Pain of Salvation / Scarsick (2007)

Na album jsem se těšil a sliboval jsem si mnohé. Vlastně jsem tak nějak rezolutně odmítal absurdní představu, že by POS dokázali vydat něco, co nebude naprosto geniální a nesrazí mne to do kolen.
A jak to tedy dopadlo....Hm...... Ani nevím, jestli jsem spokojen a nebo ne. Něco mne těší více, něco méně. Řekl bych, že POS úmyslně vydali protiklad k přemýšlivosti a nespěchající zadumanosti "Be" - tentokrát je vše naopak velmi impulzivní, spontánní a intenzivní. V textech si Daniel nehraje na symboly obrazy a složitá vyjádření a jde rovnou "k jádru věci", v hudbě si nehraje na umění a komplikovanost. Vše je podřízeno agresivnímu vyjádření frustrujících pocitů, vše je podřízeno spontánnosti.
Danielovi se podařilo to, co chtěl, jako tvůrce uspěl a já před ním smekám.
Potud vše v pořádku, ovšem jako posluchač už tak nadšen nejsem. V mých očích se nová deska nemůže předchozím třem podívat ani po pás a to ani náhodou! Většina písní je přeci jen poněkud příliš rozmělněných a natažených na motivu tak nezajímavém, že je obtížné udržet pozornost.
Pro mne osobně jsou jednoznačné vrcholy alba "Cribcaged", která ač je kompozičně až trestuhodně prostinká, vygradovaná emotivní zpověď, která začíná křehkým nářekem a končí nasupěným řevem z ní činí skutečně vzrušující poslech. V téhle jednoduchosti skutečně JE síla a píseň stojí jen a pouze na emocích - ovšem s takovou silou prezentovaných, že mrazení po celém těle na sebe nenechá dlouho čekat. Podobně je na tom závěrečná "Enter Rain", jež představuje jakési melancholické mávnutí rukou nad beznadějí celého světa a má sílu nejednu slabší povahu dohnat až k slzám. Velmi silný kus, ač (opět) prostinký po kompoziční stránce.
Dále jsou na albu věci, u kterých člověk musí ocenit kompoziční umění, ač nejsou poslechově dvakrát zábavné. To se týká hlavně Ameriky a Disko Královny. Danielovi se podařilo vyjádřit to, co chtěl, nejen textově, ale i samotnout hudbou. Smekám.
Písně jako "Idiocracy" nebo "Kingdom Of Loss" jsou POSovská klasika a já nemám, co vytknout. Tohle jsou POS a tak je miluju - textově i hudebně.
Vše ostatní, co jsem nevyjmenoval je ovšem v mých očích poněkud slabší. Hudebně vše jaksi přešlapuje na místě, recitaci už jsme u Daniela slyšeli mnohokrát, takže o nějaké nu-metalové revoluci nemůže být ani řeč. Textově se Daniel uchyluje k možná až příliš velké přízemnosti a nasupěnému osočování, které mi není příliš blízké. Několik písní prostě ideově ani hudebně nikam nesměřuje a to mi u Daniela dost vadí.
Co tedy s tím vším? Nevim, vůbec nevim. Nechme to za 3 a uvidíme, jestli krása alba časem vzroste. Ale řekl bych, že spíše ne....

» ostatní recenze alba Pain of Salvation - Scarsick
» popis a diskografie skupiny Pain of Salvation