Kinks, The - Kinks (1964)

Hodně povolaných, málo vyvolených. To platilo i v případě britského rockového boomu první poloviny 60. let, pro který se ve Státech vžilo označení Britská invaze. Kvarteta či kvinteta kluků s kytarami, co se zhlédli v rock'n'rollu a rhythm'n'blues, vznikala jedno za druhým, ale jen hrstka z nich se dokázala zapsat do historie tučnějším písmem. Z debutového alba londýnských The Kinks ještě není zcela patrné, do které z výše uvedených kategorií se zařadí, i když zárodky jejich nemalého potenciálu už se tu dají vystopovat.

Jak bylo u podobných spolků zvykem, větší část repertoáru je převzatá a reflektuje inspirační východiska kapely s důrazem na u „invazních" kapel oblíbené rock'n'rollové a bluesové pionýry (Chuck Berry, Bo Diddley, Slim Harpo). Učební látku mají evidentně zvládnutou, ale budoucnost patří autorským souborům a ve vlastní tvorbě se Kinks přeci jen teprve hledají. Některé původní písně (So Mystifying, Just Can't Go to Sleep) vyznívají tápavě a nedotaženě, na druhou stranu je tu chytlavá I Took My Baby Home a především obrovský hit You Really Got Me s prorockým kytarovým riffem, který by se dal označit za první hardrockový v historii (je docela příznačné, že na klavír ve skladbě hostuje pozdější zakladatel Deep Purple Jon Lord). O tom, že i sami muzikanti s ním byli spokojeni, svědčí i fakt, že velmi podobnou figuru použili na albu ještě v instrumentálce Revenge i v dalším, tentokrát pouze singlovém hitu All Day and All of the Night ze stejného období.

K pocitu určité nevyrovnanosti přispívá i zvuková podoba nahrávky, kterou charakterizují trochu naivní experimenty se stereem. Zároveň je to ale i předzvěst budoucí aranžérské hravosti kapely. Parta kolem bratrů Daviesových je tedy teprve na začátku cesty a zatím trochu ve stínu spřízněných spolků jako Animals, Rolling Stones nebo Yardbirds, ale signály budoucích majstrštyků jsou už rozpoznatelné.
reagovat

Debut Kinks lze v podstatě rozdělit na dvě části. Tou první je povětšinou ucházející materiál pocházející hlavně od kytaristy Raye Daviese. Tou druhou pak snadno zapomenutelné tradicionály a nudné coververze interpretů jako Chuck Berry, Slim Harpo či Jay Miller.

Mezi tu povedenější část nepochybně patří nabroušená You Really Got Me, velice zásadní skladba raného období Kinks. Právě díky jejímu singlovému úspěchu mohla kapela nahrát celou tuto desku. Úvodní zkreslený a praskající riff, který pak prochází celou skladbou, lze přirovnat třeba k legendárním riffům ze Smoke on the Water či Whole Lotta Love. Úplně jinak je vystavěná druhá vynikající skladba na albu I Took My Baby Home. Rayova foukací harmonika (na albu se objevuje docela často) zde skvěle dokresluje veselou atmosféru a já se divím, že na singlu vyšla pouze jako B-strana od neúspěšné a podle mě o několik tříd horší Long Tall Sally. Mezi dalšími zajímavými skladbami lze jmenovat Just Can't Go to Sleep, Long Tall Shorty, Stop Your Sobbing a...to je asi tak všechno. Věci jako Bald Headed Woman, I'm a Lover Not a Fighter, Beautiful Delilah či Got Love If You Want It se na desce podle mě vůbec neměly objevit - jenže kapela v té době nejspíš byla ráda, že vůbec může nahrávat, a tak si asi nechala do playlistu a pak i na desku samotnou vnutit i kousky, které jí absolutně nesedly.

Velmi zajímavým materiálem jsou u této desky bonusy. Výše zmíněná Long Tall Sally sice opravdu není žádný zázrak, skladby You Still Want Me a You Do Something For Me, které společně vyšly i na singlu, jsou ale prvotřídní kousky, které by se královsky vyjímaly i na LP. Další naprosto zásadní věcí obsaženou mezi bonusy je singlová skladba All Day and All of the Night, druhý velký hit kapely. Dále je do bonusů zahrnuto i celé EP Kinksize Session s výbornou I've Got That Feeling.

Suma sumárum, obsah debutu The Kinks připomíná zlatá zrnka v potoce, která je potřeba vyrýžovat. Jenomže na počet je takovýchto zrnek na desce zatraceně málo. Když navíc dobrou polovinu desky tvoří materiál, který opravdu nestojí za více než jeden poslech, je jasné, že s hýřit s hvězdičkami tu nemá smysl. Doporučuji opravdu pouze pro zaryté fanoušky (pokud možno verzi s bonusovým materiálem), kdo s The Kinks začínáte, tak tady raději opravdu ne.
reagovat

gunslinger @ 31.07.2011 08:55:04
súhlasím mne sa vôbec nepáčilo toto album až na 2 skladby
You Really Got Me a All Day and All of the Night ktoré sú pre mňa naj piesne vôbec ale to ostatné ma odradilo skúmať kinksov ďalej.

vmagistr @ 31.07.2011 09:06:40
gunslinger: já jsem s Kinks začínal 2CD výběrem You Really Got Me: The Very Best of the Kinks. Zvlášť první disk se mi vždycky hodně líbil. Z řadových desek mám momentálně v oblibě Something Else By Kinks (1967) a osmdesátková alba Give The People What They Want (1981) a State of Confusion (1983). Nesmím zapomenout ani na živák To The Bone.