Dream Theater / Six Degrees of Inner Turbulence (2002)

Ach jo. Co napsat o albu které pokládám za jedno z nejlepších. Recenze by měla být nezaujatá a pokud možno fundovaná. Pokusím se.
Toto album je velmi inovativní pro Dream Theater typické, přesto se nepatrně liší. Liší se nejen tím že je to dvojalbum ale hlavně tím jak velkoryse je pojato instrumentálně. První CD je výborné ale dvojka je vynikající. Koncepce druhého CD je více koncepční. Jednotlivé skladby jsou spojeny velice citlivě jakoby tak již vznikly v hlavách autorů. Le Brieho hlas je vynikající snad ještě o kousíček lepší než v minulých počinech. Pohrává si s lyrikou, hlas zní opravdu pevně metalově i citlivě zároveň. Bravůra s jakou celá skupina šlape celým albem se jen tak nevidí (neslyší). Toto album jde ruku v ruce s takovým počinem jako je THE WALL. Ano domnívám se že Dream Theater dosahuje tímto albem této úrovně.
Ještě se trochu zmíním o kytaře. Petrucci hraje typicky výborně jenže tentokrát hraje v duchu tohoto alba více citlivě.
Takže. Toto album se vyplatí poslechnout více krát. Trpělivost věnovaná soustředěnému poslechu se vrátí v plném pochopení a zapamatování všech na první poslech skrytých nuancí. Konec alba předznamenává začátek toho dalšího. Album končí motivem kterým to příští začíná. Jako život který pokračuje.
Album SIX DEGREES OF INNER TURBULENCE je podle mého názoru nejlepším albem Dream Theater a jedním z nejlepších alb "Hard & Prog" hudby. Možná že toto album bude nedoceněno, i tak bude jedno ze zásadních ve tvorbě skupiny. Mohu toto album jen doporučit. Byla by škoda si jej nechat ujít.

» ostatní recenze alba Dream Theater - Six Degrees of Inner Turbulence
» popis a diskografie skupiny Dream Theater