Iluvatar - Children (1995)

11.11.2018 horyna | #

Znáte ten pocit zadostiučinění, když po něčem obrovsky toužíte a ono si to k vám po strašně dlouhatánské době nakonec najde cestičku? Ten pocit se dá samozřejmě aplikovat i na muziku, konkrétně na moment, ve kterém držíte nějaký hudební produkt, po které jsme dlouho dychtili a který vám tak dlouho unikal, až jste vůbec nepočítali s tím, že ho nakonec dostanete. Ten opojný pocit spojený s raritním cd, které se naráz nachází ve vaší domácí fonotéce, mám rád a stojí za to.

Hluboko ve vzpomínkách mám uložené toto: Když mi bylo zhruba sedmnáct, osmnáct a občas jsem navštívil nějaký ten kamenný obchod s muzikou v Brně, v jednom z nich jsem dlouhý čas vídával cd s překrásně ilustrovaným obalem, o kterém jsem věděl jen to, že se jedná o nějakou progrockovou kapelu. V té době jsem podobný styl snad krom Dream T., Shadow G. a Fates W. neposlouchal a tak jsem ani neměl tendence toto dílo prozkoumávat. Ten famózní dalíovský surrealistický výjev jsem si do mozku vyfotil tak precizně, že ve mně vzpomínka na něj přetrvala a při každém setkání s ním (třeba i po patnácti či dvaceti letech) jsem si skutečnosti navázané k době mládí okamžitě vybavil.

Teprve nedávno jsem díky Pegasově odkazu na stránky
- >> odkaz - na tuto kapelu znovu narazil. Pečlivě si přečetl její profil a znovu se zadíval na ten božský výjev. Pak už stačilo jenom desku otestovat na YT a obrátit se na Discogs. Zmiňované album vlastnil a nabízel dokonce jeden čehůn a jelikož nerad nakupuji osamocené kulaťáky, vyhlídl jsem si k němu i "brášku" od Clepsydry More Grains of Sand. Byl to kauf za milión. Nejen že mě švýcarská kapela dostala i svou druhou nahrávkou (trojka a čtverka jsou prog-rockové poklady první kategorie), ale hlavně moji toužebně očekávaní Iluvatar nezklamali.
Po tolika letech decentní známosti mám tuhle nahrávku konečně také doma.

Jejich muzika je ohromující progresivní kombinací výtečné melodiky, nečekaných změn temp, brilantních aranžmá a mnoha odstínů rozličných hudebních forem. Pocházejí z Baltimoru v USA a navazují na odkaz Genesis, Marilion a třeba Styx. Toto jejich nejuznávanější a nejspíš také nejlepší album nejen zvukově spadá do období znovu-rozpuku progresivní muziky v devadesátých letech. Jejich progresivní formule v sobě nese i stopy jazzu a klasiky. I přes prvotní nepřístupnost to není hudba přehnaně těžká, či nestravitelná. Vzdáleného příbuzného lze hledat například v kapel Spock´s Beard, spadající do stejné časové etypy v geograficky podobné zámořské provenienci.

Ozdobou desky je pak hlas zpěváka Glenna McLaughlina absolutně nepodobný nikomu, kdo v podobné muzice roky působí, a přesto tak charismatickému a vznešenému. Každá skladba je nádherně zaranžovaná a protnuta množstvím jemných akustických pavučin a dojemných kytarovo-klávesových melodií. Nápaditost je v případě Iluvatar skutečně rozsáhlá a když k tomu přidám i atmosférickou složku, dostáváme brilantní prog-rockové album svou důležitostí daleko převyšující celá devadesátá léta. Pro zapálené fandy Pendragon, Iq, Pallas, Jadis, Spock´s Beard, Arena a Marillion jsou Iluvatar jasnou povinností a skutečnou ozdobou domácí fonotéky.

PS: dost by mne zajímalo, jestli tuhle kapelu tu někdo skutečně zná. Pište, chlubte se, tipl bych si možná Braňa, možná Mayaka, hm...?
reagovat

Mayak @ 11.11.2018 09:52:49
Marku, stručne - díky za recenziu (trestuhodne prvú !) na Progboarde na kapelu, ale hlavne na album, ktorý patrí do TOP 20 celého sofistikovaného neo-progového subžánru vôbec.
Dalo by sa nekonečne dlho debatovať o význame a sile (valnou väčšinou progrockerov žiaľ doteraz nepočutej, teda nepoznanej) tohoto diela ...
Elementárna povinnosť pre tých, čo milujú neo-prog, resp. chcú poznať jeden z jeho absolútnych vrcholov ...

horyna @ 11.11.2018 09:56:53
Miro neskutečné díky za reakci. Jsem strašně rád, že nejsem sám kdo toto album tady tak velebí a zbožňuje. U Iluvatar stačí chvilka pozorného poslechu a je ti jasné, že kluci mají obrovský talent.

