Dream Theater / Falling into Infinity (1997)

Tohle album jednoduše můžu. Je zde cítit snaha po melodičtější a stravitelnější tvorbě a to mě na DT vždycky bavilo víc než předvádění techniky a rychlosti , balady Hollow Years a Anna Lee se příjemně poslouchají a na albu nenacházím žádné hluché místo. Co mě na DT až do tohoto alba nebetyčně vadí, je ten šíleně divnej zvuk, myslím že Falling je v tomto ohledu vůbec nejhorší, prostě to hraje jaksi popově až bakelitově a bicí jsou zvukové přímo hrozný. Hůř už snad hraje jenom Fear Of The Dark od Maiden.

» ostatní recenze alba Dream Theater - Falling into Infinity
» popis a diskografie skupiny Dream Theater