými pasážemi, stejně tak jako Mike kytarou. Občas jsou zde použity i nástroje, že to zní jak z ranného Egypta, kytarové sola, kde je sice jasné, že to není jejich tvorba, ale zní to zkrátka dobře. Na ProchArchives to popisovali, že je to na poslech náročnější než ostatní desky, mě to tedy přišlo naopak, že jsem se do toho dostal v podstatě hned. Tahle deska má zkrátka drive a melodičnost, vstřícnost k širší mase posluchačů, ale daleko zajímavější než s Menelem.
» ostatní recenze alba IQ - Seven Stories Into 98
» popis a diskografie skupiny IQ