Mayak @ 11.11.2018 10:07:22
ad. Glenn McLaughlin - niekedy pred cca 15 rokmi bola v diskusii na Progboarde debata o (prog) rockových tenoroch. Písal som vtedy, že mimo Jona Andersona poznám v podstate iba jedného speváka, ktorý mu môže (relatívne) konkurovať. Farba a špecifický odtieň hlasu Glenna McLaughlina je skutočne nenapodobiteľná a úžasná záležitosť a to práve v kontexte inštrumentálneho hrania celých Iluvatar.
Sledujem Glenna McLaughlina na FB, viem, že má vážnejšie zdravotné problémy, ale Iluvatar občas na živo hrávajú v lokalite Baltimoru ... čo by som dal za jeden ich koncert ...

Brano @ 11.11.2018 11:16:25
horyna,zdravím a ďakujem za recenziu.Samozrejme,že ako fanúšik neo-progu skupinu Iluvatar a album Children poznám veľmi dôverne.To nejde prehliadnuť!Bohužiaľ a hanba mi,nemám v zbierke originál CD,čo je pre neo-progrockera neodpustiteľné a idem sa hneď prefackať!Toho dobrého neo-progu je tak strašne veľa a moje finančné zdroje sú obmedzené.Momentálne mám objednané a každým dňom očakávam CD Kinetic Element-Travelog a TNNE-Wonderland,čo sú skutočné neo-progové skvosty...a možno raz snáď sa dočkám aj originál CD Children v mojej domácej audioknižnici.

Mayak @ 11.11.2018 11:22:50
... pomôcka pre tých čo sú zvedaví a chcú poznať ...

Iluvatar - Children (1995)

>> odkaz

PaloM @ 11.11.2018 11:47:52
Iluvatar som kedysi dávno počúval. Bolo to určite na základe tipu Progboardu. Takže ďakujem za občerstvenie spomienky.

Pegas @ 11.11.2018 14:44:58
Tuhle kapelu znám jenompodle názvu, asi jsem v minulostiněco mále slyšel, ale nevzpomenu si. Pustil jsem si to a hudebně mi to dost připomíná IQ, jako kdyby je někdo přearanžoval o použil trochu jiné zvuky nástrojů.

horyna @ 11.11.2018 16:55:09
Chlapci díky za vaše reakce a názory. Osobně jsem moc rád, že jsem mohl tento progrockový klenot spoznat a posléze i odkoupit. Sbírka rarit se o jeden kousíček rozrostla.

merhaut @ 12.11.2018 14:08:42
Tohle album jsem měl od roku 1995 v nabídce svého CD klubu MCD, takže jej znají přinejmenším stovky těch, co si jej na některé z poboček vzali domů a poslechli/nahráli.

horyna @ 13.11.2018 06:58:22
Jaromírův cd klub dělal velkou radost nám všem, co jsme jej s chutí navštěvovali. Ze srandy tak přemýšlím, kolik z těch stovek lidiček o kterých tu píše a kteří si jej doma přehráli, tu desku/muziku ještě dnes poslouchá :-)

PaloM @ 13.11.2018 07:20:43
Z CD požičovní som mal nahratých na MC cca 500 ks CD. Všetko som nenahrával.
Mnoho z tých nahrávok mám teraz v zbierke originál CD. Konkrétne Iluvatar si nepamätám, že by bol u nás. Potom, čo to Jarda odovzdal komusi inému, šlo to dolu vodou. Chlapík nosil stále viac a viac poškodené disky a čoraz slabší výber. Celkovo to bol pre nás fanúšikov veľký prínos, spoznal som množstvo albumov.

EasyRocker @ 13.11.2018 07:26:45
Proto miluju hudební devadesátky, ještě o chlup víc než proslavenou zlatou éru rocku. Samozřejmě jsem v té době vyrůstal, hudebně se formoval, nostalgii už nikdo nepřetlačí. Nemyslím, že Nirvana, Alice in Chains, R.E.M., Soundgarden, Smashing Pumpkins, Hole, Faith No More, Stone Temple Pilots, Kyuss, Foo Fighters, Black Crowes, Nine Inch Nails, Ministry, Radiohead, Blur, Creed, Oasis nebo White Stripes či pozdní Metallica nebo Sepultura, Korn, Mastodon, o metalové severské kavalérii ani nemluvě, měly pro 90ky menší význam než titáni 60.-70. let. Ti všichni hudbou nějak pohnuli a vrátili rock ze zlaté éry zpátky na piedestal.

