Yes / Going for the One (1977)

Absolutně, nechápu, proč by toho album mělo být mezi ostatními počiny Yes jako nějaký chudý příbuzný. Naopak, osobně ho hodnotím o mnoho lépe než desku Relayer a na roveň se skvosty jako Close to the Edge nebo Tales. Navíc má oproti těmto deskám písničkovější formu, obsahuje kratší skladby a jedinou výjimkou je 15-minutová poslední Awaken, při které si ovšem prožijete nefalšovaný hudební orgasmus. Všech pět skladeb je prog-rockovými skvosty a každá může nabídnout trochu něco jiného: Going for the One jiskřivé melodie a rockovou skočnost, Turn of the Century zahloubanost, podmanivost a možná trochu až smutek, Parallels větší přímočarost a údernost, Wonderous Stories jemnost a melancholii a závěrečný epos pakvše grandiózně shrnuje; zvláště Wakeman tady vyniká v celém rozsahu svého talentu, ale jeho hra plně slouží celku. Going... je velmi odlehčená, jemná a výrazně melodická deska a u mě jí možná přidává na půvabu i fakt, že to bylo moje první album od Yes, které jsem slyšel.... bez komplexů pálím od boku pětku.

» ostatní recenze alba Yes - Going for the One
» popis a diskografie skupiny Yes