Jo, kde jsou časy legendárního Hanzlíkova Gung-Ho, odkud jsem tahal metál skoro 10 let, Benediktské, Popronu, jediný, kdo zůstal, je Bontonland. Co mám info nebo znám bohužel i od soudu, tak 90% rozkradli majitelů, zaměstnanci, hlavně o Popronu jsem slyšel věci až neskutečné. Ale abych si nestěžoval, 4-5 CD obchodů tu v posledních letech zase vyrostlo, teď jsem prodával nějaké Queeny v Panské a kupoval ty Stouny a Radiohead, a neprodělal jsem :-)

horyna @ 13.11.2018 07:56:10
Eaasy díky ti za skvělé osvěžení vzpomínek. Tak ty jsi taky chodil k Hanzlíkovi do Gung ho a do Benediktské? Jé, kolik já tam toho metálku nakoupil😀 To byli časy hudbě a cd zaslíbené!!!

EasyRocker @ 13.11.2018 09:40:31
horyna: no samo, k Petru Hanzlíkovi léta letoucí, hlavně ne metal, věcičky, které se nedaly moc nikde sehnat, se tam dřív nebo později po domluvě objevily :-) Pamatuju si i ten smutnej den, kdy jsem tam přišel, kdy už balil céda do beden a balil krám, když to dývka zválcovaly. Aspoň mi ještě prodal pod cenou některé dobré kousky:)

do Benediktský jsem chodil taky, i když ne tak často. Ale určo jsem tam kupoval první desky od Metalliky, které jsem měl, a první desku Ark :-)

EasyRocker @ 13.11.2018 09:45:00
oprava: "hlavně na metal"

horyna @ 13.11.2018 10:00:26
To jsme se tam možná nevědomky potkávali:). Konec byl smutný, nechápal jsem proč, kšeftů ubývalo-každý stahoval. Taky mi něco slevnil, vzpomínám na druhé Sanctuary. Měl slušný výběr, nevíš co je s ním teď? Pamatuju si, že poslouchal hodně tvrďárny, vždy to tam dunělo.

EasyRocker @ 13.11.2018 10:05:33
Bohužel, vlastně už jsme se pak zahlédli na dvou koncertech a pak už jsem se taky neviděli. Ale taky by mě to zajímalo, možná bude tušit merhaut nebo někdo jiný :-) Jj, byl hodně do death, thrash a black metalu, produkoval i první dvě alba Krabathor. Prokecali jsme tam hodiny vždycky:)

horyna @ 13.11.2018 10:55:32
Ty Easy a do Rock Paradise u anděla ulice myslím na bělidle jsi nechodil? Pár let to tam i s Ostravou prosperovalo. Dobrej krámek.

EasyRocker @ 13.11.2018 11:08:15
JJ, tak Bělidlo jsem měl z domova nejblíž, to jsem jen přešel řeku ... tam jsem kupoval moje oblíbence Voivod, Fates Warning... :)

merhaut @ 13.11.2018 13:42:37
Loňský rozhovor s Petrem Hanzlíkem: >> odkaz

merhaut @ 13.11.2018 13:48:24
P.S. Ono je to spíš tedy avízo na rozhovor:-)

jirka 7200 @ 13.11.2018 13:56:34
Ve všech půjčovnách jsem byl jako doma a najezdil kvůli tomu mnoho tisíc kilometrů. Jezdilo se i do Paláce Kultury na Vyšehrad, tam byla taky půjčovna.

EasyRocker @ 13.11.2018 13:58:12
merhaut: díky moc!! Dobré zprávy, Petr obživl :-)

jirka 7200 @ 13.11.2018 14:03:50
K Hanzlíkovi se chodilo i někam do Žitný - tam byla půjčovna přímo v soukromém bytě - stála se fronta na pavlači a na schodech. :-)

northman @ 13.11.2018 14:33:14
Easy Rocker: nevydával pan Hanzlík časopis Gung Ho, pořád mi něco říká, že jsem si ten časopis kupoval a přímo od něj jsem si kupoval některé desky Voivod a Sepulturu.

Ryback @ 13.11.2018 15:49:15
Jirka 7200: Tu Žitnou taky pamatuju, přesně jak píšeš :-). Když jsem tam chodíval (první půle devadesátých let), tak půjčovali CD po paměti (!). Řekli jste interpreta a album a oni se otočili, na malou chvilku se zamysleli a sáhli do regálu pro dané CD, vždy správně: klobouk dolů.

EasyRocker @ 13.11.2018 15:56:15
northman: myslím, že ano, klub se pak jmenoval vlastně stejně.

Judith @ 10.02.2023 21:58:19
Přidávám se k chvále, tady se povedlo něco výjimečného v rámci desetiletí a žánru.